Poslední dny a týdny se kardinální otázka, tedy – Zaútočí Izrael na Írán kvůli jeho jadernému programu? – posunula trochu dál a zní: Kdy se tak stane? Spekuluje se, že to bude v dubnu, květnu nebo v červnu či červenci. Podle článku, jejž publikoval server The Atlantic, změna situace nastala z jednoho důležitého důvodu: Izrael podle všeho začal věřit tomu, že výhody útoku na jaderná zařízení Teheránu převáží náklady takové vojenské akce (a ztráty z ní plynoucí).
Většina západních mocností měla dosud názor na preventivní útok na Írán poněkud jiný. A to, že důsledky budou devastující pro mír na Blízkém východě i globální ekonomiku. Nyní, jak uvádí The Atlantic, někteří izraelští a američtí experti poukazují na to, že Írán není schopen reagovat v odvetě na izraelský útok takovým způsobem, aby se to Izraeli nevyplatilo (a mělo to ony neblahé důsledky výše zmíněné).
Částečně to má souviset s vnitřními problémy, s nimiž se Írán potýká. Vláda se utápí v chaosu a rivalitě, armáda je prý slabá a špatně organizovaná, ekonomika země je ochromená. Teheránem financované teroristické organizace Hizballáh a Hamás nemají chuť napadat Izrael a USA jsou méně zranitelné v sousedním Iráku poté, co jejich vojáci odtáhli domů. A jediný spojenec Íránu v regionu, Sýrie Bašára Asada, se zmítá v občanské válce. „Írán má v podstatě pouze tři asymetrické možnosti pro odvetu,“ říká Matthew Kroenig, jenž nedávno publikoval v magazínu Foreign Affairs kontroverzní esej, v němž tvrdí, že americký útok na Írán je „nejméně špatnou variantou“.
- S podporou teroristických skupin, které Írán podporuje. Ale Kroenig se domnívá, že Hizballáh ani Hamás, přestože mají střely a rakety připravené k akci podél izraelské hranice, nechtějí znovu zažít devastující izraelské protiútoky jako v minulých letech. Podle Kroeniga od nich hrozí nanejvýš jednotlivé teroristické ataky, aby uspokojily požadavky svého chlebodárce z Íránu, ale nic, co by zásadním způsobem změnilo život Izraelců.
- „Írán může vypálit balistické střely do zalidněných oblastí, na americké základny a lodě,“ říká Kroenig, který byl do loňského července zvláštním poradcem tehdejšího amerického ministra obrany Roberta Gatese. „Ale jejich střely nejsou přesné,“ dodává expert. (Nicméně Írán například začátkem roku úspěšně otestoval rakety Ghader s doletem 200 kilometrů, jež jsou určeny k ničení námořních cílů a v případě konfliktu by se Íránu dobře hodily proti americko-britsko-francouzské flotile momentálně brázdící Perský záliv)
- Válečné námořnictvo řízené íránskými Revolučními gardami může způsobit chaos v Perském zálivu a dokonce i zablokovat pro přepravu ropy tolik strategický Hormuzský průliv, čímž i nedávno Teherán hrozil. Ani to však podle Kroeniga nehrozí: Írán si nemůže dovolit uzavřít cestu pro vývoz své vlastní ropy, příjmy z jejího prodeje jsou pro tamní vládu sužovanou sankcemi životně důležité. A navíc, íránské válečné námořnictvo by – v případě potřeby – Američané zlikvidovali v řádu týdnů.
Proč zaútočit co nejdříve?
Ale vraťme se k Izraeli a jeho uvažování pro a proti. Proč je tolik důležité – když už se k tomu Izrael rozhodne – zaútočit na Írán v nejbližších měsících? Důvod je ten, že nové íránské jaderné zařízení ve skalním komplexu Fardo je „pohřbeno“ tak hluboko, že Izrael nebude schopen jej zlikvidovat. Takže je nutné zničit jiné jaderné komplexy v Íránu včas, než se z nich všechny centrifugy na obohacování uranu přesunou do Farda, což se údajně od začátku roku děje. Po dokončení přesunu tam bude jaderný program mimo dosah bomb, přinejmenším těch izraelských.
Tak účinnou takzvanou „bunker-buster“ bombu, která by komplex zničila, totiž Izrael momentálně nemá. Bombu, jež má před explozí dokázat proniknout až 60 metrů pod zem, což je přesně odhadovaná hloubka komplexu Fardo, vyvíjejí USA. Ale i o její účinnosti existují pochybnosti. Podle některých odborníků je v současné době jediným efektivním způsobem, jak komplex ukrytý pod horami zničit, použití taktické jaderné zbraně. A to asi není v plánu nikoho.
Může se tedy stát, že zaútočí-li Izrael na Írán později, mine se celá akce účinkem a naopak ještě zrychlí snahu Teheránu dokončit vývoj jaderné zbraně. A nádavkem se dočkáme Íránem sponzorovaných teroristických útoků na židovské a zřejmě i americké cíle ve světě, což je podle The Atlantic asi nejpravděpodobnější odpověď Íránu na útok ze strany Izraele. Tel Avivu to však za takové riziko stojí. Přestože, jak říká Matthew Levitt z Washington Institute for Near East Policy, „největší problém (ohledně íránské odvety) je, že nevíte, co nevíte“.
