Půjčit, či nepůjčit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) v přepočtu téměř 90 miliard korun na pomoc nejzadluženějším státům eurozóny? O to teď běží v české kotlině. Jde o závažné dilema, a proto má potřebu se k němu vyjádřit prakticky každý. Počínaje relevantními představiteli, jako je prezident, premiér, ministr financí, šéfové parlamentních stran či členové bankovní rady ČNB, přes Stranu svobodných občanů Petra Macha až po hnutí Suverenita Jany Bobošíkové. Jaké je skóre? Zatím mírně vychýlené ve prospěch odmítnutí půjčky.
Jenom připomeňme, že požadavek na bratrskou výpomoc spřáteleným kolegům z Evropské unie vyplynul ze summitu EU, který se uskutečnil v závěru minulého týdne v Bruselu. Jedním ze závěrů schůzky, o jejíchž výsledcích jsme podrobně informovali, je vytvoření zhruba 200miliardového eurobalíčku, který by měl prostřednictvím MMF zachránit krachující státy eurozóny. Na Českou republiku vychází podíl 3,5 miliardy eur, tedy 90 miliard korun.
Premiér Petr Nečas účast na pomoci bezprostředně v Bruselu nepřislíbil. Česká republika však musí své stanovisko oznámit do deseti dnů. Podívejme se na jednotlivé postoje podrobněji.
Kdo je pro poskytnutí půjčky, která má jít mimochodem z devizových rezerv ČNB a obnášela by přibližně desetinu jejich celkového objemu:
- Šéf vládní TOP 09, vicepremiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg již v neděli uvedl, že Česku mnoho jiných možností, než peníze MMF poslat, nezbývá, pokud se nechce po 22 letech znovu obrátit k Rusku. „Já považuji platby z naší strany jako formu pojistky, prostě platíme do společné finanční pojišťovny Evropské unie,“ prohlásil v pořadu Otázky Václava Moravce.
- Ani podle ministra financí Miroslava Kalouska si nemůžeme dovolit osamoceně odmítnout unijní plán. Kalousek se ale chce pokusit dojednat nižší podíl naší země na pomoci, pokud to bude možné. „Osobně se domnívám, že Česká republika si může dovolit negativní postoj jenom tehdy, pokud by nezůstala osamocená jen s Velkou Británií a orbánovským Maďarskem,“ prohlásil.
- Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka tvrdí, že je pro Česko výhodné na půjčku MMF přispět. Pokud se prý vláda rozhodne účastnit se jádra evropské integrace, může počítat s podporou jeho strany. Sobotka v tomtéž pořadu jako Schwarzenberg také upozornil, že se peníze Česku během dvou let vrátí na příspěvcích z EU. To ale zní jako scestný argument, vezmeme-li v úvahu, že jde o půjčku, která by se nám měla vrátit tak jako tak… Nebo snad ne?
A teď o poznání delší seznam názoru odmítavých:
- Od prezidenta Václava Klause snad ani jiný postoj v úvahu nepřipadal. Jaký jeho argument? „Česká republika sama žije s deficitem, který – jak je vidět – není schopna eliminovat. V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení… Předem si zužovat svobodu našeho rozhodování argumentem, že se bez našeho přijetí bruselského plánu dostaneme do jakési izolace, je mylné,“ uvedl na svém webu.
- Premiér Petr Nečas zvolil vyčkávací taktiku, přesto naznačil, že osobně s půjčkou srozuměn není. „Je to velmi vysoká částka a vláda by podle mého názoru měla požádat Českou národní banku o její uvolnění z devizových rezerv jen v případě, že by všechny ostatní země mimo eurozónu půjčky poskytly a nám by hrozila izolace,“ sdělil Lidovým novinám. Novinářům v úterý po poledni řekl, že s případnými silnými vyjádřeními chce počkat, až budou známy konkrétní podmínky dohody evropských lídrů.
- Miroslav Singer, guvernér České národní banky, která bude případné poskytnutí části svých devizových rezerv MMF schvalovat, v pondělí pro MF Dnes prohlásil, že nepůjde o snadné rozhodování a že rezervy nemá země jen tak pro legraci. „Před pár lety bych řekl, že rezerv máme více než dost. Dneska je ale doba, kdy se ze starých jistot stávají nové nejistoty.“ Podle Singra by si měla ČNB udržet dostatečné rezervy pro případné změny ve struktuře fungování eurozóny.
- Podle dalšího z členů bankovní rady ČNB, viceguvernéra Mojmíra Hampla, se Česká republika nemusí bát, že by v případě odmítnutí spoluúčasti na záchraně eurozóny zůstala na okraji EU. „Strašák vícerychlostní integrace je jen dalším mýtem, který nás vede k tomu, abychom navěky byli jako ČR tím chudším příbuzným, byť možná v tvrdém jádru unie,“ napsal Hampl v textu pro Hospodářské noviny.
- Populistický tón zvolily vládní Věci veřejné. Podle jejich předsedy Radka Johna nelze přijmout řešení, že za chyby bankéřů ponese odpovědnost český občan. „Nemůžu souhlasit s odevzdáním 90 miliard z českého rozpočtu, aniž by nedošlo k potrestání řady přehmatů bankéřů několika evropských bank. Jedno bez druhého nejde,“ uvedl John. Připojil se i předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta. Nedovede si prý představit, že by takto vážné rozhodnutí bylo přijato pouze hlasovací koalicí ČSSD a TOP 09. „Nejde v uvozovkách pouze o 90 miliard, což je mimochodem stavba celé R35 dohromady, ale také o míru samostatnosti naší rozpočtové, daňové a hospodářské politiky na desítky let dopředu,“ doplnil.
- Strana svobodných občanů zvolila poněkud ostřejší způsob vyjádření svého protestu s půjčkou. Vyzvala občany, aby své NE dali najevo při narychlo svolané demonstraci ve středu od 18:00 u památníku II. odboje v Praze na Malé Straně. „Můžeme eurozóně na oddálení krachu poslat nejen 80 miliard, ale postupně celkově až 800 miliard. Pak už nebudeme mít nic. Vlastně můžeme ještě prodat zbytek zlatých rezerv, které jsou v národní bance, v hodnotě asi 14 miliard. Pak bychom mohli ještě prodat Karlštejn. Celkově by to mohlo eurozóně vydržet tak na půl roku,“ burcuje pateticky předseda strany Petr Mach.
- Podobnou formu nesouhlasu zvolila i Suverenita Jany Bobošíkové. Pro změnu ale hodlá protestovat už od 16:00 a přímo před Úřadem vlády, která bude naši účast na zahraniční pomoci posuzovat. „Je naprosto proti zájmům České republiky i proti zdravému rozumu, aby občané platili dluhy, které nezpůsobili. To vše v ekonomické situaci, kdy se sama ČR potýká s dluhy, vláda zvyšuje daně a zdražuje sociální a zdravotní služby,“ uvedla předsedkyně hnutí Bobošíková.
Vláda by měla ve středu rozhodnout nejen o svém postoji k půjčce, ale i o tom, koho všeho nechá rozhodnout. Podle ministra Kalouska je klíčová především vůle ČNB. Věci veřejné a ČSSD chtějí debatu přenést také do parlamentu. Jasno by mělo být zhruba do týdne.
Drobná poznámka na závěr. Měli bychom si vyjasnit pojmy. Jde skutečně o půčku, nebo o nevratnou pomoc? Všichni sice hovoří o úvěru, ale z mnohdy hysterických slov politiků vyplývá, že Česká republika by tímto krokem o peníze nadobro přišla. Jak to tedy je?
