V druhé polovině léta skončilo tříměsíční toleranční období, které Vladimir Putin poskytl vedoucí vrstvě ruských činovníků a politiků na zrušení jejich zahraničních kont. Nový zákon, který prezident podepsal již 5. května, zavazuje státní úředníky, poslance, soudce a zaměstnance policie k tomu, aby se zbavili svých úspor v zahraničních bankách. Těm, kteří tak neučinili do 19. srpna, hrozí okamžité odvolání nebo propuštění.
Zákaz se týká veškerých úředních osob, které rozhodují o otázkách týkajících se suverenity a národní bezpečnosti Ruska. Podle zákona nesmí mít nikdo počínaje náměstky ruského nejvyššího státního zástupce a federálními státními úředníky přes soudce, vyšetřovatele, funkcionáře finančních a celních úřadů až po volené osoby ve veřejných funkcích, včetně představitelů městských a místních úřadů, uloženy v zahraničí peníze či cenné papíry. Zákon se vztahuje rovněž na manželky a děti dotyčných osob.
Původně měla právní norma zakazovat také vlastnictví zahraničních nemovitostí, toto opatření však bylo později z návrhu vypuštěno. Jak však poukazují analytici, případný nákup nemovitosti v zahraničí může být značně zkomplikován právě tím, že zájemce nebude v dané zemi disponovat bankovním účtem. Dotyční jsou zároveň povinni hlásit, zda vlastní nějakou realitu v jiné zemi. Státní zaměstnanci musejí rovněž podávat podrobné majetkové přiznání a mimo jiné uvést původ peněz použitých na větší transakce.
Mnozí se zamysleli a odešli
Zákon zcela jistě změní dosavadní způsob života vrchní vrstvy ruských úředníků. Tamní činovníci totiž s oblibou ukládají své peníze v zahraničí, kam posílají žít své rodiny a po odchodu do penze je sami následují. Nyní se budou muset mnozí znovu zamyslet nad svou další kariérou.
Zákon zcela jistě změní dosavadní způsob života vrchní vrstvy ruských úředníkůObětí nové úpravy už se stalo i několik ministerských náměstků, stejně jako kvůli ní vrátilo svůj mandát hned několik členů parlamentu. Včetně tak vlivných poslanců Jednotného Ruska, jako je Vladimir Pechtin či Nikolaj Olšanskij nebo senátoři Vitalij Malkin a Boris Špigel z Rady federace, horní komory ruského parlamentu. Pechtin, jenž vlastní luxusní nemovitost v Miami, a Malkin, který si ke své kanadské vile pořídil také izraelské státní občanství, se paradoxně stali obětí odhalení opozičního bloggera Alexeje Navalného. Tentýž zákon však například také zabránil ruskému miliardáři Michailu Prochorovovi, předsedovi Občanské platformy, kandidovat ve volbách moskevského starosty.
Zákon zapadá do procesu, v rámci nějž chce Putin navrátit ruskou elitu k vnitrostátním fondům, a posílit tím ruskou suverenitu. Cílem není pouze zamezení korupci a zmírnění zvýšené nespokojenosti s nejvyššími mocenskými kruhy, ale také snížení zahraniční závislosti státních úředníků. Poučen „oranžovými revolucemi“ i „arabským jarem“ se Kreml snaží učinit vše v zájmu toho, aby žádná cizí mocnost nemohla vyvíjet nátlak na jeho úředníky, a ti tak byli ještě závislejší právě na moskevské vládě. Stejnou logikou byli nejvyšší představitelé Ruska vedeni i v případě jiného čerstvě přijatého zákona, v jehož smyslu se musí každá nevládní organizace označit za zahraničního agenta, obdrží-li jakoukoliv finanční pomoc ze zahraničí.
Očista, nebo oslabení aparátů?
Úprava týkající se zahraničních kont vysokých státních úředníků vyvolala vážné debaty. Skupina odborníků, ke kterým patří například politolog Jevgenij Minčenko, upozorňuje na to, že tím dojde pouze k oslabení aparátu, neboť ho zcela jistě opustí i úspěšní lidé, kteří svůj majetek nezískali cestou korupce, nýbrž na základě svých dovedností a teprve poté vstoupili na politickou dráhu. Jiní, jako například vedoucí moskevské poradenské společnosti Centrum politických informací Alexej Muchin, se domnívají, že krok, který má napomoci obnově ruské elity, je důležitým prostředkem nejen pro posílení nezávislosti, ale i pro znovuzískání důvěry ze strany vládnoucí moci, která zaznamenala v posledních letech citelný otřes.Tomu, aby politická či úřednická dráha neztratila přitažlivost a nelákala pouze ty, kteří uvažují v mezích korupce, má napomoci zvýšení platů státních činovníků
V rámci obnovy systému politického řízení by podle Muchina mělo dojít ke vzniku nových institucí a maximálnímu možnému posílení těch starých. Součástí toho je i snaha o to, aby zahraniční podpora nevládních organizací byla nahrazena podporou domácí, což se stalo velmi diskutovaným tématem v zahraničním tisku. „Aby nedošlo k nedorozumění, nejde tu o státní financování, ale pouze o to, že zanikne role zahraničních subjektů, což je více než dvacet let po změně režimu normální proces k posílení suverenity,“ zdůrazňuje Muchin.
Určitě pozitivním faktem je, že díky tomu, že představitelé státní správy a političtí reprezentanti od určité úrovně nemohou vlastnit zahraniční bankovní konta, se zahájila určitá obnova a pročištění ve státním aparátu i v poslaneckých kruzích. Obchodníci tak dali alespoň částečně ruce pryč od velké politiky, když se rozhodli raději pro byznys.
Mnohým to silně připomíná období těsně po roce 2000, kdy Putin uzavřel nepsanou dohodu s oligarchy, které zbavil kontroly nad řízením státu. K podobné očistě systému dochází i nyní, jen na jiné úrovni. Tomu, aby politická či úřednická dráha neztratila přitažlivost a nelákala pouze ty, kteří uvažují v mezích korupce, má napomoci zvýšení platů státních činovníků. Ti, kteří ve státních službách zůstanou, si tak mohou zajistit pohodlnou možnost obživy i naprosto transparentním způsobem. Po biči tak přichází na řadu i cukr.
