Když v prosinci 2010 odkoupil realitní magnát Radovan Vítek 400milionový úvěr za Sazkou od Raiffeisenbank, odstartoval tři čtvrtě roku lítého boje o ovládnutí loterijního obra. Ten skončil vloni v září definitivním vítězstvím finančních skupin PPF a KKCG, které loterijní byznys a značku Sazka získaly v konkurzu za 3,81 miliardy korun.
V rozhovoru pro pondělní vydání časopisu Týden se Vítek vrací do doby, kdy začal skupovat pohledávky za Sazkou a následně ji svým návrhem (těsně před ním jej podala i skupina KKCG Karla Komárka ml.) počátkem loňského roku poslal do insolvence. Co návrhu na insolvenci předcházelo? „Koupil jsem pohledávku ve výši zhruba 400 milionů korun od Raiffeisenbanky, pohledávku ve výši zhruba 500 milionů od Komerční banky a pohledávku zhruba ve stejné výši od J&T. Dále jsem získal dluhopisy o hodnotě přibližně ve výši jedné miliardy. V souhrnu to byly pohledávky zhruba ve výši sto milionů eur,“ říká Vítek v rozhovoru.
V březnu pak svůj balík pohledávek prodal skupině PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Jak vysoký zisk na transakci „udělal“, Vítek odmítl komentovat, nicméně prohlašuje, že „v obecné rovině jen říkám, že tuto transakci osobně považuji za úspěšnou“. Jak říká dále, pohledávky získával se značným diskontem, který byl „různý podle toho, jaké pohledávky se kupovaly, od jakých věřitelů a v jaké době“. „Něco jiného to bylo, když jsem tu byl sám, jiné v době, kdy se objevili další ,nájezdníci‘ (skupiny PPF a KKCG – pozn. red.) a začali nakupovat také. V obecné rovině se dá říct, že se diskont pohyboval někdy v rozmezí 25 a 50 procent nominální hodnoty. Citelně nejnižší diskont byl asi u dluhopisů,“ popisuje Vítek v rozhovoru pro Týden.
O skupování dluhopisů
Pro dokreslení „adrenalinového runu“ na Sazku přetiskujeme část rozhovoru týkající se právě skupování dluhopisů Sazky, jimiž firma financovala stavbu vysočanské arény (z původně plánovaných 2,5 miliardy korun se výstavba vyšplhala na osm miliard, včetně úroků měla Sazka zaplatit dokonce 17 miliard).
Týden: Proč byly dluhopisy tak drahé?
Vítek: Přesně z toho důvodu, který jsem naznačil. V době, kdy se objevili další zájemci (např. skupina KKCG Karla Komárka – poznánka Týdne), byly už velké bankovní pohledávky rozebrané a zbývaly jen dluhopisy, které nabízely jakousi alternativní cestu. Bondy ale měly význam pouze pro toho, kdo dosáhl na určitý počet důležitý pro rozhodování. To znamená, že když jste se jednou rozhodl je koupit, musel jste nakupovat rychle dál, abyste měl víc nebo alespoň stejně jako někdo jiný, což logicky vedlo ke zvýšení poptávky, a tedy i ceny.
Týden: V Londýně na tom hedgeové fondy vydělaly nejvíc.
Vítek: To není úplně přesné, pouze ty, co včas prodaly. Fondy, které zaspaly, se nyní sžívají se specifiky české justice, což jim opravdu nezávidím.
Týden: Od koho jste dluhopisy Sazky kupoval?
Vítek: Různě, Black River, UniCredit, Raiffeisenbank, spousta drobných investorů, kteří měli dluhopisy v nominální hodnotě 50 tisíc, 100 tisíc eur. Ti volali sami přímo k nám do kanceláře. Bylo to sice zanedbatelné, ale nechtěli jsme to podcenit. Znáte to, velké věci často končí na maličkostech.
O Hušákově „slovu“
Zajímavý je i Vítkův popis jednání s PPF o prodeji balíku pohledávek. Prý neměla jednoznačného iniciátora, „prostě došlo k diskusi na dané téma v souvislosti s jinými obchody, o nichž jsme v té chvíli jednali. Já byl ochoten prodat a oni koupit“. V této souvislosti připomeňme velký realitní deal mezi oběma partnery, který se odehrál loni v říjnu. Vítkova skupina CPI tehdy koupila od PPF balík 19 kancelářských budov za 5,4 miliardy korun. Po trhu pak kolovaly spekulace, že obchod souvisí s dřívějším angažmá Vítka v Sazce, což však CPI popřela.
„Aleš Hušák mi jednoduše vzkázal, že naše dohody neplatí. Ani se neobtěžoval mi to oznámit osobně.“Proč vůbec začal Vítek pohledávky za Sazkou skupovat? Ovládnutí loterijní firmy prý totiž jeho cílem nikdy nebylo. „Mně šlo původně jen o to, abych od Sazky koupil nějaké pozemky v Trutnově. Logicky se nabízelo použít k tomu její dluhy, což by značně zlevnilo nákup pozemků. To byl také ten prvotní impuls k nákupu pohledávek za Sazkou. Dlouhou dobu jsem si myslel, že zůstane impulsem jediným. Bohužel brzy poté, co jsem se dohodl se Sazkou na tom, že zmíněné pozemky tímto způsobem koupím, přišlo rozčarování. Hušák tenkrát ve vztahu ke mně poprvé nedodržel slovo. Vzkázal mi jednoduše, že naše dohody neplatí. Ani se neobtěžoval mi to oznámit osobně. V tu chvíli můj prvotní záměr využít pohledávky pro nákup pozemků padl a já zůstal jen věřitelem. Byl jsem tedy nucen dotáhnout věc do konce. Mimochodem, dnes staví CPI částečně i na zmíněných pozemcích obchodní centrum. Nakonec jsme je totiž stejně koupili, to už byla ale Sazka v insolvenci,“ popisuje Vítek vývoj vztahů s Hušákem.
Počkejme si na popis událostí, jak je viděl sám Aleš Hušák. Na sklonku roku totiž oznámil, že píše autobiografickou knihu, která bude primárně rekapitulovat pád Sazky. „To, co se dělo mezi lidmi, to bude vlastní obsah,“ naznačil Hušák v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.
Rovněž uvidíme, k čemu v této souvislosti dospěje analýza ČSTV coby největšího poraženého v celém příběhu jménem Sazka. (ČSTV byl s 68 procenty někdejším majoritním akcionářem Sazky, respektive dosud je, jenže firma je v konkurzu a ČSTV ani další akcionáři z ní neuvidí už ani korunu. Loterijní byznys Sazky získaly v konkurzu skupiny PPF a KKCG, respektive jejich společná firma Sázková kancelář.) Nový šéf svazu Miroslav Jansta již dříve avizoval, že výsledky detailní analýzy, z nichž prý vyplynou příčiny pádu loterijní firmy, oznámí během dubna.
