Konec spekulací, je jasno. Poslední velkou neznámou letošního boje o post rakouského prezidenta bylo, koho nominují opoziční Svobodní (FPÖ). Strana, která se podle průzkumů těší v Rakousku největší voličské podpoře, vsadila na Norberta Hofera, místopředsedu dolní komory parlamentu. Kandidáta, který neurazí, ani nenadchne, ale může s výsledky prvního kola, které připadá na 24. dubna, řádně zamíchat.
Jarní volba hlavy státu je pro alpskou zemi velkou událostí. Svůj post opouští po dlouhých 12 letech respektovaný Heinz Fischer a najít za něj náhradu nebude jednoduché. Prezident má u našich jižních sousedů podobně jako v Česku převážně reprezentativní úlohu. Jeho postavení ale posiluje přímá volba a v některých situacích, například při jmenování kancléře, může hrát i důležitou mocenskou roli.
Nejnovější průzkumy
V Rakousku, kde setrvale klesá popularita vládní velké koalice – hovoří se o předčasných volbách a na nástup do čela vlády se chystá šéf populistických Svobodných Heinz-Christian Strache –, to není zanedbatelná okolnost. Není divu, že je střídání stráží v Hofburgu ostře sledovanou událostí.
Podle nejnovějších průzkumů vede u voličů kandidát Zelených Alexander van der Bellen, jehož podpora se pohybuje okolo 30 procent |
Pozornost k němu přitahuje i fakt, že není na obzoru jasný favorit. Podle nejnovějších průzkumů vede u voličů kandidát Zelených Alexander van der Bellen, jehož podpora se pohybuje okolo 30 procent. S pěti až desetiprocentním odstupem ho následuje nezávislá kandidátka Irmgard Grissová, bývalá prezidentku Nejvyššího soudního dvora.
Kandidáti tří nejsilnějších stran zatím nijak neoslňují. Norbert Hofer z FPÖ, dosavadní ministr práce a sociálních věcí Rudolf Hundstorfer ze sociálně demokratické strany SPÖ a bývalý lidovecký předseda parlamentu Andreas Khol se mohou pochlubit přízní asi 15 procent voličů. O vítězi voleb se proto bude rozhodovat zřejmě až 22. května ve druhém kole mezi dvěma nejsilnějšími kandidáty.
Neúspěšná nominace
Svobodní se svou nominací poměrně dlouho váhali. Pokusili se získat prezidenta Účetního dvora Josefa Mosera a spekulovalo se i o tom, že by do voleb mohl nastoupit populární předseda strany Strache. Nakonec se šéf FPÖ rozhodl vsadit na Ursulu Stenzelovou, bývalou starostku starostkou prvního vídeňského obvodu, Vnitřního města.
Proti nominaci Vídeňanky Ursuly Stenzelové, která k FPÖ přeběhla teprve loni od lidovců, se postavili zejména vlivní regionální politici |
Podle Gernota Bauera z týdeníku Profil stála za touto nominací strategická úvaha. Svobodným se dobře daří oslovovat zejména muže a mladé voliče, s pomocí důstojné dámy typu Stenzelové by mohli zaujmout i ženy a seniory. Se svým plánem však Strache nečekaně silně narazil ve vlastních řadách. Proti nominaci Vídeňanky, která k FPÖ přeběhla teprve loni od lidovců, se postavili zejména vlivní regionální politici. Moudřejší bylo ustoupit a obrátit se na místopředsedu parlamentu.
„Norbert Hofer původně nechtěl kandidovat. Byl k tomu dotlačen stranickou základnou, aby se zabránilo nominaci Ursuly Stenzelové,“ vysvětlil ČESKÉ POZICI Eric Frey z rakouského deníku Der Standard. „Není ale vůbec překvapivým kandidátem,“ zdůraznil Frey. „Ve straně je pevně zakotven. Má oslovit kmenové voliče, jichž je dobrých 20 procent a svým přátelským, milým vystupováním další volné voliče.“
Problém Svobodných
Místopředseda Národní rady se nominaci dlouho bránil s poukazem na svůj relativně nízký věk (je mu teprve 44 let) a zdravotní handicap. V roce 2003 utrpěl vážný úraz při paraglidingu, jehož následky včetně bolestivých obtíží při chůzi si nese dodnes. Je tedy jasné, že do předvolebního boje nebude moci jít naplno. Svobodní to však za zásadní problém nepovažují – počítá se s tím, že stranu bude o to energičtěji zastupovat její předseda Heinz-Christian Strache.
Problémem může být vztah Svobodných a jejich příznivců k prezidentskému postu, který v minulosti dokonce navrhovali zrušit |
Hofer, který reprezentuje umírněnou a seriózní tvář FPÖ, by mohl být přijatelný pro široký okruh voličů. Problémem ale může být vztah Svobodných a jejich příznivců k prezidentskému postu, který v minulosti dokonce navrhovali zrušit.
„Hlavní slabinou je, že pro většinu voličů FPÖ není úřad spolkového prezidenta důležitý, a nenechají se proto snadno zmobilizovat,“ vysvětluje Eric Frey. „Hofer nepolarizuje, ale ani neuchvacuje. Už kdyby postoupil do druhého kola, byl by to velký úspěch,“ dodává.
Žádná velká priorita
Pro FPÖ není soupeření o post hlavy státu velkou prioritou. Stranické vedení v čele se Strachem spíše pošilhává po parlamentních volbách. Ty by se měly konat v řádném termínu na podzim 2018. Vůbec by ale nepřekvapilo, kdyby se současná nepopulární vládní koalice SPÖ a lidovců (ÖVP) rozpadla mnohem dříve a Svobodní si mohli dělat naděje na zisk skutečné moci ve státě.
Pro FPÖ není soupeření o post hlavy státu velkou prioritou |
Eric Frey si však nemyslí, že by to šéf FPÖ mohl dotáhnout až na post předsedy vlády: „Strache se nikdy nestane spolkovým kancléřem, protože se mu nikdy nepodaří sestavit většinovou koalici,“ zdůrazňuje komentátor. „Ale musí to prohlašovat za svůj cíl, aby byl brán vážně,“ uzavírá Frey.
