Slova, slova a zase jen slova. Když tibetští mniši monotónně točí svými modlitebními mlýnky, mají pro svoje zdánlivě neproduktivní počínání víru. Modlitební mlýnky Řecka a Evropské unie však žádnou transcendentní hodnotu nevytvářejí – jen divadelní mlhu. Kdyby to byla jen prostá nuda, dalo by se to snést. Ale oni nám všem zadělávají na pořádný finanční malér.
Skoro to vypadá, jako by lídři EU se vším tím nastavením hypotetického splácení řeckého dluhu věřili na konec světa, dle mayského kalendáře předpovídaný na třetí dekádu prosince 2012. Ještě jedno doplnění nádrže marnotratnosti a Řecko ani evropská měna nebudou mít možnost se položit po prosinci 2012. Nebude totiž existovat svět.
Nikdo nechce být roznětkou skutečného řešení dluhové krize eurozóny a její nezdařené snahy o vytvoření společné měnyMinimálně pátý měsíc se EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) oficiálně tváří, že nezodpovědný a parazitní řecký dluh je již dávno nesplatitelný. Ale nikdo nechce být onou roznětkou skutečného řešení dluhové krize eurozóny a její nezdařené snahy o vytvoření společné měny. Jistě, vznikla chybnou premisou eura jako de facto federální měny v dosud ne zcela federalizované Evropě. Založení chybějícího „evropského“ ministerstva financí již navrhl prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Řekové a ostatní hříšníci jen využili šance se na chybce měnových eurofilozofů svézt – vybrat prasátko, aniž bylo nutné je rozbíjet.
Aby karneval mohl pokračovat
Už loňský „záchranný“ úvěrový balík k zacelení desetiletého pouštění žilou těm tvořivějším z EU byl nesmyslem. Sto deset miliard eur představuje částku, do které by se vešel celý roční český státní rozpočet, a ještě by byly uhrazeny veškeré nešťastné státní dluhy. Řecko se stejným počtem obyvatel, rozsáhlým podílem šedé ekonomiky a známou historií neusilovat o rozvoj průmyslu a finančního sektoru se evidentně nehodlalo s vracením této úvěrové pomoci namáhat.
Rok poté Řekové nesplnili nic. Neušetřili, nezvýšili výběr daní a soukromé peníze přesouvají do ciziny. Prostě jen chtějí další balík cizích peněz, aby karneval mohl pokračovat. Někde se hovoří až o 130 miliardách eur, které mají EU spolu s MMF „dovalit“. Na další vegetování Řeků včetně privátních transferů do ciziny. Řekněme do příštího jara. Měnový fond již dle německých médií naznačuje, že by mohla být jeho účast podmíněna supergarancí EU. V případě odhodlaného neplatiče typu Řecka to znamená v podstatě výplatu garance a přesunutí celého břemena výhradně na unii.
Zároveň je zde trvalá tendence věci dál kamuflovat. „Koleje nejsou dostavěny, vlak zastavil. Stáhněte okénka a předstírejte, že jedeme,“ zní starý vtip na ekonomické rozhodování za komunismu v Rusku. Bohužel je opět aktuální s malou korekcí. I se zataženými záclonkami se vlak samovolně rozjíždí – bez kolejí po prudkém srázu do rokle.
Kartáček na zuby a pyžamo s sebou
Divadlo pokračuje. Řecký parlament bude koncem června schvalovat navržený „Soubor opatření k vyvedení země z krizového vývoje“. Zváží prý, jestli ušetří přibližně 28 miliard eur ve svém plýtvání. Při ceně, za kterou se nyní prodává řecký státní dluhopis – 28 procent –, to znamená, že z loňské sekery u EU a MMF by tato hypotetická úspora stačila jen na úroky. Už dnes pohltí obsluha dluhu Řecka polovinu daňového výběru. Komerční pojištění řeckých dluhopisů stojí 16 procent.
Za nákup takovýchto katastrofických dluhopisů by musel mít každý správce investičního portfolia sbaleno pyžamo a kartáček na zuby s holením a hlásit se preventivně u vrat vazební věznice. V případě „nakupování“ řeckého dluhu to ale zatím neplatí.
Kde jsou ty doby, kdy byl rating Řecka ještě „jen“ katastrofický – před rokem, letos v únoru? V úterý agentura Standard & Poor's snížila úvěrové hodnocení země o tři stupně. Z úrovně B na CCC. Podle listu Financial Times je to nejnižší rating na světě. Výhled stanoven negativní – tedy D jako „default“ – bankrot. V Evropě by to bylo oživení scény zhruba po 60 letech. Horší než Pákistán, Grenada či Ekvádor. Podle S&P ale další půjčka na osudu země mnoho nezmění.
Další peníze do herny
Řecký dluh činí přibližně 325 miliard eur, tedy 140 procent HDP. Loňská „půjčka“ 110 miliard spojená s letos požadovanými až 130 miliardami by mohla zakrýt většinu řeckého dluhu. Jak jednoduché. Řekové dokážou svoji zadluženost obnovovat a permanentně vytvářet a udržovat živou.
Další ratingová agentura Moody's již delší dobu signalizuje, že pouhé prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů si jako restrukturalizaci bez svobodné vůle držitelů dluhopisů představit neumí. „Za současných podmínek je těžké si představit, že to někdo udělá dobrovolně… Naše definice platební neschopnosti předpokládá, že pokud má být něco dobrovolné, pak to skutečně musí být dobrovolné… Podle našeho názoru je velmi pravděpodobné, že toto bude kreditní událost (rozuměj bankrot – pozn. red.),“ řekl novinářům v Paříži ředitel divize státních dluhopisů Moody's Bart Oosterveld.
Novou půjčku zřejmě poskytne EU z Evropského fondu finanční stability (EFSF). Výše, podmínky a další rekvizity by měli určit ministři financí unie. V úterý jsme se jejich verdiktu nedočkali. Šlo by však o další vypůjčené peníze do herny. Ratingová agentura Fitch již dopředu vzkazuje, že jakékoliv změkčení podmínek nových řeckých dluhopisů oproti nynějším bude považovat za úvěrovou událost, tedy neschopnost splácet, jedním slovem bankrot.
Nečiňme nic, co by nás uvrhlo do nebezpečí
Člen bankovní rady ECB Lorenzo Bini Smaghi stále maluje světu strašidlo trestu smrti, pokud nebude znovu nastavena splatnost řeckého dluhu. Nedávno to dramaticky popsal: „Když se podíváte na finanční trhy, tak pokaždé, když padne zmínka o 'restrukturalizaci' či 'měkké restrukturalizaci', začnou šílet. To dokazuje, že něco takového se nemůže odehrát spořádaným způsobem. Alespoň ne v tomto prostředí.“
Bez restrukturalizace nebude k vyřešení dluhových problémů Řecka stačit žádná částkaSpíše se dá věřit názorově konzistentnímu postoji slovenské premiérky Ivety Radičové. Míní, že bez restrukturalizace nebude k vyřešení dluhových problémů Řecka stačit žádná částka. Mimo jiné kvůli tomuto slovenskému názoru byli v úterý ministři financí na berlínském zasedání tak opatrní a úzkostliví. Chystají se vydat dalších více než 100 miliard eur. Jen letopočet bude jiný – 2011.
Dalším problémem k řešení je rozpor mezi stanoviskem prezidenta ECB Jeana-Clauda Tricheta a šéfa Bundesbanky Jense Weidmanna, který trvá také na účasti privátních investorů na restrukturalizaci (rozuměj částečném bankrotu) řeckého zadlužení. Spolková kancléřka Angela Merkelová však stále tvrdí: „Nesmíme činit nic, co by rozhoupalo celkové nebezpečí ve světě, a tím i nebezpečí v Německu.“ Varuje přirovnáním ke krachu Lehman Brothers.
Jakékoliv aktuální návrhy evropských ministrů financí na řešení dluhových potíží Řecka budou jen podmíněné a zamlžené. Pád investiční banky Lehman Brothers byl ve zpětném pohledu vstřebán. Stejně tak by finanční trhy jistě přežily bankrot Řecka. Ve světě financí a EU samotné by bylo o kousek lépe vidět na ostatní díly Potěmkinovy vesnice 21. století. Doplatí na něj „jen“ privátní investoři a daňoví poplatníci věřitelských zemí. Řekové nikoli – ti už si svůj karneval užili.
