Pro mnoho hráčů v odvětví energetiky představoval rok 2015 změnu. Zatímco se politici snažili obhájit své drahé projekty na obnovitelné zdroje energie, pokles ceny ropy způsoboval energetickému průmyslu problémy.
Tato krize na energetickém trhu přicházela ve stejnou dobu – první polovině loňského prosince –, kdy se v Paříži setkali lídři z celého světa, aby projednali dohodu proti klimatickým změnám, která má snížit emise na udržitelnou úroveň.
Nešťastná politická rozhodnutí
Je otřepanou frází, že se energetický trh neustále vyvíjí. Z tohoto důvodu nejsou bouřlivá období pro Gazprom ničím novým – v uplynulých 50 letech se na trhu s palivy ocital na vrcholu i na dně. Má proto jedinečnou pozici pro předjímání změn a vždy využije možnost, jak prodávat plyn odběratelům novými způsoby.
Gazprom znepokojuje směr, kterým se ubírá Evropská unie. Hrozí totiž, že se Brusel opět přikloní k nešťastným politickým rozhodnutím. |
Úplně poprvé jsme proto nabídli v aukci tři miliardy kubických metrů plynu pro severozápadní Evropu. Tento krok vychází ze snahy zkoumat nové tržní příležitosti. Naše vize je jasná – nechat trh, aby se sám korigoval. Společně s našimi zákazníky jsme v nejlepší pozici pro rozpoznání tržních trendů a uskutečnění potřebných změn.
Gazprom však znepokojuje směr, kterým se ubírá Evropská unie. Hrozí totiž, že se Brusel opět přikloní k nešťastným politickým rozhodnutím. Jedním z příkladů je kritika Evropské komise našeho mechanismu pro určování cen v Evropě, přičemž mnoho společností v oboru porovnává a vztahuje ceny plynu stejně jako my ke koši ropných produktů.
Oživení prodeje
Návrhy Bruselu se pohybují od vytvoření kartelů pro nákup plynu až po zavedení legislativy nařizující soustředit obchod s plynem do vybraných center (hubů). Nikomu nevadí, že není k dispozici dostatek prodejců a kupujících pro vznik konkurenčního trhu. Znovu to má napravit státní byrokracie.
Kvůli současné situaci na trhu mají zákazníci Gazpromu v průměru mnohem nižší ceny plynu než v uplynulých letech |
Faktem je, že cenový vzorec navázaný na ropu, který odvětví využívá, vytvořil během uplynulých desetiletí stabilní mechanismus pro stanovení cen, a to bez ohledu na výkyvy cen ropy. Její indexace urovnala i nejextrémnější změny cen plynu a pomohla omezit rizika jak pro jeho prodejce, tak odběratele. Kvůli současné situaci na trhu mají zákazníci Gazpromu v průměru mnohem nižší ceny plynu než v uplynulých letech a doufáme, že to výrazně oživí jeho prodej v Evropě.
Již loni v červnu jsme doručili rekordních 14,2 miliardy kubíků plynu do Evropy včetně Turecka. Navázání na cenu ropy zůstává nejpoužívanějším mechanismem pro určování ceny plynu, jelikož může a také zajišťuje reálné benefity pro všechny hráče na trhu. Jejich svoboda ve sjednávání cen je základem funkčního trhu. Regulátoři by se měli pořádně zamyslet, než se rozhodnou do tohoto procesu zasáhnout.
Ztráta konkurenceschopnosti
Navzdory obtížnému regulačnímu prostředí, kterému v Evropě čelí, je Gazprom odhodlán sledovat své dlouhodobé cíle bez ohledu na krátkodobé tržní výkyvy. Mnoho tržních expertů, včetně Mezinárodní energetické agentury, předpovídá, že do roku 2020 se světová poptávka po plynu zvýší o 70 miliard kubíků. Navíc se za stejnou dobu požadavky na import plynu do Evropy zvýší téměř o třetinu.
Vrcholní představitelé evropského průmyslu již dlouho varují, že Evropa ztratí konkurenceschopnost, pokud se náklady na klimatické politiky vymknou kontrole |
Gazprom chce být připraven této poptávce vyhovět, a proto investuje do schopnosti a flexibility doručit plyn evropským klientům. Akcionářská dohoda, kterou podepsal se společnostmi Shell, Engie, E.ON, BASF a OMV o plynovodu Nord Stream II, ukazuje, že držíme slovo. Tento projekt zvýší kapacitu pro dodávání plynu do Evropy a posílí evropskou bezpečnost v zásobování.
Otvíráme i nové trhy pro plyn v Asii. V roce 2014 Gazprom podepsal smlouvu ve výši 400 miliard dolarů s čínskou státní společností CNPC, na jejím základě dodá Číně v příštích 30 letech bilion kubíků plynu.
Mezitím se však v Evropě posunula diskuse o energiích. Konsensus, podle nějž má být v čele globální akce proti klimatické změně, sice stále platí, ale kdykoliv se sejdou evropští ministři energetiky, na prvním místě jednají o nákladech na tuto změny. Vrcholní představitelé evropského průmyslu již dlouho varují, že Evropa ztratí konkurenceschopnost, pokud se náklady na klimatické politiky vymknou kontrole.
Politický i regulační rámec
Evropa si potřebuje znovu dobře promyslet cestu, kterou se rozhodla vydat k zelené ekonomice. V současném systému se byrokracie snaží mít každé palivo zcela pod kontrolou, přičemž selektivně přiznává státní pomoc vybraným technologiím, zatímco jiné ignoruje.
Evropská unie musí stanovit politický rámec, který je nákladově efektivní a technologicky neutrální – a tvůrci politik jasný regulační rámec místo řízení ekonomických procesů |
Každý ekonom předpovídá, že současný systém povede ke špatné alokaci zdrojů. Příkladem politického plánování a „selektivní podpory“ jsou evropské mořské větrné parky. Několik podnikatelů se raduje z tučného, státem sponzorovaného přísunu peněz, zatímco nikde na obzoru není řešení, jak bude takto získaná energie dopravena ke spotřebitelům, jejichž účty za elektřinu neustále rostou.
Evropská unie musí stanovit politický rámec, který je nákladově efektivní a technologicky neutrální – a tvůrci politik jasný regulační rámec místo řízení ekonomických procesů. Klíčem je jednoduchost. Kdyby Evropa dala jasný signál v podobě ceny uhlíku a zbytek nechala na trhu, dosáhla by nejen svých klimatických cílů, ale i mnohem rychleji a levněji.
Těší mě rozsáhlá spolupráce Gazpromu s evropskými energetickými společnostmi v obtížné době. Jsem přesvědčen, že ekonomické skutečnosti a společné zájmy umožní oživit dlouhodobou energetickou spolupráci EU a Ruska a plně využít její potenciál. Budeme nadále investovat do těchto vztahů a doufáme, že Evropa udělá totéž.
