V Bukurešti se v úterý 26. listopadu koná schůzka předsedů vlád 16 zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy s premiérem Čínské lidové republiky (ČLR) Li Kche-čchiangem. Do rumunské metropole se na setkání s předsedou čínské vlády vypravil také český premiér Jiří Rusnok. Jeho odjezdu předcházel spor mezi Strakovou akademií a Černínským palácem, respektive mezi dvěma skupinami úředníků na ministerstvu zahraničí. Na bukurešťský summit se totiž s čínskou stranou připravovala společná deklarace, která prý narušovala evropské smlouvy.
Nešlo přitom o žádné hnidopišství „eurohujerů“, nýbrž o snad jedinou oblast, kde nadřazenost Bruselu uznávají i mnozí zavilí odpůrci prohlubování evropské integrace: prosazování společné obchodní politiky jednotného evropského trhu navenek.
V branněbezpečnostních otázkách světové politiky sice Evropská unie velkou váhu nemá (generálním ředitelem Vojenského štábu EU je jakýsi generálporučík Wolfgang Wosolsobe), ovšem na poli světového obchodu jde o supervelmoc prvního řádu. Pro členské státy EU představuje zásadní rozdíl, že je při obchodních sporech s Čínou, USA a dalšími velkými hráči zastupuje Evropská komise jménem jednotného trhu s půlmiliardou zákazníků.
Od případného podkopávání jednotné pozice EU vůči Číně se proto jako zkušený diplomat distancoval i ministr zahraničí Jan Kohout, ačkoli byl ještě na přelomu letošního března a dubna prezidentem Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce. Podle zdrojů ČESKÉ POZICE vycházel zájem o podepsání deklarace zejména od premiéra Jiřího Rusnoka, potažmo od prezidenta Miloše Zemana.
„Poslední období je charakteristické výrazným prohloubením naší spolupráce ve všech oblastech. Prezident České republiky, který navštívil ČLR již jako premiér v roce 1999, se od svého zvolení v letošním roce silně zasazuje za kvalitativní změnu česko-čínských vztahů,“ prohlásil premiér Rusnok před dvěma týdny v projevu na Čínském investičním fóru ve Španělském sále Pražského hradu a při té příležitosti oznámil „restart“ čínsko-českých vztahů. Na úvod svého vystoupení se také pochlubil, že komunistické Československo bylo jednou z prvních zemí světa, které v roce 1949 uznaly vládu Čínské lidové republiky.
Bylo šestnáct premiérů...
Na okraj bukurešťského summitu bylo plánováno bilaterální jednání mezi premiéry ČR a ČLR a Rusnok možná doufal, že v očích svého čínského protějšku díky podpisu „odvážnější“ deklarace mezi šestnácti premiéry ze středovýchodní Evropy nezapadne.
Od podepsání deklarace odrazovali kariérní úředníci MZV zběhlí v problematice EUZatímco obezřetný šéfdiplomat Kohout projevoval ve věci bukurešťské deklarace zdrženlivost, ochotně se na její přípravě podílel náměstek pro mimoevropské země a ekonomickou diplomacii Tomáš Dub. Exposlanec a bývalý starosta Prahy 7 je „politickým“ náměstkem za ODS, a tudíž na ministerstvu přesluhuje v jakési dvojnásobné demisi. Od podepsání deklarace naopak odrazovali kariérní úředníci MZV zběhlí v problematice EU. Proti podpisu sporné deklarace s ČLR se postavila také polská vláda, a příkladem Varšavy se poté rozhodla řídit i Budapešť.
Evropský komisař pro obchod Karel de Gucht nakonec napsal do Prahy dopis, ve kterém diplomaticky, leč rezolutně vyjádřil znepokojení, že by text připravované deklarace šel nad rámec běžné podpory obchodu, jež je samozřejmě v kompetenci členských států. Souběžně se totiž připravoval summit EU-Čína (proběhl minulý týden) a nejednota osmadvacítky mohla Brusel v jednáních s Pekingem oslabit.
„Dopis v podstatě podtrhává důležitost toho, aby každá vláda a instituce plnila svou roli v souladu s unijními smlouvami, a uvítal by v tomto směru sdílení informací. A to proto, že se Čína dožadovala diskuse o obchodních záležitostech EU, které jsou ovšem výlučnou pravomocí Evropské komise za všech 28 členských států EU,“ popsal pro ČESKOU POZICI obsah korespondence s Prahou mluvčí Generálního ředitelství EK pro obchod John Clancy.
Mluvčí českého MZV Johana Grohová k tomu doplnila: „O konečné podobě závěrečného výstupu summitu aktivně jednají jednotliví účastníci a o finální podobě tohoto výstupu bude rozhodnuto v Bukurešti.“
