Čtyři roky už platí zákaz Ruska na dovoz některých potravinářských výrobků z Evropské unie. Česko se s přiškrcením ruského vývozu pomalu vyrovnává.
Zhruba 150 milionů korun. Takový účet vystavila za dobu trvání embarga na dovoz potravin do Ruska budějovická Madeta. Jeden z největších zpracovatelů mléka u nás ale zdaleka není jediný podnik, který sčítá ztráty následkem obchodních zákazů mezi Ruskem a Evropskou unií. Ještě větší díru do rozpočtu udělala, byť nepřímo, například ovocnářům – a to v řádu stamilionů.
Rusko bylo před zavedením sankcí jedním z nejdůležitějších odbytišť zemědělských produktů z Evropské unie. Před zákazem, tedy v roce 2013, dosahoval jejich export hodnoty 12 miliard eur, v roce 2015 už jen 5,6 miliardy eur.
Čtyři roky zákazů
Zákazy na vývoz potravinářského a zemědělského zboží (zejména mléka, ovoce, zeleniny a masa) bude trvat nejméně do konce příštího roku. Odveta ruského prezidenta Putina za to, že Evropská unie, USA a některé další země zakázaly v létě 2014 kvůli obsazení Krymu vývoz a dovoz zbraní, materiálu a export některých zařízení pro energetiku do Ruska, bolí české potravináře méně než firmy v jiných zemích, ale tuzemské ztráty nejsou malé.
„S výpadkem Ruska jsme se vyrovnali otevřením nových vývozních kanálů, část produkce byla nahrazena na českém trhu,“ říká mluvčí Madety Marta Faktorová. Další část se ale podle ní nahradit nepodařilo. Zejména se to týká výroby sýrů s ušlechtilou plísní v Českém Krumlově – týdně přichází zhruba o 15 tun nivy. Export do 20 zemí představuje 17 procent víc než pětimiliardových tržeb Madety a Rusko tvořilo z celkového vývozu mléčných výrobků 18 procent.
Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka dopadlo embargo na české ovocnáře až zprostředkovaně. Především poškodilo ty polské – tamní pěstitelé vyprodukují ročně na 4,5 milionu tun jablek, nejvíc z celé Evropy (12,6 milionu tun, v Česku 150 tisíc tun), z toho jeden milion vyváželi do Ruska. |
Potíže mají ale i jinde. Výrobce paštik a dětské výživy společnost Hamé přišla jen o menší část exportu, většinu svých ruských prodejů (až 85 procent) uskutečňuje z vlastní továrny v Rusku. Nemalý dopad mají ale zákazy obchodu se zbožím na zpracovatele masa, také na autodopravce, jejichž kamiony zboží přepravovaly, a hlavně na ovocnáře.
Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka dopadlo embargo na české ovocnáře až zprostředkovaně. Především poškodilo ty polské – tamní pěstitelé vyprodukují ročně na 4,5 milionu tun jablek, nejvíc z celé Evropy (12,6 milionu tun, v Česku 150 tisíc tun), z toho jeden milion vyváželi do Ruska. Ten milion tun nyní uplatňují na evropském trhu, což zákonitě a výrazně snížilo všude cenu. „Vyčíslit přesně vzniklou škodu na straně našich pěstitelů asi nelze, ale určitě se jedná o několik set milionů korun. Brusel vyplácel částečné kompenzace, ale letos nic. Evidentně nás ovocnáře obětoval,“ uvedl Martin Ludvík.
Podle obšírné zprávy české agrární ambasadorky v Moskvě Nikoly Hruškové prezentuje Rusko své embargo jako opatření s pozitivním ekonomickým efektem, které zároveň posiluje národní hrdost. Reálný efekt se však liší napříč regiony, obory i skupinami z celkem 140 milionů obyvatel Ruska. „Od zavedení embarga se hodnota importu potravin snížila ze 43 miliard dolarů na aktuálních 23,32 miliardy dolarů. V prvním kvartále roku 2018 bylo v ruských obchodech pouze 35 procent potravin dovozového původu oproti 44 procentům před zavedením sankcí,“ uvádí například zpráva české ambasadorky.
Na druhé straně však rostou ceny potravin. „Od roku 2014 je možné pozorovat snížení spotřeby potravin, na které se vztahuje embargo a u kterých se růst cen projevuje nejvíce. Například v roce 2016 byla spotřeba mléka a mléčných výrobků o 12 kilogramů nižší než v roce 2013, u ovoce došlo ve stejném období ke snížení o dva kilogramy,“ připomíná agrární ambasadorka Nikola Hrušková.
Česko má nižší ztráty
Česko kvůli zákazům utrpělo viditelně méně. Podle zprávy ambasadorky český agrární export (zejména potraviny, živá zvířata, nápoje a tabák) do Ruska dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 2014 – celkem asi tři miliardy korun. V roce 2015 došlo vlivem stopky ve vybraných komoditách k poklesu na 2,4 miliardy, v dalších letech začal ale export opět růst. Loni vyšplhal k hodnotě 2,7 miliardy korun. A letos růst pokračuje.
Jedním z důvodů lepších čísel je to, že největší potíž pro české exportéry obecně bylo v posledních čtyřech letech oslabení rublu a zavedení některých daňových bariér. Což postihlo všechny české vývozce. |
Jedním z důvodů lepších čísel je to, že největší potíž pro české exportéry obecně bylo v posledních čtyřech letech oslabení rublu a zavedení některých daňových bariér. Což postihlo všechny české vývozce. Řada z nich si i tak se situací nějak poradila.
Jako třeba jindřichohradecká likérka Fruko Schulz, která v roce 2014 rozjela vlastní výrobu perlivých nápojů (typu dorado nebo avanti) pro svého ruského majitele. Hned ten samý rok vyvezla do Ruska 2,5 milionu lahví, ale dva roky poté už jen 240 tisíc.
Příčinou bylo znehodnocení ruského rublu a zdražení dovážených výrobků na tamním trhu. „Poslední ranou bylo to, že Rusko od ledna 2017 trojnásobně zvýšilo daň na dovážená vína,“ uvedl šéf Fruka Josef Nejedlý. Firma zvolila nestandardní řešení – začátkem loňska přestěhovala výrobní linky a kompletní výrobu do Petrohradu do podniku mateřské společnosti.
