Sázka na konec OPEC? Ruleta...

DEBATA JANA MACHÁČKA Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí. objednat zasílání e-mailem

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se vzdala „řízení“ trhu s ropou a ta se propadla na šestileté minimum. Neochota OPEC jednat a plnit svou misi připomíná podle agentury Bloomberg situaci z druhé poloviny devadesátých let, kdy v období 1997 až 1999 tato organizace ztratila kontrolu nad trhem a ropa se propadla až na deset dolarů za barel.

Již tehdy byl OPEC prohlašován za mrtvý, ale je dobré si uvědomit, že vyšel z krize posílen, a ropa se následně vyšplhala až na 150 dolarů za barel. Chávezovský režim ve Venezuele se na 15 let usadil u moci a znárodnil ropné firmy (nyní při pádu cen ropy padl), v Rusku upevnil moc Vladimir Putin a také získal kontrolu nad ropnými firmami.

Kromě všeobecně známých faktorů, jako je nová americká těžba či zpomalení v Číně, existují i další vlivy. Podobně jako v roce 1997 pomohlo pádu cen ropy El Niño, které snížilo poptávku po topných olejích. Něco podobného lze prý očekávat tuto zimu.

Chopí se časem OPEC zase kormidla? Je to jen otázka času? Nebo jeho éra definitivně skončila?

Jan Libich, VŠB-TU Ostrava & La Trobe University, Melbourne

Horská dráha ceny ropy

Z 50 na 147 dolarů za barel, pak sešup na 32, růst na 115, a další pokles pod 37, to vše stihla ropa za uplynulých osm let. Houpačka je asi slabé slovo, více se hodí horská dráha.

Cenu ropy stejně jako jakoukoli jinou cenu z velké míry ovlivňuje nabídka a poptávka, a to jak ty současné, tak ty očekávané v budoucnu. (Daně sice tvoří značnou část ceny ropných výrobků, například v Česku více než 55 procent, ale nemění se výrazně v čase, a proto nevysvětlují ony dramatické výkyvy). Pokles ceny ropy tudíž může způsobit buď pokles poptávky, nebo růst nabídky. Jak je dobře známo, od loňska zažíváme obojí.

Vliv mnoha faktorů

Poptávka celosvětově klesá především kvůli nižšímu ekonomickému růstu v Číně a neradostným vyhlídkám v Evropě. Nabídka roste hlavně díky zemím OPEC, které nesnižují produkci (a tím netlačí na růst cen) ze strategických důvodů. Není tajemstvím, že se snaží, aby se těžba břidlicového plynu, která zaznamenala boom především v USA, stala nerentabilní. Takže je to boj o dlouhodobý podíl na trhu, který zatím nemá mezi producenty vítěze, jen poražené.

V delším horizontu bude cena ropy záležet nejen na těchto ekonomických a strategických geopolitických faktorech, ale i na mnoha dalších včetně technologických, například pokroku v geoinženýrství, a environmentálních, kupříkladu rychlosti globálního oteplování. Takže i s použitím nejsofistikovanějších výzkumných metod je dlouhodobý vývoj cen ropy velmi obtížně predikovatelný.

To platí ještě ve větší míře z krátkodobého hlediska, kde nemůžeme říct zhola nic. Denní či týdenní výkyvy jsou dány nepředvídatelnými faktory, mnohé z nich psychologického (iracionálního) typu. Například když v roce 2002 Dean Baker ukázal, že existuje bublina na americkém trhu nemovitostí, trvalo ještě téměř pět let, než se to „racionálně“ projevilo v chování tržních subjektů.

Fundované předpovědi expertů o krátkodobém vývoji ceny ropy (či jiného aktiva) se dají připodobnit k hráči rulety. Občas mu to v kasinu vyjde.

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Odlišná situace

Situace ve světě je dnes zcela jiná než v devadesátých letech a zájem Saúdské Arábie (spolu s ostatními sunnitskými monarchiemi na Arabském poloostrově) se od té doby změnil.

Neschopnost kartelu domluvit se na společném postupu bude proto pravděpodobně trvat a cena ropy příliš neporoste. Dnes na rozdíl od devadesátých let je omezení těžby petroleje a růst jeho ceny v rozporu se zájmem Saúdské Arábie v několikerém směru.

Podpora nepřátel

Předně by takový krok vedl k dalšímu rozšíření těžby v Severní Americe, která by scházející ropu na trhu do značné míry nahradila. To by si vynutilo tak velké snížení těžby v Arábii, že by ohrozilo finance arabských zemí. (To nebylo významné v devadesátých letech, kdy relativně malé změny v produkci Saúdské Arábie významně ovlivňovaly ceny na trhu, aniž by to mělo významný vliv na saúdský rozpočet.) Pokles růstu ve světě (zejména v Číně) by dále zmenšil efekt takového kroku.

Nově je pro arabské sunnitské monarchie také nebezpečné, že by zvýšení cen ropy významně podpořilo jejich politické nepřátele, zejména Írán a Rusko podporující šíitskou alianci, ale dnes i Islámský stát. Jakýkoli pokus o zdražení ropy dnes by měl jen negativní důsledky pro arabské sunnitské monarchie, aniž by nějak tuto újmu kompenzoval finančně.

Předpovídání je ošemetná činnost a většinou nevychází, takže pokus o obnovení fungování OPEC nelze úplně vyloučit. Skoro jistě by to však vedlo ke konečnému zániku kartelu a snížení vlivu Saúdské Arábie ve světě. Opakují-li se dějiny, pak jako fraška, jak učil Karl Marx.

Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Omezený vliv na cenu ropy

Římský klub ve známé studii „Meze růstu“ předpovídal, že zásoby ropy budou vyčerpány na začátku devadesátých let. Jak je zřejmé, tato předpověď se vůbec nenaplnila. Naopak, nabídka ropy v současnosti převyšuje její poptávku. Na tomto příkladu je zřejmé, že vývoj nabídky této suroviny je velmi komplexní záležitostí a schopnost jakékoliv organizace dlouhodobě ovlivňovat její cenu je omezena.

USA se díky vysokým cenám ropy v předchozím období odhodlaly k vysokým investicím do alternativních cest těžby ropy a plynu z břidlicových plynů. V konečném důsledku se z čistého dovozce staly potenciálním čistým exportérem především zkapalněného plynu. USA také díky nahrazení elektráren spalujících uhlí levným plynem z břidlicových plynů výrazně přispěly ke snížení produkce skleníkových plynů, především CO2.

Dopady

Vysoké ceny ropy v minulosti vedly řadu firem k posílení objemu prostředků na vývoj alternativních zdrojů energie včetně alternativních technologií ke spalovacímu motoru. Je tedy otázkou, zda současný vývoj není jen začátkem odklonu od technologií založených na spalování ropy a plynu na alternativní zdroje a pohony.

Pokles cen ropy však může mít i zcela nečekané dopady. Pád cen ropy má mnohem negativnější dopad na ruskou ekonomiku než Evropskou unií těžce vyjednaný systém ekonomických sankcí vůči Rusku. Podobně se v důsledku navázání cen plynu na ceny ropy jeví z hlediska Ruska méně atraktivní loni oslavovaný kontrakt na vývoz plynu do Číny. Při současných cenách ropy je projekt stavby plynovodu a vývozu plynu z Ruska do Číny vysoce nerentabilní.

Pokles cen ropy a plynu proto umožní vytvořit na Rusko a jiné autoritativní režimy, jež využívají domácí nerostné bohatství k potlačování demokracie a nátlaku na své zahraniční odběratele, silnější mezinárodní tlak.