Česká měna se ve čtvrtek 6. února dostala na nejsilnější úroveň vůči euru za uplynulých více než sedm let. Po překvapivém zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) o čtvrt procentního bodu ji investoři začali nakupovat ve velkém. Silnější koruna je výhodná zejména pro ty, kdo se v blízké době chystají do zahraničí, třeba do Rakouska za lyžováním.
Další dobré zprávy však zvýšení úrokových sazeb lidem nepřinese. Ekonomové se shodují, že u vkladových produktů si klienti bank nepolepší, zato na ně budou čekat dražší úvěry, například hypotéky. „V dalších dvou měsících mohou lidé očekávat zvyšování úrokových sazeb u hypotečních úvěrů o 0,1 až 0,2 procentního bodu,“ odhaduje Vladislav Herout, produktový manažer finanční společnosti Broker Consulting.
Žádný dopad na běžné účty
Na zvýšení základní úrokové sazby ČNB o 0,25 bodu na 2,25 procenta okamžitě zareagovala česká měna a posílila pod hranici 25 korun za euro. „Zvýšení sazeb trh neočekával,“ shrnul názor většiny analytiků hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Obecně se mělo za to, že inflaci dostatečně tlumí posilující koruna a že zvýšení úrokových sazeb centrální banky, které ovlivňuje úrokovou politiku bank, je ze hry kvůli jasným signálům oslabování ekonomického růstu.
Na základní sazbu ČNB jsou navázány úrokové sazby bank. Nelze však čekat, že se zvýšení sazby ČNB propíše do úrokových sazeb na běžných či spořicích účtech klientů bank. Jiné to bude s úvěry. |
„Fakt je ovšem ten, že inflace je už dlouhou dobu mimo inflační cíl ČNB (dvě procenta – pozn. red.), určitou dobu dokonce i nad hranicí tolerančního pásma (tři procenta – pozn. red.) a v uplynulých měsících akceleruje,“ řekl. V listopadu dosáhla 3,1 procenta a v prosinci už 3,2 procenta. „Vzhledem k tomu, že hlavním cílem centrální banky je cenová stabilita, je zvýšení sazeb v tomto kontextu pochopitelné,“ uzavřel Křeček. Složitost rozhodování potvrdil po skončení měnového zasedání ČNB, které se protáhlo o celou hodinu, i guvernér ČNB Jiří Rusnok: „Jsme nadále v jakémsi dilematu.“
Na základní sazbu ČNB jsou navázány úrokové sazby bank. „Nelze čekat, že se zvýšení sazby ČNB propíše do úrokových sazeb na běžných či spořicích účtech klientů bank,“ říká hlavní ekonom BH Securities. Jiné to však bude s úvěry. Názor, že sazby hypoték a dalších úvěrů půjdou nahoru, zastávají i další ekonomové. „Dá se očekávat, že nyní banky zdraží úvěry i navzdory silnému konkurenčnímu boji o klienty. Doba ‚levných‘ peněz pomaličku odchází,“ podtrhuje Jana Mücková, šéfka společnosti Bondster, která sbírá volné peníze od investorů a pak je nabízí formou půjček.
Dlouhodobý trend
Na zvýšení sazeb okamžitě zareagovala česká měna. Koruna, jejíž atraktivita zvýšením vzrostla, posílila na nejvyšší úroveň od 8. října 2012, kdy byl její kurz vůči euru na úrovni 24,94 koruny. Vzápětí po oznámení rozhodnutí centrálních bankéřů bylo jedno euro na pár minut dokonce za 24,89 koruny. Silnější koruna je dobrou zprávou pro české občany. Nejen kvůli potenciálně levnějším dovozům spotřebního zboží ze zahraničí, ale zejména kvůli cestám do zahraničí.
Koruna posiluje dlouhodobě díky tomu, že máme úrokové sazby nad nulou, zatímco sazby Evropské centrální banky jsou nulové nebo záporné. A za druhé díky růstu české ekonomiky, který je vyšší než v některých západních zemích Evropské unie. |
„To bych nevyčetl ani z křišťálové koule,“ reagoval Štěpán Křeček na dotaz, jak se bude koruna vyvíjet dále, a zda se tedy nyní vyplatí si třeba pořídit eura na letní dovolenou. Jedno je ale podle něho jisté: koruna posiluje dlouhodobě díky tomu, že máme úrokové sazby nad nulou, zatímco sazby Evropské centrální banky jsou nulové nebo záporné. A za druhé díky růstu české ekonomiky, který je vyšší než v některých západních zemích Evropské unie.
Guvernér Rusnok ve čtvrtek 6. února řekl, že nečeká, že by ČNB musela kvůli vývoji inflace přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb. „Nepředpokládáme, že by ty inflační tlaky eskalovaly dále tak, že bychom museli reagovat dalším zvýšením sazeb,“ řekl. Guvernér naopak nevyloučil snížení sazeb v letošním druhém pololetí, ale podmínil ho příznivým vývojem zahraniční ekonomiky.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda ovšem hovoří o tom, že se citelné zdražování zjevně protáhlo i do roku 2020, i kvůli růstu spotřební daně na tvrdý alkohol či tabák či kvůli úpravě řady ceníků nahoru, třeba elektřiny pro domácnosti či vodného a stočného. Štěpán Křeček zase upozorňuje, že na základě předchozích zkušeností lze zdražení očekávat i od další vlny zavedení systému elektronické evidence tržeb (EET).
