Už žádné výmluvy a lenošení. Žáci tříd nebo celých škol, které se během podzimu dostanou do „covidové“ karantény, dostanou od škol k zapůjčení notebooky a další vybavení pro výuku na dálku. Po zjištění, že se kvůli nedostupným počítačům či tabletům až deset tisíc žáků během jarní koronakrize nezapojilo do online vyučování, požádalo ministerstvo školství (MŠMT) vládu o navýšení rozpočtu o bezmála miliardu korun. Za peníze z této vítané injekce si školy nakoupí techniku a zapůjčí ji dětem, které na vlastní vybavení nedosáhnou.
Sněmovna navíc už dříve schválila dalších 300 milionů na pořízení pomůcek pro vyučování na dálku. Do škol by tak na IT vybavení mělo celkem zamířit 1,28 miliardy korun. „Skoro na každé škole lze technické vybavení zkvalitnit,“ uvedl prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy základní školy v Klánovicích Michal Černý s tím, že podle jeho odhadu naprosto nezbytně potřebuje doplnit IT techniku čtvrtina škol.
Jednoduchý výpočet
„Na jaře poskytla řada firem školám zdarma výukový software pro vzdělávání na dálku, nyní si ho budou muset nakoupit,“ řekl prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. Státní pomoc považuje za velmi důležitou i proto, že někteří zřizovatelé, k nimž patří obce, dobrovolné svazky obcí a kraje, seškrtali školám peníze na provoz až o 20 procent. To, že zřizovatelé zápasí s aktuálním nedostatkem financí, zmiňuje v předkládací zprávě pro vládu i ministerstvo školství, které uvádí, že se potýkají s „výrazným výpadkem svých sdílených daňových příjmů“.
K požadavku na téměř miliardu (985 milionů korun) ministerstvo školství dospělo poměrně jednoduchým výpočtem: 20 tisíc korun na jednoho učitele základní školy, a to podle stavu k loňskému 30. září. V této částce je zahrnut „notebook umožňující využívání software pro distanční způsob vzdělávání, příslušenství a nutné softwarové vybavení“. Kromě toho je dle MŠMT vhodné, aby každá základní škola disponovala dle své velikosti přiměřeným počtem konferenčních systémů, které by měly umožnit vedení distanční i takzvané hybridní výuky pro případ, že část žáků bude v nařízené karanténě.
K požadavku na téměř miliardu (985 milionů korun) ministerstvo školství dospělo poměrně jednoduchým výpočtem: 20 tisíc korun na jednoho učitele základní školy, a to podle stavu k loňskému 30. září. V této částce je zahrnut „notebook umožňující využívání software pro distanční způsob vzdělávání, příslušenství a nutné softwarové vybavení“. |
Nedávno ministr školství Robert Plaga (ANO) školám doporučil, aby si IT vybavení zakoupily už teď v srpnu, aby byly 1. září „v plné zbroji“ s tím, že peníze dostanou proplacené nejpozději do konce října. S výukou na dálku ministerstvo školství nicméně počítá pro nový školní rok pouze lokálně v případě většího rozšíření nemoci, a to po dobu nejvýš dvou týdnů.
Takzvanou distanční výuku do legislativy vnesla novela školského zákona. Vzdělávání na dálku se tak dočkalo legislativní kotvy. Kromě moderní techniky však zahrnuje i „klasiku“, která může mít podobu předávání učiva a domácích úkolů v papírové formě například osobně ve škole či vhozením do poštovní schránky, nebo třeba telefonicky.
Opatření související s koronavirovou nákazou výrazně zasáhla do druhého pololetí uplynulého školního roku. Od 11. března byly školy plošně zavřené, otvírat se začaly postupně a částečně až po dvou měsících. Do konce školního roku byla docházka dobrovolná a děti se mohly učit i z domova. Výuky na dálku se neúčastnilo podle odhadů odborníků asi deset tisíc dětí.
