Jednou ze změn, které zavádí novela školského zákona, která se projeví už po prázdninách a která byla vůbec nejdiskutovanější, je takzvaná inkluze. Společně se podle ní budou vzdělávat běžní žáci s těmi, kteří mají tělesný, mentální nebo i sociální handicap.
Názorů na to, jak moc inkluze zasáhne tuzemské základní školy, padlo spoustu. Někteří operovali s tím, že učitelé nezvládnou vyhovět vzdělávacím potřebám všech dětí, že bude handicapovaným lépe ve speciálních školách nebo že není tolik asistentů pedagoga, kteří pomáhají dětem přímo během výuky. Protistrana odpovídala tím, že už stejně většina dětí, které potřebují některou z podpor během vzdělávání, do běžných škol chodí.
„Velký problém je neinformovanost. Ministerstvo jsme prosili o to, aby udělalo mediální kampaň. Ta by uklidnila učitele i rodiče dětí,“ shrnula pro LN Hana Stýblová, prezidentka Asociace ředitelů základních škol.
Uklidní učitele peníze?
Vůbec nejčastěji se skloňovaly peníze. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) vysvětlila, že se doposud inkluze platila z peněz na platy učitelů. V rozhovoru pro LN řekla, že pro ně chce vybojovat u ministra financí Andreje Babiše (ANO) 13 miliard navíc: „Je všeobecně známo, že učitelé jsou odměňováni asi polovinou toho co jinak vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci v zemi.“ Před týdnem vláda schválila, že už v příštím školním roce dostanou přidáno – o osm procent, platové tarify by měly vzrůst o šest procent. V polovině června školský resort také vydal zprávu, že pošle peníze na asistenty pedagogů. Konkrétně by mělo jít na období od září do konce roku 2016 přes 53 milionů korun.
Některé školy nastavují přijímací zkoušky tak, aby se dostalo co nejvíce dětí, protože finance ředitel získává „na žáka |
Již roky se také řešilo, jak se mají nastavit přijímací zkoušky na střední školy. Povinná díky novele bude zkouška z českého jazyka a matematiky. Resort tuto změnu již dříve vysvětloval tím, že děti vycházejí ze základní školy s různou úrovní znalostí a že by se mělo určit minimum vědomostí. Některé školy totiž nastavují přijímací zkoušky tak, aby se dostalo co nejvíce dětí, protože finance ředitel získává „na žáka“. Škola ale i tak bude moci mluvit do toho, kdo v ní bude studovat. Povinná zkouška bude totiž tvořit nejméně polovinu celkového hodnocení. Školy s talentovou zkouškou dostaly výjimku.
Matematika se ale řešila i v souvislosti s maturitou. Od školního roku 2020/2021 z ní totiž budou studenti zkoušku dospělosti skládat povinně. Státní část tak bude nově obsahovat už tři zkoušky, kromě českého jazyka a literatury a cizího jazyka i počty. S tímto krokem ale například nesouhlasí společnost EDUin: „Povinnou státní zkoušku z matematiky má smysl zavádět až poté, co se kvalita její výuky na středních školách zlepší.“
Na výsledcích těch studentů, kteří z matematiky maturovali dobrovolně, se ukazují některé zásadní nedostatky. Připouští je i ředitel společnosti Cermat, která státní část zkoušky zajišťuje, Jiří Zíka. Maturanti podle něho například nezvládli úlohy na přímou a nepřímou úměru nebo i jiné početní operace, které se jim do běžného života mohou opravdu hodit. Při letošních testech dosáhli průměrné úspěšnosti 54,3 procenta.
Předškoláci povinně
Novela školského zákona, kterou nejprve prezident vetoval, ale poslanci ho přehlasovali, se také velmi úzce dotýká mateřských škol.
Povinně budou muset předškoláci navštěvovat školku od ročníku 2017/2018. Tímto opatřením se má podle resortu docílit toho, aby byly děti připraveny na nástup do první třídy. |
První změna se týká předškoláků. Povinně budou muset navštěvovat školku, a to od ročníku 2017/2018. Tímto opatřením se má podle resortu docílit toho, aby byly děti připraveny na nástup do první třídy. I proti této novince se začaly ozývat silné protesty. „Proč by měly všechny děti chodit do mateřské školy? Proč to nařídíme?“ kritizoval opakovaně předseda ODS Petr Fiala.
Podle některých kritiků míří toto nařízení hlavně na děti ze sociálně slabých rodin, i tak jim ale nepomůže zdárně procházet vzdělávací proces. Navíc jde podle statistik zhruba o čtyři procenta předškoláků, kteří do školky nedocházejí, nemusí se tedy podle nich plošně nic nařizovat. Nicméně prostor pro individuální vzdělávání i v tomto případě novela dává. Dítě se bude muset zapsat do školky, může ale zůstat doma a pak absolvovat přezkoušení.
Právo na místo ve školce budou mít i děti mladší pěti let – čtyřleté od roku 2017/2018 a od následujícího školního roku tříleté. Aby se matky mohly dříve vracet do zaměstnání, dvouleté děti budou mít právo na školku od roku 2020/2021. Až 40 tisíc jich totiž do této instituce dochází v současnosti.
Změny, které školy čekajíSpolečné vzdělávání – inkluze V hlavním vzdělávacím proudu se budou učit běžní žáci spolu s těmi, kteří jsou sociálně, kulturně či zdravotně znevýhodnění. Může jít ale i o děti mimořádně nadané. Ve školním roce 2014/2015 se v běžných třídách vzdělávalo 1415 dětí s lehkým mentálním postižením. Podle vzdělávacích plánů pro děti s lehkou mozkovou poruchou se učí 31 procent romských žáků. Sjednocení hodnocení maturitních písemných prací z českého jazyka a literatury Posuzovat je budou externí hodnotitelé. Jednotné přijímací zkoušky na střední školy Povinná bude zkouška z matematiky a českého jazyka. Ředitel školy bude moci zohlednit i jiná kritéria. Žák dostane dva pokusy, započítá se ten lepší. Výjimku dostanou střední školy s talentovou zkouškou – konzervatoře, umělecké školy a sportovní gymnázia. Na polovině středních škol se konaly už letos. Ti, kdo se hlásili na čtyřleté obory, v nich dopadli průměrně, hůře než vloni: 39,4 procenta měli úspěšnost v matematice 57,2 procenta v českém jazyce. Začne platit povinný rok předškolního vzdělávání Změna má docílit toho, že bude dítě připraveno na nástup do první třídy. Zhruba čtyři procenta předškoláků v současnosti do školky nechodí. Čtyřleté děti budou mít nárok na místo v mateřské škole Od následujícího školního roku také tříleté děti. I dvouleté děti budou mít právo chodit do mateřinek Až 40 tisíc jich tam dochází již nyní. Matematika bude povinnou součástí maturitní zkoušky Didaktické maturitní testy z matematiky skládalo letos 16 975 maturantů, uspělo 13 043 z nich. Dosáhli průměrné úspěšnosti 54,3 procenta – o 2,2 procenta více než vloni |
