V Česku nejlépe zvládáme kampaně bez nebezpečí úrazu i nutnosti se rozhodovat. Dále zvládáme výzkumy veřejného mínění, které však nejsou míněním, natož pak veřejnosti. A také meditovat o otázkách, které měly být řešené dávno v minulosti, ale nebyly. Česká klasika zní: „Neříkám ani ano, ani ne, ale na má slova dojde.“
Politikům i těm, kteří se za ně vydávají, jdou tyto jalové soft hyperproblémy k duhu. Zejména pokud se jim nechce zaujmout názor. A nedej bože přijmout rozhodnutí o aktuálních a nezbytných, ba životně nezbytných záležitostech.
Další fintou je vytáhnout vnějšího, či vnitřního nepřítele lidu. Dnes už to není natolik bohorovné jako za totality, kdy byl vnější nepřítel jasný – imperialisté a Západ – a vnitřní se proměňoval dle situace. Není snadné nepřítele nalézt. Dá se poměrně úspěšně strašit Evropskou unií, protože papírové hrdinství potěší. I vnitřní nepřítel se vždy někde najde.
Slovanská epopej jako ukazatel
Jeden český web loni uspořádal anketu o nejsymptomatičtější termín roku 2010. Nabízel korupci, krizi, euro, politické neschopnosti a prohřešky i Slovanskou epopej malíře Alfonse Muchy. Poslední jmenovanou možnost jsem upřednostnil. Není nutné popisovat její původ a současný stav problému a konfliktu. Dá se na ní ukázat stav české společnosti a schopnosti jejích „elit“ rozhodovat se v pravou a očekávanou chvíli a ctít právní stát.
Namísto rozhodnosti, hledání a nalézání práva jsme viděli nerozhodnost, radost nad nulovým výsledkem a ukázku předvolební komunální politické přízemnosti ve zneužívání a používaní banální a právně nedotažené věci týkající se Slovanské epopeje. Kdo umí a zná, koná. Kdo neumí a nechce, mediálně přetřásá cokoli.
Z Rakouska se k nám dostal slogan Schupladieren! V češtině to znamená okecat, zneužít a k vyřízení odložit pro příští nezodpovědnou politickou reprezentaci. Umělecká a organizační stránka věci šla úplně stranou.
Předvolební ticho po pěšině
V šedesátých byla Slovanská epopej kvůli nevraživosti tehdejšího režimu vůči secesi a „buržoazním“ vlivům a kvůli pohodlí pražských bařtipánů vyexpedována do Moravského Krumlova. Moravskokrumlovským je třeba poděkovat, že umožnili veřejnosti Slovanskou epopej zhlédnout. A také ocenit jejich statečnost.
Ukázalo se, že v předvolebním boji je Slovanská epopej jako nástroj nepoužitelná
Vyexpedování mělo být jen „dočasným“ provizoriem. Taková se však v Česku neodstraňují snadno, protože mnohým vyhovují. Například geopolitické provizorium trvalo 40 a „dočasné“ 21 let. Provizorium se Slovanskou epopejí trvá ještě déle. Nikomu to však nevadí.
Ukázalo se, že v předvolebním boji je Slovanská epopej jako nástroj nepoužitelná, protože zavazovala mocipány k rozhodování a konání. Proto zůstala srolovaná již těsně před komunálními volbami v Moravském Krumlově - na zámku v dezolátním stavu a prodaném podivným soukromníkům. (V Praze podobný příběh také znají, a to ve formě „vyhořelého“ Výstaviště – nejen co se budovy týká.) I Muchův vnuk John přestal vydávat kontroverzní stanoviska. Nastalo ticho po pěšině.
Zástupný problém
Pokud se nedokážeš rozhodnout v zásadních věcech, ve kterých jde o život, najdi si zástupný problém. Nový pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS), profesí gynekolog, jehož si Pražané nezvolili, a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD), profesí politik, našli zástupný problém zcela v duchu roku 2010 hned v lednu 2011. Rozvinuli prapor Slovanské epopeje i pro tento rok, čímž vystavili svou novu dělnost. Ta je však je jen pokračováním jejich nedělnosti.
Praha již investovala do expozice Slovanské epopeje ve Veletržním paláci. Kdo je odpovědný za ty peníze? V Moravském Krumlově zase z její expozice nemají příjmy. Vlci se však nažerou a koza zůstane zabalená, popřípadě nezabalená. Přitom teče nejen do moravskokrumlovského zámku, ale i do Nuselského mostu.
Pražský primátor Svoboda a jihomoravský hejtman Hašek přizvali do party ještě starostu Moravského Krumlova Tomáše Třetinu a ředitele Galerie hlavního města Prahy Milana Bufku a… nic. Nerozhodli ani ano, ani ne. Dohodli se, že budou pokračovat v levné demagogii neřešení. A za tím účelem chtějí založit komisi. Profesor Parkinson by je pochválil. Volič zůstává netečný.
Pražský primátor Svoboda má na krku skandál s čistírnou vody a s penězi vypuštěnými do stranického kanálu, přičemž dělá, jako by se nic nestalo. Proto se zviditelňuje Slovanskou epopejí. Jihomoravský hejtman Hašek zase potřebuje body do kampaně za zvolení předsedou ČSSD.
Co na to Alfons Mucha?
Jsem rád, že zmizel můj podprahový problém Pražáci versus Moraváci, který možná někdo uměle živil. Při případné hrozbě dalšího dělení státu bych se totiž nedokázal rozhodnout mezi rodným moravanstvím a pražským domicilem. A Alfons Mucha? Takto si své věnování určitě nepředstavoval. Chudák české právní vědomí.
Raději jsem měl v tom průzkumu upřednostnit globální oteplování. Bylo by to jednodušší.
