Závěru června dominovaly dvě události. V Bruselu se ve druhé polovině týdne konal ostře sledovaný summit EU a z hlediska České republiky bylo důležitou událostí i zasedání České národní banky. Na finančních trzích se na počátku týdne obchodovalo v relativně klidné atmosféře a bylo evidentní, že se čeká na závěry schůzky unijních představitelů.
Evropští lídři jednali o krátkodobých i dlouhodobých opatřeních na podporu hospodářství a společné měny. Očekávání od summitu nebyla příliš vysoká. V minulosti totiž tato jednání většinou žádná konkrétní rozhodnutí nepřinesla. Čtvrteční jednání však určité závěry přineslo – byly položeny základy bankovní unie a bylo rovněž rozhodnuto o změně statusu stabilizačního mechanismu ESM.
Banky, které se dostanou do finančních problémů, se budou moci obrátit přímo na záchranný fond. Země se tím vyhnou nadměrným rozpočtovým schodkům na financování bankovního odvětví. Příkladem je Irsko, kterému kvůli záchraně tamních bank výrazně vzrostl schodek státního rozpočtu a následně i celková hodnota veřejného dluhu.
Na tuto zprávu euro reagovalo okamžitým posílením vůči dolaru. Celá věc má však jeden dost podstatný háček. Za ESM totiž jsou opět země eurozóny, respektive jejich finanční prostředky, a půjčovat tedy vlastně opět budou státy, ale nepřímo, prostřednictvím ESM.
Rušno až ke konci týdne
Událostí číslo jedna na domácí scéně bylo čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky. Po více než dvou letech snížila měnová autorita hlavní úrokovou sazbu o 0,25 bodu na rekordně nízkou úroveň 0,5 procenta. Pro další uvolnění měnové politiky hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Centrální banka tímto krokem reagovala na horšící se data z domácí ekonomiky.
Pravda je taková, že snížení sazeb domácímu hospodářství neuškodí, ale ani nepomůže. Již v minulých letech byly sazby na extrémně nízkých úrovních a nedá se příliš předpokládat, že nastane další pokles cen u hypoték či firemních úvěrů.
Koruna na krok centrální banky reagovala jen minimálně a v následujících hodinách dokonce mírně posílila. Lze si to vysvětlit tím, že snížení sazeb se dopředu očekávalo a v kurzu koruny již bylo předem plně započteno.
Na devizovém trhu se udály výraznější pohyby teprve v závěru týdne. V jeho první polovině koruna ztrácela. Vůči euru se pomalu šplhala k hranici 26 korun a ve středu 27. června se několik obchodů uskutečnilo v její těsné blízkosti. Tato psychologická úroveň však nakonec překonána nebyla a ve čtvrtek, a následně i v pátek si koruna dokázala připsat zajímavé zisky.
Podobný charakter mělo obchodování i vůči dolaru. Obchodovalo se téměř výhradně nad hladinou 20,50 koruny a v několika případech dokonce nad úrovní 20,80 koruny. V brzkých pátečních hodinách však koruna skokově posílila. Poté, co byly oznámeny výsledky z prvního dne summitu EU. Odpoledne se dolar prodával zhruba za 20 korun a 10 haléřů.
