Za Josefa Dobeše to byl na ministerstvu školství (MŠMT) personální rumrajch: za více než rok se u něj vystřídalo pět ředitelů kabinetu a šest šéfů evropských fondů. Pod novým ministrem Petrem Fialou se o MŠMT pro změnu začalo říkat, že je až příliš klidné a potřebné vnitřní kroky probíhají pomalu... Od 1. srpna však došlo k zásadní organizační změně, prý největší v polistopadové historii resortu. Cílem je dlouhodobě stabilnější úřad a lepší komunikace mezi jednotlivými útvary.
„Ubudou čtyři posty vrchních ředitelů sekcí a deset míst ředitelů odborů,“ uvedl pro ČESKOU POZICI 1. náměstek ministra Jiří Nantl, jenž je za reorganizaci odpovědný. Struktura náměstků i jejich gesce zůstává. Měli by však mít větší odpovědnost za konkrétní činnosti svých skupin.
„MŠMT mělo léta pověst spíše skupiny malých ministerstev než jednoho úřadu. Každá skupina si žila tak trochu vnitřním životem. Veřejnost i resortní organizace si stěžovaly na nedostatečný kontakt mezi odbory. Procesní audit, který jsme provedli, ukázal, že řada odpovědností za jednotlivé agendy byla velmi rozptýlena,“ dodává Nantl s tím, že audit ministerstvo provedlo v rámci svých kapacit, bez externí firmy.
Ministrův příkaz k reorganizaci má zjednodušit strukturu, poskytovat podporu jednotlivým odborům a zefektivnit práci úřadu. „Řešení, k němuž jsme dospěli, se podobá modelové struktuře ministerstev, jak ji v roce 2008 vypracovalo ministerstvo vnitra v rámci přípravy zákona o státní službě,“ vysvětluje náměstek, podle nějž bylo nové řešení připravováno asi dva měsíce.
Nerozvrátí se chod ministerstva po tak razantním zásahu? „Věřím, že se naopak zlepší, struktura bude přehlednější. Organizační změna tohoto rozsahu je spíš procesem než událostí a fakticky bude v několika naplánovaných fázích dobíhat až k 1. říjnu. Pochopitelně neznám názory všech zaměstnanců, ale většina vítá stabilizaci a zavádění kultury profesionální veřejné služby,“ míní Nantl, jenž má na starosti organizaci a personální řízení úřadu.
Brzy s novým personálním ředitelem
Ministerstvo má projít zásadní změnou personální politiky. Základem má být zamezení „proklouznutí“ někoho, kdo nebyl přijat řádným výběrovým řízením na systemizované, a tedy jasně popsané místo. Institut výběrových řízení dle náměstka trpí v této zemi tím, že všichni mají pocit, jako by konkurzy byly vlastně fiktivní, a často se do nich proto ani nepřihlásí.
Institut výběrových řízení bohužel v této zemi trpí tím, že všichni mají pocit, jako by konkurzy byly vlastně fiktivní. A často se proto ani nepřihlásí.„To musíme změnit. Úřad nemůže fungovat tak, že náměstci si přivedou své ředitele, ti své referenty a po změně vedení ministerstva se všichni ve vlně obmění. A věřím tomu, že systematizace míst, jež budou mít jasnou charakteristiku, k personální stabilizaci přispěje. Možný je i vznik stálé výběrové komise, aby nebyl výběr tak závislý na jednotlivých náměstcích a ředitelích,“ dodává Nantl.
Na MŠMT by měl k 1. září nastoupit nový personální ředitel, který je vybírán ze čtyřiceti kandidátů. Ve hře jsou dle informací ČESKÉ POZICE dva finalisté, kteří byli v minulých dvou dekádách personálními šéfy jiných ministerstev.
„Reorganizací jsme nesledovali snížení počtu zaměstnanců, spíše redukci managementu. V některých částech ministerstva až čtvrtinu stavu tvořili vedoucí pracovníci a jejich sekretariáty. Dalším důvodem bylo scelení odpovědnosti za agendy. Auditem jsme například zjistili, že pouze na přípravě výroční zprávy o jednom ze sektorů vzdělávacího systému dosud participovaly s nejasnou dělbou rolí tři různé útvary... Redukcí počtu odborů proto také chceme snížit náročnost vnitřní administrativy a tím vytvořit kapacity vedoucí k posílení odborných činností,“ říká Nantl. Od 1. srpna jsou samostatněji řízeny oba operační programy, jak jsme již dříve uvedli.
O jednom trestním oznámení
Náměstka Nantla jsme se rovněž zeptali, jak vnímá nedávné trestní oznámení, které podal ředitel odboru Petr Hrabánek na svého nadřízeného, vrchního ředitele Jakuba Stárka (ODS), kvůli údajně předčasně proplacené faktuře:
„Těžko se mi to komentuje, poněvadž neznám plně podstatu kauzy, ale vysvětlit takovou věc veřejnosti je v podstatě nemožné. Snad se policie brzy vyjádří k opodstatněnosti obvinění. My sami provádíme interní šetření, protože se nás policie určitě zeptá na stanovisko. Je to pro ministerstvo velmi nepříjemná situace, lituji, že vůbec nastala. Obecně si myslím, že než se přistoupí k podnětu k trestnímu stíhání, mohly by takové věci být v první řadě řešeny interními kontrolními mechanismy, protože zrovna náš interní audit je velmi nezávislý na různých vlivech. Ať to nyní dopadne jakkoli, nesmaže se již ten nedobrý pocit kolem toho.“
