Silně zamračeno. Jednoznačně taková je prognóza budoucnosti dolu Paskov, který se stal symbolem dnešních problémů Moravskoslezska. Ani Rusnokova vláda, ani žádný další kabinet na tom nejspíš nic nezmění. Černouhelný Paskov je nejohroženější součástí těžařské společnosti OKD podnikatelů Zdeňka Bakaly a Petera Kadase, jež se potácí v ekonomických problémech. Pokud stát vstoupí aktivně do hry, jak nyní ministři slibují, může realisticky dosáhnout nanejvýš toho, že se v dole nepřestane těžit za rok, ale třeba až za tři.
Veškerá státní pomoc se totiž musí řídit základním pravidlem, které dnes platí v Evropské unii – veřejná podpora uhelným dolům je přípustná pouze v rámci útlumu těžby. Nic jiného Evropská komise, která je i úřadem pro hospodářskou soutěž v EU, neschválí. Připomeňme, že jde přímo o 2,5 tisíce pracovních míst a další tisícovky míst ve firmách obchodních partnerů OKD.
Když vezmeme pouze důl Paskov, je velmi pravděpodobné, že ten už nikdy vydělávat nebude. To uznalo i ministerstvo průmyslu.Ministři sice podle dostupných informací ještě připravují vyslání jakéhosi státního „mediátora“, zvláštního zmocněnce, který by tlačil na dohodu mezi oběma stranami v OKD – vedením a odbory. Uvažuje se o scénáři, že zaměstnanci přistoupí na dočasné snížení platů a firma jim to vynahradí, až zase začne vydělávat. Když ale vezmeme pouze důl Paskov (nikoliv nutně celé OKD), je velmi pravděpodobné, že ten už nikdy vydělávat nebude. To mimochodem uznalo i ministerstvo průmyslu ve svém materiálu pro vládu: „Potenciální zvýšení cen uhlí v následujících letech nebude v žádném ze scénářů vývoje takového rozsahu, aby vyrovnalo těžební náklady.“
Nedá se očekávat, že by ztrátovou těžbu chtěli udržovat finanční investoři – tedy konkrétně Bakala a už vůbec ne maďarský podnikatel Kadas, nebo ti, kteří koupili akcie mateřské společnosti NWR na burzách a nemají s Českem vůbec nic společného. I když se tak dosud zdánlivě několik let dělo.
Proč tedy majitelé nechtěli uzavřít Paskov už dříve? Bohužel ani tato otázka nemá odpověď, která by uspokojila zastánce další těžby. Dříve se totiž kvalitní uhlí z Paskova uplatnilo v mixu s jiným uhlím, čím zvyšovalo jeho kvalitu a cenu. I zdánlivě ztrátová těžba tak přece jen dávala smysl. Tento efekt se ale vyčerpává, jak také připouští ministerstvo průmyslu: „Narůstající zhoršování jakosti těženého uhlí tento efekt eliminuje.“
Stát jako majitel?
Zájmem majitelů a vedení OKD, stejně jako odborů, bude bezpochyby dosáhnout toho, aby stát přispěl na útlum těžby. Mluví se o čtyřech až šesti miliardách korun. Z hlediska firmy by to znamenalo, že OKD neprodělá, i když těžbu udrží ještě o nějaký ten rok či dva déle.
Má stát posílat peníze do firmy, jejíž majitelé na OKD vydělali desítky miliard a mají v regionu hodně pošramocenou pověst kvůli tomu, kam vše dotáhli?Z politického hlediska jde však o velmi citlivou záležitost, o čemž koneckonců svědčí různá vyjádření politiků. Má stát posílat peníze do firmy, jejíž majitelé na OKD vydělali desítky miliard korun a mají v regionu hodně pošramocenou pověst? Nota bene, když si pořád „mastí kapsu“ na jejím někdejším majetku, vyvedeném do jiných firem – především RPG bytech?
Proto se také často mluví o možnosti, že by stát důl Paskov převzal – samozřejmě prakticky zadarmo, protože tím získá pouze povinnost posílat do „černé díry“ další peníze – a utlumoval ho sám. Je to z jeho pohledu ten nejlepší scénář?
Jak naznačuje materiál ministerstva průmyslu, to vůbec není jisté. Těžební společnost je totiž podle zákona například povinna zajišťovat sanaci včetně rekultivací. Stát by si proto měl dát pozor, aby po převzetí dolu nemusel plnit i závazky, které náleží nynějším majitelům.
Nad dolem Paskov je ale zamračeno už natolik, že pravděpodobnost „vylámání zubů“ bude hodně vysoká u jakéhokoliv scénáře a u jakéhokoli politika, který bude hledat řešení. Platit to bude hlavně po volbách. Zatím se ministři Rusnokovy vlády i volební kandidáti pohybují spíše v kategorii slibů, kterými nikoho nezarmoutí.
