Tahle zpráva nepotěší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ani ministerstvo financí. Obě instituce hledají administrativní prostory a obrátily se na vládní dislokační komisi, aby jim nějaký vhodný objekt pomohla najít. Jenže z průzkumu, který komise provedla mezi státními institucemi, vyplynulo, že žádná vhodná nemovitost ve vlastnictví státu, která by byla volná, údajně k dispozici není. Je to paradoxní. Počty úředníků se snižují, na využití kanceláří se to však nijak neprojevilo.
Co je výhodnější?
O to, že administrativní prostory potřebuje ministerstvo financí, se „postarala“ Evropská unie. „Vzhledem k požadavku na centralizaci auditu na úrovni ministerstva financí je nutné najít prostory pro zhruba 200 zaměstnanců,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva financí Jakub Haas. Dodal, že kanceláře ministerstvo potřebuje od 1. ledna příštího roku. Jen o něco více času na hledání nového sídla má NKÚ, kterému vyprší nájemní smlouva v administrativní budově Tokovo v pražských Holešovicích v září příštího roku.
Jako nejvhodnější řešení se jeví využití budovy ve vlastnictví státu
Na problém NKÚ se podívejme detailněji včetně finančního aspektu. O tom, kde bude NKÚ od podzimu příštího roku sídlit, jednal sněmovní kontrolní výbor 11. dubna, na pořad jednání se dostane opět v červnu. Zvažovány byly tři možnosti, a to zůstat v nájmu, což se jeví jako nejméně vhodná varianta, postavit novou budovu, nebo najít jinou státní.
Připomeňme, že o pronájmu budovy Tokovo rozhodl v roce 2006 bývalý prezident úřadu František Dohnal. A to přesto, že NKÚ vlastní od roku 2004 stavební pozemek, do jehož nákupu a do příprav projektu investoval sto milionů korun. (Až do loňského roku objekt Tokovo patřil skupině PPF. Poté ho od ní v balíku s dalšími nemovitostmi koupila společnost CPI, kterou vlastní realitní magnát Radovan Vítek.) Na základě kontroverzní nájemní smlouvy, kterou opakovaně kritizovali členové sněmovního kontrolního výboru, vyplatil úřad od roku 2006 do letošního roku 400 milionů korun, do září příštího roku vychází roční základní nájemné na více než 44 milionů korun.
Co s týká výstavby nové budovy, původní plány na počítaly se zhruba tři čtvrtě miliardou korun, teď vychází podle Kaly projekt včetně DPH i rezervy na 450 milionů korun. „Udělali jsme revizi prostorových požadavků a snížili je o třetinu," uvedl na výboru viceprezident NKÚ Miloslav Kala. I tak výstavba vychází na stejnou částku, kterou NKÚ celkem zaplatí v holešovickém Tokovu za nájem.
Viceprezident NKÚ Kala považuje za optimální nalézt vhodnou budovu ve vlastnictví státu.
Marné hledání
Ministerstvo financí i NKÚ se obrátily na vládní dislokační komisi, která je poradním orgánem vlády. Jejími členy jsou vysocí úředníci ministerstev a dalších úřadů, předsedou pak vedoucí Úřadu vlády Lubomír Poul. Úkolem komise je pomáhat vládě při umisťování orgánů státní správy.
Poslední velkou inventuru nemovitého majetku ve vlastnictví státu provedla dislokační komise v roce 2006. Tehdy vláda Jiřího Paroubka přijala usnesení, v němž komisi ukládá předložit do konce roku 2006 souhrnnou zprávu o „aktuálním stavu dislokací organizačních složek státu a státních organizací“.
Některé výsledky zjištění komise byly zarážející. Například to, že část státních zaměstnanců úřadovala v roce 2006 v cizích budovách, což přišlo na 677 milionů korun. Naopak stát od soukromých nájemníků ve svých budovách inkasoval „jen“ necelých 195 milionů korun. A ještě celková bilance: Za nájem, provoz a údržbu budov pro 155 421 úředníků stát v roce 2006 vydal zhruba 4,2 miliardy korun.
Po roce 2006, jak potvrzuje mluvčí vlády Michal Schuster, již vláda žádnou inventuru státních nemovitostí komisi neiniciovala. Nyní kvůli požadavkům na nalezení kanceláří pro NKÚ a auditory ministerstva financí uložila dislokační komise všem svým členům poskytnout do 25. května informace o administrativních budovách v Praze, které využívají nebo s nimiž jsou příslušné hospodařit.
Vládní dislokační komise zatím žádné vhodné prostory pro oba úřady neobjevila
„Z dosavadních poznatků vládní dislokační komise je nicméně patrné, že žádné volné a vhodné administrativní prostory ve vlastnictví státu na území Prahy nebudou v současné době k dispozici,“ konstatoval Schuster. Bližší výstupy z šetření komise ČESKÁ POZICE nezískala.
Přitom již v létě 2010 premiér Petr Nečas v diskusním pořadu Partie televize Prima uvedl, že kvůli úsporám přijde o práci ve státní správě pět až osm procent zaměstnanců. Budova se však neuvolnila žádná. Pokud se nenajde vhodný státní objekt pro NKÚ a ministerstvo financí, bude se muset hledat u „soukromníků“. To samozřejmě bude něco stát.
Za sto milionů nepostavíte
Na dotaz ČESKÉ POZICE, zda má ministerstvo financí vyčleněny nějaké prostředky na nákup či výstavbu budovy pro NKÚ, mluvčí Jakub Haas odpověděl, že „toto není dotaz na ministerstvo financí, ale na NKÚ, který má vlastní rozpočtovou kapitolu“. Viceprezident NKÚ Kala potvrdil ČESKÉ POZICI, že úřad má v nevyčerpaných položkách asi 100 milionů korun.
Za tuto sumu ovšem bez pomoci ministerstva financí NKÚ kanceláře nepořídí. Paradoxem je, že stranický kolega Miroslava Kalouska z TOP 09 poslanec František Laudát na dubnovém jednání sněmovního kontrolního výboru prosazoval, že nejlepším řešením pro NKÚ bude pořízení nové budovy. Předem se ale mohl s Kalouskem domluvit, za co.
