Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Státní kasa je plná. Budoucnost však zůstává nejistá.

  9:29
Za rekordní přebytek 40,6 miliardy korun v polovině roku může lepší výběr daní i pokles investic. Do schodku se nicméně veřejné finance dostanou ve zbytku roku. I dlouhodobý výhled je dosti nejistý. Mohou se na něm negativně podepsat rizika globální i evropské ekonomiku, z nichž největším je brexit.
Státní rozpočet (ilustrační obrázek).

Státní rozpočet (ilustrační obrázek). foto: Zdeněk Růžička, Lidové noviny

Pozitivními ekonomickými zprávami se to v posledních týdnech jen hemží. Nejprve Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a později Český statistický úřad přinesly data o rostoucí životní úrovni Čechů, nyní ministerstvo financí zveřejnilo údaje o státním rozpočtu, jehož přebytek je rekordně vysoký. Jde o důsledek efektivnějšího výběru daní, ale i nižších investic.

Státní kasa je po první polovině roku v přebytku 40,6 miliardy korun. Od května toto číslo vzrostlo o 18,2 miliardy a jde tak o nejlepší červnový výsledek od roku 1993. Pro srovnání, na konci loňského června byl rozpočet v přebytku 22,6 miliardy korun.

Státní kasa je po první polovině roku v přebytku 40,6 miliardy korun. Od května toto číslo vzrostlo o 18,2 miliardy a jde tak o nejlepší červnový výsledek od roku 1993.

Příjmy rozpočtu vzrostly meziročně o 14,6 miliardy na 655,4 miliardy korun. Napomohly tomu především daňové příjmy, které celkově stouply o 9,2 procenta. To podle ministerstva financí dokládá efektivnější výběr daní i pokračující ekonomický růst, který se promítá i do růstu mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře.

Tak například inkaso daně z přidané hodnoty vzrostlo meziročně o 4,4 procenta na 110,8 miliardy korun, přičemž vyšší efektivita výběru daně přispěla k růstu inkasa zhruba polovinou. Druhá polovina byla generována růstem spotřeby domácností a vlády.

„V podmínkách snižování daňové zátěže obyvatelstva a pozvolnějšího růstu ekonomiky je to tím nejlepším důkazem, že námi prosazená opatření v boji s daňovými úniky, jako je kontrolní hlášení či takzvaná reverse charge, mají významný fiskální efekt a fungují,“ uvedl ministr financí (a majitel tohoto webu) Andrej Babiš.

Podle analytiků má pozitivní výsledek z velké části na svědomí rychlejší než předpokládaný růst tuzemské ekonomiky. Negativně do srovnání naopak promlouvají zejména peníze přijaté z Evropské unie, které meziročně klesly o 18,6 miliardy korun. „Slabší příliv prostředků z evropských fondů je faktor, se kterým letos musí počítat jak veřejné rozpočty, tak česká ekonomika jako celek, neboť v důsledku slabšího čerpání evropských peněz letos zpomalí také růst HDP České republiky,“ říká hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

I kvůli tomu klesly celkové výdaje, a to meziročně o 3,4 procenta na 614,8 miliardy korun. Ukončení minulého programového období evropských fondů a jen pomalý náběh období nového vede k poklesu kapitálových výdajů o téměř 15 miliard a problémy s posudky vlivu na životní prostředí EIA situaci rovněž nevylepšují. To se projevuje na propadu stavebnictví, které meziročně klesá už dva měsíce dvouciferným tempem.

Do schodku se tak veřejné finance dostanou ve druhé polovině letošního roku. Rozpočet počítá se schodkem 70 miliard korun, ve skutečnosti by ale podle ekonomů mohl být zhruba poloviční. Loni to nakonec bylo téměř 63 miliard.

Nejistoty spojené s odchodem Velké Británie z EU by měly vést ke slabšímu výkonu britské ekonomiky, než se původně předpokládalo, což platí jak pro zbytek letošního roku, tak pro rok 2017.

„Na konci roku podle našich odhadů vykáže rozpočet schodek 35 miliard korun. V druhém pololetí totiž zřejmě vyschne příliv peněz z EU, které prozatím příjmovou stranu rozpočtu také podporovaly. Stát naopak může začít přesouvat prostředky na některé infrastrukturní stavby, které by na základě vyjednávání mezi vládou a Evropskou komisí mohly být zahájeny právě na konci letošního roku,“ vypočítává analytik Komerční banky Marek Dřímal.

Dlouhodobější výhled je ale dosti nejasný. Mohou za to především rizika globální a evropské ekonomiky, z nichž největší je brexit. Nejistoty spojené s odchodem Velké Británie z EU by měly vést ke slabšímu výkonu britské ekonomiky, než se původně předpokládalo, což platí jak pro zbytek letošního roku, tak pro rok 2017. Slabší růst ostrovní ekonomiky se pak skrze zahraničněobchodní vazby přenese i do kontinentální Evropy, a tedy i do Česka.

Podle ekonomů tak i růst české ekonomiky může být v důsledku brexitu slabší, než se čekalo. Schodek 60 miliard korun, který je pro rok 2017 zatím naplánovaný, však ani přesto není příliš ambiciózní.

„Osobně ve výhledu na rok 2017 pro českou ekonomiku nečekám nějaké dramatické důsledky, nicméně při konstruování rozpočtu je racionální brát v úvahu nová rizika, jež mohou mít nepříznivý dopad na hospodářský růst, a tedy i na vývoj státního rozpočtu,“ dodal Jáč z Generali Investments.