Před sestavením státního závěrečného účtu sice ještě proběhnou všemožná zpřesnění a opravy, ale jinak je o tom, jak dopadl rozpočtový rok 2014, celkem jasno: deficit skončil ve výši 77,78 miliardy korun. Vezmeme-li v úvahu, že rozpočet počítal s číslem 112 miliard, jde o evidentní úspěch. Samo ministerstvo financí v tiskové zprávě celkem jasně popisuje, co za tímto úspěchem stojí.
V první řadě jde o DPH, jehož výnos pro státní rozpočet představoval 230,2 miliardy korun, přestože se v rozpočtu počítalo s inkasem 218,7 miliardy. Podobně dobře dopadla daň z příjmu právnických osob, u níž se počítalo s inkasem 82,4 miliardy, ale ve skutečnosti se vybralo 89,4 miliardy. Dobrou zprávou pro rozpočet je také naplnění odhadů o příjmech na pojistném na sociální zabezpečení, což je objemově nejvýznamnější příjem rozpočtu. Rozpočtový odhad byl zcela přesný – odhadovalo se 382,88 miliardy korun a výsledek byl 382,75 miliardy. Toto číslo znamená meziroční nárůst inkasa o zhruba 10 miliard. Obdobně pozitivně skončilo ještě několik pro rozpočet však ne příliš významných daní.
Oč lépe vloni, o to hůře letos...
Otázkou však je, proč se daním tak dařilo. U DPH je situace dána jednak tím, že spotřeba byla zkrátka vyšší, než se čekalo. Pesimismus způsobený hospodářskou krizí zřejmě opadl a lidé i firmy začali více utrácet. Ovšem je tu ještě druhý faktor – zadržené vratky na DPH. V rámci boje s daňovými úniky se totiž řada firem vratek vůbec nedočkala, a celkově tak daňová správa zadržuje zhruba jednu až dvě miliardy korun, které bude v řadě případů muset firmám v letošním roce tak jako tak vrátit. Navíc i s úrokem z prodlení, který je podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve výši 14 procent plus repo sazba ČNB.
Jinými slovy, oč je loňský rozpočet v této oblasti lepší, o to bude zřejmě horší ten letošní. V případě daně z příjmu právnických osob pak jde podle všeho čistě o dopady ekonomického oživení. S řadou jiných daní to ovšem zdaleka tak dobře nedopadlo. Na vině byla řada věcí, například návrat slevy pro pracující důchodce, který zasáhl do daní zaměstnanců i živnostníků.
S řadou jiných daní to ovšem zdaleka tak dobře nedopadlo. Na vině byla řada věcí, například návrat slevy pro pracující důchodce, který zasáhl do daní zaměstnanců i živnostníků |
Právě u živnostníků skončil výběr daní prakticky katastrofou – místo očekávaných 3,2 miliardy korun nakonec na účet ministerstva financí doputovalo jen 0,6 miliardy. U daní zaměstnanců sice o tak výrazný rozdíl nešlo, ale předpověď se nenaplnila tak jako tak – místo 92,4 miliardy se vybralo 87,65. Podobný je příklad spotřební daně u pohonných hmot, na které se vybralo o 1,6 miliardy méně, než se čekalo. Na vině je krom toho fakt, že vláda ve druhé polovině letošního roku rozhodla o vrácení takzvané zelené nafty, tedy že se zemědělcům vrací část spotřební daně z paliv, která používají ve výrobě.
Významný vliv také mělo 8,5 miliardy korun, které přitekly začátkem roku na účet státu od operátorů díky loňské úspěšné aukci kmitočtů na vysokorychlostní internet. Jde o jednorázový příjem, který se nebude opakovat, a s nímž nemá nic společného ani současná vláda, ani úřednická vláda Jiřího Rusnoka. Hlavní zásluhu na úspěšnosti této akce má současné vedení Českého telekomunikačního úřadu, které jmenovala ještě vláda Petra Nečase.
Mezi pozitiva loňského roku lze zařadit investice. Zatímco rozpočet počítal s necelými 109 miliardami na investice, reálně se vynaložilo 112,4 miliardy korun. Z této částky šla převážná většina (89 miliard) na spolufinancování evropských projektů. Celkem tedy loni šlo na investice o více než 10 miliard korun více než o rok předtím.
