V neděli 30. listopadu si Švýcarsko natolik oddechlo, že to bylo slyšet až za jeho hranicemi. Švýcarští občané už podruhé v průběhu jednoho roku rozhodovali o omezení imigrace do své země. Na rozdíl od únorového návrhu Švýcarské lidové strany (SVP) však iniciativa sdružení Ecopop v referendu neprošla.
Naštěstí, říkají zástupci hospodářských svazů, odborů i všech hlavních politických stran. Úspěch sdružení Ecopop by totiž nekompromisně omezil přistěhovalectví na 0,2 procenta současného počtu obyvatel této země ročně. A to by pro švýcarskou ekonomiku a vztahy Švýcarska s Evropskou unií, která malou alpskou zemi obklopuje ze všech stran, mělo zřejmě nedozírné následky.
První únorové hlasování
Už překvapivé únorové „ano“ pro návrh SVP omezující „masové přistěhovalectví“ vyvolalo v zemi helvétského kříže, Bruselu i v okolních státech pozdvižení – reakce byly znepokojené až podrážděné. Švýcarští občané totiž zpochybnili jeden z hlavních výdobytků EU, volný pohyb osob. Své vládě závazně uložili, aby znovu vyjednala, podle jakých pravidel se bude mezi Švýcarskem a unií nadále řídit.
Překvapivé únorové „ano“ pro návrh Švýcarské lidové strany omezující „masové přistěhovalectví“ vyvolalo ve Švýcarsku, Bruselu i v okolních státech pozdvižení |
Formulace úspěšného návrhu SVP však nebyla úplně jasná a vláda, zejména ministryně spravedlnosti Simonetta Sommarugaová, se od začátku roku pokouší o její spíše pragmatickou interpretaci. V praxi to znamená, že se snaží získat souhlas Bruselu se zavedením určité ochranné klauzule, která by v případě konstantně silné imigrace do Švýcarska umožňovala její částečné omezení.
Švýcarská lidová strana oproti tomu prosazuje „přísnou“ cestu – ustavení omezených přistěhovaleckých kontingentů pro různé skupiny zemí a zajištění toho, aby při zaměstnávání nových pracovníků získávali Švýcaři standardně přednost před cizinci.
V mezičase, kdy SVP ponechává vládě prostor k jednáním, v níž má v rámci švýcarské konkordanční demokracie svého zástupce, se ale o slovo hlásí jiní.
„Přeplněná“ země
Na rozšířeném pocitu, že je alpská země „přeplněná“, se chtěli svézt i zástupci sdružení Ecopop, které vyvolalo referendum poslední listopadovou neděli. Únorový návrh SVP dle něho nešel dostatečně daleko – čistá imigrace po odečtení počtu těch, kteří zemi opustili, by se měla striktně omezit na zmíněných 0,2 procenta nynějších obyvatel. To by znamenalo snížit počet přistěhovalců z dnešních asi 90 tisíc na méně než 17 tisíc ročně.
Na pocitu, že je alpská země „přeplněná“, se chtěli svézt i zástupci sdružení Ecopop, které vyvolalo referendum 30. listopadu, protože únorový návrh SVP nešel dostatečně daleko |
Ecopop, jehož název bulvární deník Blick vtipně přirovnal k pojmenování pro koktejl, se prezentuje jako dlouhá léta fungující, seriózní ekologické sdružení. Podle novináře Dominika Meiera z veřejnoprávního rozhlasu SRF ale byla tato organizace až do současné iniciativy pro širokou veřejnost prakticky neznámá. O jejím ideovém zázemí věděli jen lidé, kteří se aktivně zabývají rozvojovou pomocí nebo ekologickou tématikou.
Kromě ochrany švýcarské přírody a tradičního způsobu života Ecopop prosazuje i další, poněkud odlišný cíl – omezit celosvětový růst populace. Součástí návrhu této organizace byl proto i záměr investovat příště minimálně desetinu švýcarské rozvojové pomoci do programů, které by ve třetím světě přispívaly k omezení porodnosti, například osvětou o antikoncepci.
Neúspěšná mobilizace pasivních
Průzkumy veřejného mínění nedávaly sdružení Ecopop v listopadovém hlasování velké naděje na úspěch a jako jeden muž se proti iniciativě postavili vrcholní politici, zástupci byznysu, odborů i kulturní obce. Navzdory tomu nebylo do poslední chvíle jisté, zda nepřekvapí stejně jako únorové hlasování pro omezení „masového přistěhovalectví“.
Sdružení Ecopop se nepodařilo zmobilizovat pasivní občany – účast na hlasování nepřesáhla 50 procent |
V anketách se totiž pro návrh sdružení Ecopop vyslovovala asi třetina lidí, podobně jako před pár měsíci pro návrh SVP. Ten nakonec dokázal zvítězit těsnou většinou 50,3 procenta hlasů. U návrhu Ecopopu to ale dopadlo opačně. V samotném referendu podporu jeho iniciativa nejen nezískala, ale naopak oproti předpovědím výrazně ztratila. V celostátním průměru dostala pouze 25,9 procenta hlasů.
Sdružení Ecopop se totiž nepodařilo zmobilizovat pasivní občany – účast na hlasování nepřesáhla 50 procent. Podle komentátorů mnohé odradila rigidní formulace požadavků. Na rozdíl od únorového hlasování se také už prý nenašlo příliš švýcarských občanů, kteří by ve skutečnosti byli proti, ale svým hlasem pro chtěli jen vyslat varovný signál politickým zástupcům.
Pro a proti
Největší podporu 36,9 procenta hlasů získal Ecopop v italskojazyčném kantonu Ticino, kde mají iniciativy na omezení imigrace a proti cizím vlivům tradičně velkou naději na úspěch. Rovněž nepřekvapivě návrh nejrezolutněji odmítli obyvatelé západních frankofonních kantonů.
Největší podporu 36,9 procenta hlasů získal Ecopop v italskojazyčném kantonu Ticino, návrh nejrezolutněji odmítli obyvatelé západních frankofonních kantonů |
Zajímavé je, že se pro zpřísnění pravidel pro přistěhovalce nejčastěji vyslovovali obyvatelé venkovských regionů, kde cizinců žije minimum, a proti naopak obyvatelé center velkých měst, kteří „přeplněnost“ ve svém každodenním životě pociťují nejvíce a mají s přistěhovalci největší zkušenosti.
Navzdory prezentaci sdružení Ecopop hrály podle novináře Meiera v diskusi předcházející hlasování ekologické otázky a cíl zmenšit celosvětovou populaci vedlejší roli – hlavním tématem byla samotná imigrace. A argumenty prý byly stejné jako před únorovým hlasováním.
Jednání s Bruselem
Zejména politikům dělalo těžkou hlavu, co by přijetí návrhu znamenalo pro vztahy Švýcarska a EU. Podle iniciativy sdružení Ecopop by totiž bernská vláda musela během příštích čtyř let v jednání s Bruselem prosadit zmíněnou kvótu pro imigraci ve výši 0,2 procenta obyvatel. Pokud by se jí to nepodařilo, smlouvu o volném pohybu osob by byla povinna vypovědět.
Podle iniciativy sdružení Ecopop by bernská vláda musela během příštích čtyř let v jednání s Bruselem prosadit kvótu pro imigraci ve výši 0,2 procenta švýcarských obyvatel |
„Vypovězení by znamenalo, že by pozbylo platnost všech sedm bilaterálních smluv s EU,“ upřesnil pro ČESKOU POZICI Meier. A to by dle švýcarského ministra hospodářství Johanna Schneidera-Ammanna byla katastrofa. Švýcarsku, které je na EU pevně napojeno a je součástí schengenského prostoru, by to způsobilo nezměrné komplikace.
Soubor jeho bilaterálních smluv s EU se týká témat, jako je doprava, zemědělství či vědecká spolupráce. A určují, jak se pravidla evropského vnitřního trhu promítají do vztahu se Švýcarskem – například, jak se mohou švýcarské firmy ucházet o veřejné zakázky v členských státech EU, jak funguje propojení silniční a železniční sítě či letecké přepravy. V nejhorším případě by se Švýcaři mohli ocitnout v izolaci či ztratit přístup na půlmiliardový evropský trh, kam vyvážejí více než 60 procent své produkce.
Pokračování diskuse
Toto nebezpečí se zdá – alespoň prozatím – zažehnané. Bern bude ale nadále jednat o důsledcích, které musí vyvodit z únorového referenda. Neúspěch sdružení Ecopop na jedné straně povzbuzuje pragmatiky, kteří se snaží nalézt kompromis mezi postojem veřejnosti a zásadami prosazovanými EU, na druhé se o slovo ale znovu hlásí silný muž SVP Christoph Blocher. A již nyní deklaruje, že vyvolá nové referendum, pokud půjde vláda Bruselu příliš na ruku.
Diskuse o přistěhovalectví a udělování pracovních povolení pro cizince ve Švýcarsku ani zdaleka nekončí |
Diskuse o přistěhovalectví a udělování pracovních povolení pro cizince proto ve Švýcarsku ani zdaleka nekončí. To, že téma imigrace ve švýcarské společnosti silně rezonuje, pociťují i někteří Češi, kteří v zemi dlouhodobě žijí. Současné hlasování nepřekvapilo Terezu, která pracuje ve vrcholném postu v neziskové sféře v Ženevě, ani Ondřeje, projektového manažera v softwarové firmě v kantonu Ticino. Oba však poněkud zaskočila ideová východiska sdružení Ecopop.
„Argumenty o přelidňování Švýcarska na mne působí velmi uměle. Myslím, že v první řadě jde o něco jiného, a toto je pouze zástěrka,“ napsala ČESKÉ POZICI Tereza. „Když jsem poprvé zaslechl informaci, že se snaží chránit životní prostředí tím, že zastaví imigraci, řekl jsem si: Co je to za úchylku?“ říká s úsměvem Ondřej.
Hra na dvě struny
Při bližším zamyšlení to však Ondřeje natolik nepřekvapilo. Obyvatele mnohonárodnostního Švýcarska podle něho spojuje především láska k Alpám a hrdost na nezávislost na vládě a úřednících díky přímé demokracii, přičemž iniciativa sdružení Ecopop hrála na obě struny. I Tereza ji považuje za „nepříliš překvapivý kolorit švýcarské diskuse o imigraci“.
Švýcary spojuje především láska k Alpám a hrdost na nezávislost na vládě a úřednících díky přímé demokracii, přičemž iniciativa sdružení Ecopop hrála na obě struny |
Ani jeden z nich přitom neměl velké obavy o výsledek hlasování. „Beru to velmi sportovně a nestresuji se, dokud není čím,“ shrnula své pocity minulý týden Tereza. Ondřej si ani nedokázal představit, jak by se striktní kvóty propagované sdružením Ecopop mohly uplatnit v praxi.
Firmy v italskojazyčném Ticinu, které má 350 tisíc obyvatel a kam denně dojíždí za prací na 60 tisíc Italů, by se podle něho okamžitě dostaly do ohromných potíží včetně jeho nejvýznamnějšího klienta: „Banka, u které pracuji, by zkrachovala,“ říká Ondřej s jistotou. A dodává: „Nevím, kdo by tam pracoval, zejména na kvalifikovaných postech.“
