Emoce po švýcarském referendu o přistěhovalectví opadávají a začíná se pozvolna objevovat jeho dopad. Pro politickou elitu Evropské unie, jejíž členskou zemí Švýcarsko není, představuje svobodný projev švýcarské občanské společnosti obrovský problém. Analyzují jej ze všech stran, ale jeho odsouzení jí ztěžuje
- za prvé fakt, že téměř čtvrtinu obyvatel Švýcarska tvoří přistěhovalci, a proto lze jen stěží prohlásit, že alpská údolí této demokratické země trpí nevyléčitelnou xenofobií;
- a za druhé, že šlo o uplatnění přímé demokracie, a nikoliv o autoritativní rozhodnutí podobné některé středoasijské diktatuře.
Zdá se, že referenda představují pro bruselské byrokraty problém. V uplynulých letech v nich totiž obyvatelé členských zemí EU často hlasovali proti některým otázkám spojeným s unií – například v roce 2005 Francouzi a Nizozemci proti přijetí Ústavy EU či v roce 2008 Irové proti Lisabonské smlouvě.
Nefungující diagnóza
Diagnóza Švýcarska politickou elitou EU coby nevyzrálé demokracie nezafungovala, a proto se ho pokusila ekonomicky vydírat poklesem švýcarského vývozu do členských zemí unie či hospodářské výměny a údajně negativním dopadem na ekonomiku tohoto alpského státu.
Švýcaři dali v referendu své politické reprezentaci pouze najevo, že chtějí, aby se zabývala problémem imigrace
Z této argumentace elity EU však spíše vyplývá, že chápe společnost marxisticky – na základě vztahu k ekonomice –, a to, že opomíjí smysl referenda jako takového. Švýcaři v něm totiž dali své politické reprezentaci pouze najevo, že chtějí, aby se zabývala problémem imigrace.
Fakta, že existují čtvrti, v nichž se nelze domluvit úředním jazykem, nepodléhají státní kontrole a jsou v podstatě nepřístupné, či že v některých školách je více než 90 procent dětí neevropského původu, jsou evidentní a není možné je donekonečna ignorovat a tvrdit, že jde o iracionální obavy. Realitou, a nikoli subjektivním pocitem je i nárůst počtu švýcarského obyvatelstva během zhruba deseti let skoro o milion – ze 7,2 na 8,1 milionu.
Zdá se však, že za svou neochotu řešit problémy spojené s přistěhovalectvím by mohla unijní elita dostat účet, který by se jí vůbec nemusel líbit. Z průzkumů veřejného mínění totiž již delší dobu vyplývá, že v letošních volbách do Evropského parlamentu posílí především extrémisté z obou stran politického spektra.
