Sýrie: Západ se ocitl na Asadově straně fronty

Své cíle na východě Sýrie, který Islámský stát (IS) kontroluje, zasáhlo celkem sedmačtyřicet střel Tomahawk vypálených z lodí v Rudém moři a Perském zálivu. Útočily také bombardéry. Společně s USA se na útoku podílejí i arabské země – Bahrajn, Saúdská Arábie, Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Katar.

„Západ těžce doplatil na podporu al-Káidy v jejích počátcích v Afghánistánu. Dnes ji podporuje v Sýrii, Libyi i jinde, a i za to později zaplatí v srdci Evropy a Spojených států.“ To jsou slova, která loni v dubnu pronesl syrský prezident Asad. Organizace Islámský stát nabírala na síle a Asad obviňoval Západ z podpory opozičních džihádistických skupin a velitelů. Opoziční džihádistické skupiny a velitelé se k IS přidávali a obsazovali velké části Sýrie a zanedlouho i sousedního Iráku.

Naplněná předpověď

Bez ohledu na podstatu syrského režimu a zločiny, kterých se v uplynulých letech dopouštěl na rebelech i civilním obyvatelstvu, je dnes ale zřejmá jedna věc – Asadova předpověď se začíná naplňovat, Islámský stát už zabíjí západní občany a hrozí dalšími útoky i přímo v západním světě. Argumentem teroristů pro první brutální vraždy dvou amerických reportérů a britského humanitárního pracovníka byly srpnové americké útoky na pozice IS v Iráku.

V úterý USA poprvé ze vzduchu udeřily také v Sýrii, a to s odkazem na hrozby vůdců IS vůči Západu. „Mohu potvrdit, že síly USA a spojeneckých zemí zaútočily proti teroristům v Sýrii a nasadily při tom bojové letouny, bombardéry a rakety Tomahawk,“ prohlásil v Pentagonu kontradmirál John Kirby. Údery byly vedeny na celou řadu objektů po celé severní části Sýrie. Podle různých zdrojů zahynuly desítky radikálů, ale i civilisté.

Zatím není jasné, zda nálety v tichosti povolil Damašek – syrská mise při OSN pouze potvrdila, že o nich byla předem informována. Spojené státy už dříve uvedly, že s Asadem proti IS spolupracovat nebudou, a Rada bezpečnosti OSN žádné nálety neschválila.

Akce po třech

Západní politici a generalita se každopádně ocitli v morálně velmi zajímavé pozici: proti IS začali podnikat vojenské akce až v situaci, kdy džihádisté ohrožují západní zájmy a prozápadní režimy v oblasti. V době, kdy extremisté řezali hlavy „jen“ zajatým syrským vojákům a civilistům, žádné akce na jejich ochranu se nekonaly.

Nyní se naopak situace posunula do té fáze, že bombardováním základen opozičního IS na syrské půdě Spojené státy de facto pomáhají Asadovi, jehož svržení přitom už před třemi lety deklarovaly za klíč k ukončení syrského konfliktu.

Americký Kongres minulý týden schválil oficiální zbrojní dodávky tzv. umírněné syrské opozici, která by jednak bojovala proti Asadovi a jednak by byla schopná zvrátit dominanci džihádistů na povstaleckých územích. V tomto bodě však jde o velmi nepřehledné prostředí, v němž hrají roli jednak klanové vazby, osobní ambice různých polních velitelů, pravidla orientální msty a samozřejmě také zainteresované státy a jejich tajné služby.

Ke komu se přidat?

Příkladem může být islamistická skupina Ahrár aš-Šám. Tato početná gerila dlouhé měsíce lavírovala mezi radikálními islamisty a „umírněnými“ rebely – v jednu chvíli se názorově přibližovala k Frontě an-Nusra napojené na al-Káidu, posléze se naopak vracela směrem k Revolucionářské frontě, tedy platformě, která už delší dobu dostává diskrétně zbraně ze Západu.

Za této situace se hlavní štáb Ahrár aš-Sám v severní provincii Idlib stal počátkem září terčem pumového útoku a o život přišlo prakticky celé vedení této frakce. Podle některých svědků přitom nešlo o obyčejný výbuch bomby, některé z asi třiceti obětí prý měly pěnu u úst a mohlo jít o chemický útok.

Teorie, kdo za masakrem stál, se různí. Nabízí se samozřejmě verze, že šlo o dílo Asadova bezpečnostního aparátu. V syrské opozici ale zároveň panují značné obavy, že konkurenční islamisty zlikvidoval Islámský stát, který tak chtěl dát výstrahu dalším povstalcům, na čí stranu se mají postavit ve svých vzájemných sporech. Bude někdo další?

Pro mnohé protiasadovské velitele jde zjevně o zásadní dilema: na jedné straně IS, který už řadu měsíců neváhá krutě likvidovat své někdejší protiasadovské spojence, na straně druhé obava, že právě zahájené americké tažení se nezastaví jen u Islámského státu a že postupně si americké bomby a rakety najdou i další radikální skupiny. Ostatně už v úterý nebyly terčem vzdušných útoků jen objekty a bojovníci Islámského státu, ale také Fronty an-Nusra.

Spolu s tím však někteří arabští komentátoři rozvíjejí i opačnou tezi – že od útoku na pozice IS bude pro Američany už jen krůček k úderům proti Asadovu režimu, po čemž už tři roky marně volá syrská opozice. Šlo by o podobný scénář, jako když v létě 2011 Západ prosadil „z humanitárních důvodů“ vzdušnou misi NATO nad Libyí, avšak nakonec se Aliance na straně rebelů aktivně zapojila do občanské války a přispěla ke svržení Muammara Kaddáfího.

Co se dělo okolo Islámského státu Účast arabských zemí v koalici proti Islámskému státu (IS) potvrzuje, že boj proti radikálům v Sýrii a v Iráku není pouze americkou záležitostí. Včera to řekl americký prezident Barack Obama, který v projevu poděkoval Jordánsku, Bahrajnu, Saúdské Arábii, Kataru a Spojeným arabským emirátům. Odnož Al-Káidy v Sýrii plánovala podle mluvčího Bílého domu několik měsíců velký teroristický útok proti cílům v USA nebo Evropě. Spojené státy údajně včera zahájily letecké útoky proti pozicím radikálů v Sýrii mimo jiné právě proto, že plány teroristů ze skupiny Chorásán byly těsně před dokončením. Francie nehodlá vyjednávat s násilníky, kteří v neděli večer unesli na severu Alžírska francouzského občana a hrozí jeho zavražděním. Včera to oznámil premiér Manuel Valls. Neznámí únosci pohrozili, že Francouze zabijí, pokud Paříž neukončí své letecké údery proti Islámskému státu.