Čekání na 15. duben přineslo jisté temné předpovědi, které se vyplnily. ODS hubne. Po vypršení lhůty pro zaplacení členských příspěvků se ukázalo, že počet občanských demokratů meziročně klesnul z loňských pětadvaceti tisíc na 21,5 tisíce – tento údaj přinesla úterní MF DNES. Kdyby odcházely jen podezřelé duše z buněk se zkaženou pověstí, mohla by to být pro stranu dobrá zpráva. Jenže, jak jsme zjistili, úbytek zaznamenala i bezproblémová sdružení a organizace, na jeden příklad se podívejme podrobněji.
Středočeská ODS — po Praze druhá největší organizace. Zatímco loni v ní bylo zaregistrováno 2758 členů, po 15. dubnu jich je o 527 méně. Očekávaný poměrně značný úbytek (177 členů) postihnl oblastní sdružení Praha-západ, jež v březnu rozpustila výkonná rada ODS. Vrcholný orgán strany se tak rozhodnul kvůli podezření, že poměrně početná skupina — okolo stovky straníků — jež má trvalé bydliště mimo oblast, hlasovala na oblastních sněmech za úplatu. Celkový úbytek ve středních Čechách tedy musí zahrnovat i bývalé občanské demokraty, kteří do skupiny „straníků-brigádníků“ nepatřili.
Při bližším zkoumání ČESKÁ POZICE zjistila, že desítky členů opustily například mladoboleslavskou organizaci ODS, jež ovšem ve středních Čechách patřila k řádně fungujícím. „Měli jsme zhruba 248 členů. Dnes jich je asi 210. Několik lidí nás opustilo v průběhu minulého roku. Úbytek je ale citelnější než v minulých letech,“ připouští Raduan Nwelati, místopředseda středočeské ODS a primátor Mladé Boleslavi.
Z úst politiků z vedení ODS zaznívá, že jde o obrodný proces, ale je tomu skutečně tak?
Jaké vysvětlení pro tenčící se členskou základnu má? Z úst politiků z vedení ODS totiž zaznívá, že jde o obrodný proces. „My jsme žádné černé duše nebo kmotry neměli. Úbytek je z mého pohledu vážná věc. Rozhodně to není tak, že bych za něj byl rád. Je určitě správné, že například vystupujeme sebevědoměji vůči TOP 09. Domnívám se však, že jsme měli udělat razantnější kroky,“ řekl ČESKÉ POZICI Nwelati. Dodal, že po prohraných prezidentských volbách vyzýval ke svolání mimořádného nevolebního kongresu, který by změnil stanovy, čímž by se zabránilo účelovým náborům.
Předseda strany Petr Nečas však místo změny stanov preferuje případný zásah výkonné rady, jež může v případě vážných pochyb příslušné sdružení kdykoli zrušit. „To ale není systémové řešení. Na výkonné radě jsem hlasoval pro zrušení pochybných organizací. Považoval jsem to za správný krok, avšak kdybych byl předsedou strany postupoval bych razantněji, což není výtka vůči předsedovi. Vedení strany je přeci širší,“ konstatuje mladoboleslavský primátor. Příští týden se chce na výkonné radě kolegů ptát, jak si příčiny úbytku členské základny vysvětlují.
Řady občanských demokratů prořídly i v Ústeckém, Moravskoslezském či Jihočeském kraji. Těchto regionů se přitom rušení organizací zatím nedotklo. V posledně jmenovaném regionu, kde ODS z pozice předsedy šéfuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, bylo v březnu zaregistrováno 1656 členů. Po březnu jich je o 150 méně. Souvislost mezi účelovými nábory a odchodem straníků tedy musí mít ještě jiné vysvětlení. Nepřesvědčivé výkony stranického vedení ve vládě, odliv straníků, kteří si spočítali, že členství v ODS ohrožuje jejich politickou budoucnost... O těchto aspektech jsme psali v článku O čtyřech důvodech odcházení z ODS.
