Putin „žmrd“, Putin „kokot“, Putin s prostřelenou lebkou... Graffiti s těmito hanlivými popisky se před pár dny objevilo na autobusové zastávce Přístaviště v pražském Braníku.
Ruský prezident patří v souvislosti s aktuálními událostmi na Ukrajině k nejdiskutovanějším osobnostem světové politiky a vzbuzuje u veřejnosti nejrůznější emoce. Poznámky k jeho osobě a činům plní média, sociální sítě i ulice měst. ČESKÁ POZICE se proto vydala do Braníku, aby se kolemjdoucích zeptala, co si o nově vzniklém graffiti ruského prezidenta myslí.
„To bude asi Daniel Landa, že jo?“ reaguje čtyřicetiletá ošetřovatelka Gabriela Hejnová, když se na obrázek pozorně zadívá. „No je to nehorázný. O graffiti si myslím svoje,“ rozčiluje se pětačtyřicetiletý Jakub Hrouda, toho času nezaměstnaný. Street art na veřejných prostorech ho očividně pobuřuje, jeho obsah už ale méně. „A kdo to jako má být?“ opáčí.
Agresivní politika zaslouží agresivní graffiti
Útočné graffiti denně zhlédnou desítky lidí čekajících na autobus. Často se ale záměr neznámého autora mine účinkem, protože lidé nevědí, co se jim kresba snaží říci. Více než třetina dotázaných totiž nepoznala, koho graffiti vlastně zobrazuje.
„Neumím rusky, nerozumím tomu, tak proč bych o tom měla vůbec přemýšlet,“ ohrazuje se pětačtyřicetiletá úřednice Dagmar Ondrášková v reakci na hanlivé nápisy u Putinovy hlavy.
Po vysvětlení, že jde o ruského prezidenta, většina lidí jen krčí rameny. O situaci na Ukrajině se nezajímají, protože se jich tamní dění údajně netýká nebo nevědí, jaký by si na to měli udělat názor.
Ti, kteří dotyčného poznali, ale zpravidla souhlasně přikyvují a na hlavu prezidenta Putina se snáší několik dalších nelichotivých výrazů. „Mělo by to být větší a mělo by toho být víc,“ prosazuje sedmdesátiletá důchodkyně Zuzana Krátká. „Spousta lidí nechápe, co se ve skutečnosti děje, a nikdo se těch Rusů nebojí. Já si velmi dobře pamatuju rok 1968 a vím, jaká to byla bezmoc,“ dodává.
„Vždycky mě potěší, když něco takového vidím. Agresivní politika si zaslouží agresivní graffiti,“ prohlašuje dvaadvacetiletý student Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Lukáš Hylský.
Přestože v otázce Putinovy politiky jsou lidé většinou zajedno, na tom, jakou formou by se protest měl uskutečnit, už se vždy neshodnou. Převažuje postoj, že graffiti je především vandalismus a k vyjádření svého názoru by lidé měli použít jiné metody.
„Protest má být něco duchaplného, a ne čmárání na ploty. Ať si mládež maluje na vyznačených plochách,“ říká šestašedesátiletá Zdeňka Burešová. Na graffiti ale nespílá pouze starší generace. „Ne že bych toho pána měl rád, ale takhle na zdi by to být nemělo,“ souhlasí dvacetiletý student hudby Ondřej Svitavský.
Je to svoboda projevu
Někteří ale věří, že právě graffiti na ulicích dokáže oslovit širokou veřejnost a přimět k zamyšlení.
„Je to svoboda projevu, lidé mají právo vyjádřit svou nespokojenost. Každý si toho tady všimne a udělá si nějaký názor,“ podporuje kresbu pětatřicetiletá Lenka Turková, která pracuje v reklamní agentuře.
Zastánci se najdou i mezi těmi, kteří proti graffiti obvykle brojí. „S graffiti nesouhlasím, ale pokud to má myšlenku, a v tomto případě to tak je, nevadí mi to,“ vysvětluje šedesátiletý kotelník Petr Havránek.
Ač jich nebylo mnoho, objevily se i reakce na Putinovu obranu. Jedna taková pocházela od pětašedesátiletého muže přímo z Krymu, který trvale žije v Čechách: „Věřím, že po tom, co Krym připadl Rusku, se pro místní všechno obrátí k lepšímu.“
Jiní v ruském prezidentovi zahlédli i lidskou stránku. „O politiku se nezajímám, ale Putin je taky jenom člověk a určitě by se mu nelíbilo, kdyby mu někdo napsal na hlavu ‚zmrd‘,“ brání Putina osmnáctiletý středoškolák Nikola.
