Evropská komise (EK) zveřejnila ve středu 1. března první plán restrukturalizace Evropské unie, který bude projednáván na nadcházejícím summitu hlav členských států 25. března v Římě. Tento plán, i když se týká každého z nás, v českém mediálním prostředí téměř zapadl. Vzhledem k jeho důležitosti nebude na škodu jej krátce probrat.
Skládá se v podstatě ze dvou částí. První je shrnutí úspěchů a problémů EU během 60leté historie a popis, jak tyto skutečnosti vnímají občané členských států. Druhá představuje pět variant další existence EU, jak je předkládá k diskusi EK, jejich hlavní rysy, výhody a nevýhody.
Ne že by šlo o úplné novinky, prakticky všechny varianty byly už někde a někým zmíněny, ale konečně jde o jeden materiál, navíc zpracovaný způsobem připomínajícím manažerskou prezentaci, což nebývalo zvykem. Evropská komise předkládá varianty s tím, že finální řešení může být průnik dvou variant, nebo i varianta nová.
„Jednotný trh“
První varianta by se dala nazvat „nezměníme nic“. Těžko k ní něco říci. Bylo by to v podstatě zakonzervování současného stavu, který kritizují už skoro všichni, a jako taková je zřejmě jen do počtu bez naděje na přijetí. Druhá varianta by se dala nazvat „jednotný trh“ – tedy v podstatě návrat po integrační linii někam do roku 1989.
Druhá varianta by se dala nazvat „jednotný trh“ – tedy v podstatě návrat po integrační linii někam do roku 1989. Ze čtyř kořenů EU – volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb – by měly být garantovaně zachovány poslední tři. |
Ze čtyř fundamentálních kořenů EU – volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb – by měly být garantovaně zachovány poslední tři. Volný pohyb osob za účelem zaměstnání by byl regulován bilaterálně na úrovni členských států. Činnost orgánů EU by byla limitována na řízení volného trhu a obchodní dohody s třetími státy.
Oblasti, jako je migrace, občanská práva, zahraniční politika, obrana a další, by zůstávaly v kompetenci členských států. Administrativa v Bruselu by se výrazně zmenšila a rozpočet snížil. Zajímavostí tohoto návrhu je zásada, že se zavedením nové regulace by se dvě staré musely zrušit. Nejasným v této variantě zůstává osud eura.
Další posílení integrace
Třetí varianta by se v češtině dala nazvat „ti, co chtějí více integrace, ji mohou mít“. Jde v podstatě o variantu „nezměníme nic“ modifikovanou v tom smyslu, že více integrace bude chtít jen část členských států, jež si ji budou organizovat a schvalovat, a ostatní se můžou připojit později, nebo vůbec ne.
Pátou variantou je další posílení evropské integrace s posílením role rozpočtu EU, který by se už nemusel spoléhat na příspěvky členských států, ale měl i vlastní daňové příjmy |
Čtvrtou variantu asi nejlépe popisuje fráze „budeme dělat méně, ale lépe“. Kromě organizace společného trhu se členské státy soustředí na to, co považují za kritické. Hovoří se zejména o společné obraně, migrační politice a boji proti terorismu.
Poslední, pátou variantou je další posílení evropské integrace s posílením role rozpočtu EU, který by se už nemusel spoléhat na příspěvky členských států, ale měl i vlastní daňové příjmy. Samozřejmostí je společná zahraniční, obranná, sociální, fiskální a daňová politika. Tato varianta je asi nejbližší federalizaci EU, tedy Spojeným státům evropským.
Řada možností
Rozpočtové dopady jsou všude zmíněny jen vágně, návrh se úzkostlivě vyhýbá jakémukoliv číslu. Evropská komise žádnou z uvedených variant výslovně nedoporučuje. To si asi nechává na důvěrná jednání s šéfy důležitých členských států do Říma. Jak bývá v podobných případech běžné, zpracovatel podobných návrhů má řadu možností jak jednotlivé varianty u čtenářů preferovat, anebo naopak zdiskreditovat.
Jak bývá v podobných případech běžné, zpracovatel podobných návrhů má řadu možností jak jednotlivé varianty u čtenářů preferovat, anebo naopak zdiskreditovat |
Každému musí být jasné, že za současných okolností jsou varianty jedna a pět nemyslitelné. Vyvolaly by s pravděpodobností hraničící s jistotou novou vlnu brexitů a bruselští šéfové by za chvíli neměli komu šéfovat. Varianta dvě bude těžko akceptovatelná pro současnou politickou garnituru, protože neguje vše, co udělala v uplynulých 20 letech. Lze ji ale při určité vyjednávací šikovnosti převléknout za variantu tři, nebo čtyři a blamáž alespoň trochu skrýt.
Naopak varianty tři a čtyři, mimochodem velice podobné, odpovídají nejlépe levicově liberálnímu pojetí řízení státu, které stále převládá v horních patrech politiky nejmocnějších členských států. Zajímavé bude, jak se k materiálu postaví naše politické elity. ANO a ODS tipuji na variantu dvě, ČSSD, lidovce a TOP 09 na variantu tři nebo čtyři. Ale volby jsou za dveřmi a za pár měsíců může být všechno jinak.
