Místo, aby Češi přitlačili Švédy do kouta, nechali se vmanévrovat do defenzívy. Netaktický postup se netýká hokejového zápasu, nýbrž vyjednávání o prodloužení leasingu na nadzvukové stíhačky gripen. Ministr obrany Vlastimil Picek chce dle informací Práva do konce srpna předložit vládě k jednání materiál o podmínkách kontraktu, neboť švédská strana dala Čechům čas na zvážení nabídky do konce října. Pokud se nerozhoupeme, hrozí, že se cena zvedne. Právě tím odůvodňuje případné schválení kontraktu i premiér Jiří Rusnok, jehož kabinet vládne od minulého týdne bez důvěry.
Pokud by však úřednické vládě záleželo na co nejvýhodnějších podmínkách pro Česko, neměla by přistupovat na jednostranný postoj Stockholmu. Pro možnost vybalancovat tlak, který na Česko po pádu Nečasovy vlády vyvinuli Švédové, nabízíme několik argumentů.
1. Vláda v demisi!
Tak za prvé, Rusnokova vláda spravuje zemi v demisi a neměla by dělat zásadní strategická rozhodnutí, zvláště pokud se v řádu několika měsíců uskuteční parlamentní volby. Pokud platí, že se kabinet kloní k nejdelší a nejdražší variantně, tedy pronajmout si stíhačky na dvanáct let za čtrnáct miliard korun, jednoznačně jde o krok, který ovlivní několik příštích politických reprezentací této země.
Premiér Rusnok a ministr obrany Picek by měli Švédům sdělit, že o případném pokračování kontraktu nechtějí rozhodovat za politiky. Premiér Rusnok a ministr obrany Picek by měli Švédům sdělit, že o případném pokračování kontraktu nechtějí rozhodovat za politikyCoby dočasně najatí správci země musejí stanovisko politické reprezentace respektovat. A mohou uvést několik příkladů rozporuplných reakcí, které vyvolala debata o gripenech.
Zatímco stínový ministr obrany Jan Hamáček z ČSSD minulý týden řekl, že by neměl problém, kdyby o kontraktu Rusnokův kabinet rozhodl, jeho stranický kolega a první místopředseda strany Michal Hašek minulou neděli v televizním pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že by úřednická vláda smlouvu podepisovat neměla.
Ještě dramatičtější rozpor prezentovali představitelé TOP 09. Její předseda Karel Schwarzenberg je sice přesvědčen, že rozhodnutí o gripenech si Rusnok může dovolit, jenže jeho stranický kolega a exministr financí zastává názor opačný. „Není pádnější argument než předčasné volby a vláda s nedůvěrou. Nevěřím, že by Švédové nepřistoupili na prodloužení termínu cenové nabídky, kdyby se někdo snažil. Proto ten argument pokládám za výmluvu, nikoli za relevantní argument,“ sdělil Miroslav Kalousek Právu.
Miroslav Kalousek může být podezírán z všelijakých záměrů, z neznalosti vojenských nákupů však nikoli. Coby bývalý náměstek ministra obrany z poloviny 90. let, člen několika vlád, jež rozhodovaly o mnohamiliardových nákupech (pandury, Casy), a přítel zbrojaře Richarda Hávy má o armádní problematice dobrý přehled. Kalousek navíc již delší dobu tvrdí, že Česko by se bez nadzvukových stíhaček obešlo.
2. Mezinárodní tendr
Pronájem čtrnácti stíhaček vyprší na konci října 2015. Na vyjednávání se Švédy tedy stále zbývá dost času. Není proto na místě podřídit se říjnovému termínu kvůli obavě o zvýšení ceny. Češi mohou švédskou stranu zatlačit zpátky přípravou mezinárodní soutěže na pořízení stíhaček, v níž by byl gripen vystaven konkurenci. Švédové by si tak už podmínky a termíny diktovat nemohli. Tento model by však vyžadoval zajistit ochranu vzdušného prostoru alternativním způsobem i po říjnu 2015. Ani to však není nemožné. Češi by si gripeny mohli pronajmout například na pouhé dva roky a pak případně přejít na jiné stroje.
Další možností je požádat o hlídkování na českém nebi NATO. V rámci Severoatlantické aliance některé státy vykonávají takzvaný airpolicing pro jiné členy aliance. Češi s gripeny v minulosti takto hlídali vzdušný prostor tří pobaltských států. My bychom se zase mohli na překlenovacím řešení dohodnout s Němci.
3. Co s olétanou flotilou?
ČESKÁ POZICE se snažila zjistit, co by stalo s gripeny v případě, že by jejich pronájem za dva roky skončil. Sofia Karlberg, ředitelka tiskového oddělení švédské státní agentury FXM (Swedish Defence and Security Export Agency), jež má obchod se stíhačkami na starosti, nám odpověděla takto: „Ze smlouvy vyplývá, jakmile její platnost vyprší, bojové letouny by měly být navráceny do Švédska.“
Zajímali jsme se o tento detail smlouvy záměrně. Smluvně sice totiž navrácení letadel vypadá jako hračka, avšak v praxi by to pro Švédy znamenalo náklady navíc. Stačí si jen vzpomenout, kolik desítek milionů platí česká armáda za uskladnění nepotřebných bitevníků L-159.
Švédsko logicky stojí o uplatnění svých stíhaček v cizině. Ovšem nákup drahých bojových strojů standardně bývá veliké politikum a rozhodnutí o jejich pořízení zpravidla předchází několikaleté vyjednávání. Představa, že by Švédové obratem ruky českými piloty olétané stroje prodali jiné armádě, je velmi nepravděpodobná. Představa, že by Švédové obratem ruky českými piloty olétané stroje prodali jiné armádě, je velmi nepravděpodobná.I oni mají tudíž zájem, aby naši piloti na gripenech létali co nejdéle.
Dovětek: trocha historie neškodí
Do diskuse o budoucnosti nadzvukového letectva se vložil i vrchní velitel ozbrojených sil prezident Miloš Zeman. V pátečním rozhovoru pro Haló noviny v reakci na rozruch, který volala obava, že Rusnokova vláda rozhodne o gripenech, Zeman řekl: „Švédové více než naznačili, že nebude-li tato nabídka akceptovaná do konce října, zruší ji a zřejmě zvýší cenu. Chtěl bych vidět ty vámi zmiňované křiklouny, kdyby se ukázalo, že Švédům musíme zaplatit o několik miliard více jenom proto, že jsme to nechali na vládě vzešlé až z voleb.“
Panu prezidentovi Zemanovi se sluší připomenout jeden podstatný moment z období opoziční smlouvy, kdy byl premiérem. Právě Zemanův kabinet totiž v roce 2002 smlouvu o nákupu 24 gripenů za 60 miliard dojednal. Švédové se tehdy těšili na gigantický zbrojní kšeft, jenomže český parlament odmítl posvětit finanční krytí projektu. A místo prodeje byl o dva roky později dohodnut desetiletý pronájem za 20 miliard korun. Švédští vyjednávači už jednou prokázali flexibilitu. Není důvod obávat se, že by ji neprojevili znovu. Vždyť jde o mnohamiliardový byznys.
