Podle starověké báje zemřel Faethón tragickou smrtí poté, co se pokusil uřídit otcovo sluneční spřežení. Kvůli jeho nerozvážnosti, domýšlivosti a neumírněnosti se koně ve svém zběsilém cvalu dostali příliš blízko zemi a málem ji celou sežehli, až pak nedbalého vozataje Faethóna smetl svými blesky z nebe sám vládce bohů Zeus.
Podle matematických algoritmů kosmologie by se mezi Jupiterem a Marsem měla nacházet ještě jedna terestrická planeta, podstatně větší než Země. Místo ní však tento prostor vyplňuje spousta malých planetek nazývaných Hlavní pás. Podle objevu astronomů zde však kdysi skutečně existovala planeta, již pokřtili Faethón a která byla v důsledku působení gravitačního pole Slunce, Jupiteru a vnitřních terestrických planet roztrhána na kusy. A právě zmíněné planetky jsou dodnes připomínkou této dávné vesmírné katastrofy.
Mimochodem, automobilový koncern Volkswagen „důvtipně“ pojmenoval Phaeton také jeden ze svých luxusních vozů, přičemž připomínkou domýšlivosti a neumírněnosti je v tomto případě naprostý nezdar tohoto modelu, neboť každý prodaný exemplář vozu Phaeton představuje pro Volkswagen další ztrátu ve výši zhruba 920 tisíc korun.
V současné době mnohé nasvědčuje tomu, že ve stopách Faethóna se vydalo Turecko. Zdá se sice, že po nedávné vzpouře s neodhalitelným pozadím se v něm opět obnovuje pořádek, ale to nic nemění na zlověstné skutečnosti, že se gigantické tektonické síly chystají roztrhat zemi na kusy.
Budoucí vývoj
Krátkozraké politické analýzy většinou považují za rozhodující hráče představitele, kteří se pohybují na samém povrchu politického dění, a pokoušejí se z jejich motivace, rozhodnutí, jež jsou citelná i na povrchu, a jednání vyvodit důsledky, které by mohly něco napovědět o budoucím vývoji. Tyto faktory přitom nejen nenapomáhají pochopit podstatu, ale naopak mohou svést na scestí.
K lepší šanci předpovědět budoucí vývoj by bylo třeba podívat se na procesy, jež se v Turecku, respektive kolem něho, odehrávají z mnohem širší časové i místní perspektivy |
K lepší šanci předpovědět budoucí vývoj by bylo třeba podívat se na procesy, jež se v Turecku, respektive kolem něho, odehrávají z mnohem širší časové i místní perspektivy. Nakolik by tyto přesné předpovědi byly třeba, snad ani nelze diskutovat, neboť k pochopení toho, že na světě je dnes jen málo zemí, jež mohou mít z geopolitického hlediska „citlivější“ polohu, stačí zběžný pohled na mapu.
Rozloha Turecka činí 730 tisíc kilometrů čtverečních a počet obyvatel téměř 77 milionů, takže jako člen Evropské unie by bylo z hlediska rozlohy i populace největší, totiž v případě, že od počtu obyvatel Německa odečteme dva miliony tam žijících Turků a přičteme je k Turecku.
Spíše zbožné přání
Na dnešním území země se nacházelo lidské osídlení již před deseti tisíci lety, poté bylo tisíc let takřka neustále nárazníkovou zónou různých impérií a stejně je tomu v podstatě dnes. Heslo moderního Turecka „mír doma, mír ve světě“ tudíž bylo vždy spíše zbožným přáním.
Heslo moderního Turecka „mír doma, mír ve světě“ bylo vždy spíše zbožným přáním |
Turecko leží v necitlivějším bodě styku Evropy a Asie, navíc ho dělí pouze několik set kilometrů od Afriky. Většinou jsou to právě turecké výsostné vody, jejichž prostřednictvím se „dotýkají“ námořní vojenské síly Ruska a USA. Ze všech členů NATO mají větší armádu než Turecko s více než milionem vojáků pouze USA.
Nejvážnější napětí však způsobují globální mocenské třenice, jejichž hloubková struktura zůstává většinou skryta. Nejnebezpečnějším ohniskem konfliktů za uplynulých 60 let je Blízký východ, kde je Turecko po USA, Rusku, Izraeli a Saúdské Arábii nejdůležitějším strategickým hráčem.
Turecký Faethón by tedy měl podobně jako stejnojmenná obří planeta, jež kdysi existovala mezi Jupiterem a Marsem, balancovat v silovém poli nepředstavitelné intenzity tak, aby ani jeden z vlivů, které na něj působí, nedokázal nabýt nebezpečné převahy. To se však čím dál zřetelněji zdá být takřka neskutečným úkolem. Obzvlášť vezmeme-li v úvahu, že tuto rovnováhu by mělo úspěšně „provozovat“ nejen směrem ven, ale i dovnitř.
Otázka strategie
Počet obyvatel Turecka se za uplynulých 40 let zdvojnásobil, neboli vzrostl téměř o 40 milionů. (Pro srovnání, počet obyvatel Maďarska se za stejné období, konkrétně v letech 1980 až 2020, téměř o milion snížil.) Udržení rovnováhy navíc ztěžují vážné etnické konflikty – především s třináctimilionovou kurdskou menšinou – a obtížně ovladatelné napětí.
Existuje strategie, která by dokázala zajistit mnohem spolehlivější úroveň rovnováhy a pořádku než ta, již představuje současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan? |
Zachování vnější i vnitřní rovnováhy navíc komplikují miliony uprchlíků před občanskou válkou v Iráku a Sýrii. Je čím dál evidentnější, že upadající americké impérium se svým čím dál úspěšnějším uplatňováním programového chaosu na udržení pořádku a rovnováhy nemá zájem, ba právě naopak usiluje, aby jím podněcovaná anarchie a chaos oslabily všechny jeho potenciální rivaly a svět v USA opět viděl strůjce vytouženého pořádku. To vše není omluva, ale spíš pouhé vysvětlení.
Každý, kdo stejně jako já právem, a nikoliv bezdůvodně kritizuje politickou strategii prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jejímž posledním projevem s tragickými následky je vojenský puč, který snad skutečně nějakým způsobem vyprovokoval on sám, respektive následné kruté represe, ten se musí rovněž zamyslet, zda vůbec, třeba jen teoreticky, existuje strategie, která by dokázala zajistit mnohem spolehlivější úroveň rovnováhy a pořádku než ta, již představuje současný turecký prezident.
