Úterý 30. dubna 2024, svátek má Blahoslav
130 let

Lidovky.cz

U Antverp vyrostl solární tunel: Rychlovlaky se mohou za jízdy samy nabíjet.

  9:53

Dle výrobce dojde díky této solární konstrukci ke snížení emisí oxidu uhličitého ročně až o 2400 tun.

Z Antverp se dá od pondělí jezdit do Paříže trochu ekologičtěji, podél nedaleké dálnice byl otevřen solární tunel pro dobíjení vlaků. foto: © EnfinityČeská pozice

Kam ještě se soláry? Zdá se, že tuto otázku vyřešili v Belgii. Ještě než vystoupíte na nádherném nádraží v Antverpách, jež pod historickou slupkou skrývá v podzemí supermoderní železniční port, dočkáte se nově i jiného zážitku. A sice průjezdu prvním „solárním tunelem“ v Evropě! Mezinárodní rychlíková trať, která spojuje Paříž s Amsterdamem, se od pondělí pyšní solárními bloky na střeše jednoduchého tunelu, jímž sviští rychlovlaky rychlostí až 300 km/h.

Tunel se soláry by měl dodat elektřinu pro 4000 vlaků.Stavba o délce 3,6 kilometru stála dle agentury AFP 15,6 milionu eur (377 milionu korun) a poblíž Antverp zahrnuje 16 tisíc solárních panelů, které tvoří celkovou plochu 50 tisíce čtverečních metrů – tedy asi osmi fotbalových hřišť. Panely vytvoří 3300 megawatthodin elektřiny za rok, což má údajně dodat elektřinu pro až 4000 projíždějících vlaků za rok.

To sice není úplně velká sláva, ale spíše první důležitý pokus; dle výrobců dojde díky této konstrukci ke snížení emisí oxidu uhličitého ročně až o 2400 tun. První „zelený vlak“, který mohl využít přirozeně nashromážděné energie, vyrazil sluneční rourou v pondělí 6. června. Podle mluvčího Frederika Sacreho ze společnosti Infrabel, která trať provozuje, bude elektřina využívána i k napájení traťové infrastruktury, osvětlení a semaforů. Jak tunel vypadá, je vidět na videu ze serveru YouTube:

 

„Díky zde vytvořené energii můžeme eliminovat zbytečné ztráty energií během přepravy,“ tvrdí Steven De Tollenaere, ředitel energetické společnosti Enfinity, která usiluje o úspory zdrojů a ochranu životního prostředí. Firma by tento koncept ráda přenesla i do USA a jiných zemí, poněvadž solární hangáry považuje za ideální místa pro dobíjení trakce.

„Pro provozovatele železnic jde o perfektní způsob, jak snížit svou uhlíkovou stopu, neboť můžete využít míst, která nemají jiný hospodářský přínos. Další projekty mohou vyrůst během roku, poněvadž nepřitahují tolik protestů, jako je tomu u vrtulí větrných elektráren,“ řekl listu Guardian Bart Van Renterghem, šéf britské pobočky Enfinity. Časy, kdy budou nástupci pendolin létat mezi Kolínem a Prahou silou slunce, jsou ale zřejmě ještě daleko, byť má firma pobočku už i v Česku.