Velmi nevýhodná výměna pozemků z dílny Pozemkového fondu mohla stát připravit zhruba o miliardu korun. Transakci posvětila dozorčí rada fondu, jejíž někteří členové se nyní tváří, že se nic nestalo a nic si nepamatují.
„Nedivte se, vždyť je to skoro už rok,“ řekl úterním Hospodářským novinám Josef Mandík (KSČM), člen dozorčí rady Pozemkového fondu. Josef Čerňanský, bývalý poslanec ČSSD, je na tom podobně jako jeho kolega komunista: „Pokud to není tady někde od nás, tak si to nepamatuji.“ Přitom ale členové dozorčí rady v květnu roku 2011 hlasovali o největším restitučním nároku po roce 1989.
HN v pondělí informovaly, že dozorčí rada Pozemkového fondu před osmi měsíci schválila návrh na vyrovnání se s potomky velkostatkáře Julia Bečváře, kterému komunisté v minulosti ukradli rozsáhlé pozemky. Podle výpočtů měli restituenti od státu dostat půdu v hodnotě 84 milionů korun. Pozemkový fond byl ale navýsost velkorysý a přichystal výměnu, jež se týkala lukrativních parcel, které podle průzkumu HN měly až miliardovou hodnotu. Existuje podezření, že šlo o naplánovaný „tunel“.
Potomci Julia Bečváře se se státem o navrácení pozemků soudí už 20 let, požadují náhradní parcely. Dozorčí rada Pozemkového fondu se v květnu loňského roku usnesla, že u soudu dojde ke smíru a fond pozůstalým dá 260 hektarů půdy. Ne však ledajaké, mají mnohonásobně vyšší cenu než vyměřených 84 milionů korun. Restituenti měli například obdržet pozemky v pražské Krči, které dle cenové mapy měly hodnotu 320 milionů korun. Nebo pozemky v Letňanech, které podle HN mají cenu zhruba 480 milionů korun. Vedení fondu uvedlo, že z dohody sešlo, rozhodnutí dozorčí rady ale stále platí.
Členové dozorčí rady Pozemkového fondu tuto transakci v květnu 2011 schválili. Tedy až na šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Petra Gazdíka (který byl v té době novopečeným členem). Gazdík HN prozradil, že radní návrh inkriminované transakce dostali na stůl těsně před hlasováním, a nebyl tak čas na jeho prostudování. Poslanec prý požadoval odložit hlasování o týden, ostatní členové rady to však zamítli.
A jako v jiných případech, kdy se průšvih „provalí ven“ (jako například postoj bývalých členů statutárních orgánů pražského dopravního podniku ke kauzám podniku), se bývalí či současní členové statutárních orgánů daných společností či úřadů nemají k odpovědnosti. Nikdo nic neví a každý dělá neinformovaného „blbečka“. Odpovědnost a trest za pochybení? Žádný.
Ukázkovým příkladem takového přístupu je místopředseda dozorčí rady Pozemkového fondu a bývalý poslanec ČSSD Václav Grüner, s nímž přinesly rozhovor úterní HN. Redaktor listu se z Grünera snažil dostat, kdo je za podezřelou transakci zodpovědný a jak se vůbec mohlo stát, že návrh dozorčí radou, která by přece takové věci měla zachytit, prošel. Bohorovný úředník nesmyslně svaluje vinu na „hodnoty pozemků v Praze“. Pro dokreslení Grünerova smyslu pro odpovědnost přikládáme výňatek z rozhovoru.
HN: Je to správné, aby někdo, kdo má restituční nárok na 84 milionů korun, měl dostat fakticky pozemky dohromady za miliardu?
GRÜNER: Správné… Postupuje se podle restitučních nároků. Ty nároky mají jinou cenu než tržní.
HN: Jak často se tedy stávalo, že se někomu převáděly pozemky, které takhle výrazně převyšovaly hodnotu restitučního nároku?
GRÜNER: To já nemůžu posoudit.
HN: Vám tenhle případ nepřipadá přinejmenším zvláštní?
GRÜNER: Přišlo mi zvláštní, že se tenhle restituční případ najednou objevuje k řešení a bylo mi vysvětleno, že se to táhne už pomalu 20 let a je potřeba ten případ v rámci Prahy vyřešit.
HN: A ty částky? Že někdo dostane za 84 milionů nároku pozemky za miliardu.
GRÜNER: To je problém té hodnoty pozemků v Praze… Samozřejmě že to není normální. Ale jsou pravidla, podle kterých se ty věci řeší.
HN: Budete se ptát vedení fondu na pozadí téhle transakce?
GRÜNER: Vycházím z toho, že ten případ je zastaven a že se bude řešit soudně. To je pro mě rozhodující. Já nebudu někde pátrat, nejsem detektiv.
