Kdyby se středeční jednání Rusnokovy vlády odehrálo podle původního plánu, měl by stát pravděpodobně o jednu administrativní budovu víc. Na programu totiž mimo jiné bylo usnesení o koupi bývalého sídla vydavatelství Economia, jež patří miliardáři Zdeňku Bakalovi.
Pokud by kabinet transakci schválil, mohli majitelé nemovitosti slavit. Podařilo by se jim totiž bez otevřeného tendru udat státu budovu, o níž se kupci zrovna neperou, a inkasovat skoro 300 milionů korun. Jednání vlády však bylo zrušeno, a proto se diskuse o realitní transakci odkládá o týden.
Do objektu v Praze 7, v blízkosti Letenské pláně, se má přesunout Úřad práce ČR, konkrétně generální ředitelství, kontaktní pracoviště pro Prahu východ a západ, call centrum a centrální školicí středisko. V předkládací zprávě, kterou mají ministři k dispozici spolu s usnesením o koupi objektu, o němž budou hlasovat, úřad vysvětluje, že potřebuje nové kanceláře, protože se zvýšil počet jeho zaměstnanců a do budoucna počítá s jejich dalším nárůstem. Navíc prý dnes sídlí v několika pronajatých budovách po Praze, což je náročné pro efektivní řízení.
Nezpochybňujeme, že Úřad práce ČR novou budovu skutečně potřebuje. Rozhodně ale nemůžeme pominout pachuť z chystaného obchodu. Lze jej totiž kvůli řadě otazníků a nejasností označit za pochybný. Proč to tvrdíme?
Několik posudků
Současně s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), pod které spadá Úřad práce ČR, vyjednávali majitelé Economie o prodeji budovy s Prahou 7. Ta si nechala zpracovat dva znalecké posudky stanovující cenu obvyklou zmíněného objektu. První z konce února letošního roku hovoří o 255 milionech korun, druhý ze začátku září vyčíslil cenu obvyklou na více než 301,6 milionu korun.
Současně s ministerstvem práce a sociálních věcí, pod které spadá Úřad práce ČR, vyjednávali majitelé Economie o prodeji budovy s Prahou 7
Nejde však o jediné znalecké posudky na budovu. Ta totiž byla loni nabídnuta nejprve Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ). V posudku předloženém NKÚ loni v srpnu zněla cena obvyklá na 347,6 milionu korun. První nabídka na odkup Economie, kterou dostala Praha 7 již loni v listopadu, zněla na 345 milionů korun.
V polovině letošního května se pak městská část dohodla se zástupci firmy Carissa, která sice budovu nevlastní, ale o jejím prodeji vyjednávala, na orientační ceně akcií 275 milionů korun (budovu by Praha 7 získala odkupem sta procent akcií společnosti Alkatria). Podmínkou této dohody ale bylo, že se Praha 7 rozhodne „v co nejkratším čase“, tedy do letních prázdnin.
Také MPSV si nechalo vypracovat znalecké posudky, dokonce čtyři. Rozptyl cen je vcelku zanedbatelný – od 300 milionů po 310 milionů korun. V předkládací zprávě je uvedena nabídková cena 299 milionů korun. A kde „zůstalo“ oněch 275 milionů korun, za které byla budova bývalé Economie nabízena Praze 7?
Podivné hledání objektu
ČESKÁ POZICE se koncem září snažila na MPSV zjistit, jak Úřad práce ČR budovu v blízkosti Letné „objevil“. Na základě otevřeného tendru? Nebo bylo přímo osloveno několik vlastníků kancelářských budov? Ministerstvo na dotazy neodpovědělo s vysvětlením, že věc je v běhu, a proto není možné sdělit cokoliv konkrétního ani definitivního. Otázkou však zůstává, proč již tehdy nemohlo MPSV veřejnosti prozradit, jak budovu objevilo. Neuplynuly ani dva týdny a podrobnosti k připravované transakci má na stole Rusnokův kabinet. Ministerští úředníci (nebo snad realitní agenti?) se zřejmě činili.
Bližší představu o hledání kanceláří pro Úřad práce ČR si můžeme udělat po přečtení následující části zmíněné předkládací zprávy: „K výběru vhodné nemovitosti Úřad práce ČR částečně využil seznam objektů vytipovaných NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad loni hledal kancelářskou budovu pro své sídlo – pozn. red.). Z tohoto seznamu pak následně vybral objekty, které vyhovovaly především svou dostupností, vnitřním uspořádáním, parkovacími prostory, poskytovaly možnost flexibilního uspořádání vnitřních prostor pro klientská pracoviště apod.“
Proč se necelé tři týdny před volbami spěchá s uzavřením ušmudlaného dealu?Lze si představit „transparentnější“ výběr administrativního objektu, než je částečné využití starého seznamu objektů vytipovaných jinou státní institucí?
Komu se zaplatí?
Vlastníkem nemovitosti je společnost Alkatria, která vznikla na konci roku 2011. Firma má akcie na majitele. Začátkem září 2013 byl do obchodního rejstříku vložen dokument, z nějž vyplývá, že 20procentním majitelem cenných papírů je společnost s anonymními akciemi Lagheta, zbývajících 80 procent patří kyperské firmě Stelleri Holding Limited. Pokud Úřad práce ČR bývalou budovu Economie získá, komu konkrétně peníze z obchodu poplynou?
I když se touto koupí bude zabývat Rusnokova vláda v demisi, transakce se pravděpodobně začala připravovat již za Nečasovy vlády, kdy MPSV patřilo do gesce TOP 09. Ještě za bývalé ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové se šéfkou Úřadu práce ČR stala Marie Bílková, která na něj přešla z ministerstva financí.
Politici si často stěžují, že novináři uměle vytvářejí kauzy a vidí problémy tam, kde nejsou. Pokud tomu tak je i v tomto případě, proč nebylo vyhlášeno otevřené výběrové řízení, v němž by si Úřad práce ČR našel budovu? A proč se necelé tři týdny před volbami spěchá s uzavřením ušmudlaného dealu? Pokud tyto otázky nebudou zodpovězeny, kdo ponese za třistamilionový obchod odpovědnost?
