Mikrovlnné trouby pozměňují a poškozují molekuly ohřívaných potravin i vody, ničí vitaminy a způsobují rakovinu. Zpráva s tímto varováním přistála nedávno v e-mailové chránce ČESKÉ POZICE, ale nepřinášela vlastně žádné nové argumenty. Odkazovala totiž na jeden z nejznámějších pokusů, který má údajně dokazovat „smrtonosný“ účinek mikrovlnného záření a po internetu se šíří již od roku 2006, kdy byl proveden.
Není dílem týmu světově uznávaných vědců, nýbrž 17leté školačky Arielle Reynoldsové. O experimentu informovala její babička na internetovém blogu.
Přestože byl za těch sedm let vědci mnohokrát vyvracen, šíří se zejména prostřednictvím e-mailů a na sociálních sítích dál, odkazují na něj další a další blogy a weby zaměřené na zdravý životní styl, ale i seriózněji laděné weby s vědeckou či zdravotní tematikou či stránky zpravodajské, například on-line noviny European Union Times.
Koneckonců stačí do Googlu zadat slovní spojení „Arielle Reynolds experiment“ apod. a čtenář si může vybrat. Jen ho nesmí odradit, že některé weby uvádějí, že dívka žije v Anglii, a jiné zase hovoří o Spojených státech amerických.
Zničila mikrovlnka „DNA vody“?
V čem pokus spočívá? Arielle vzala dvě stejné rostliny a zasadila je do květináče. Jednu zalévala vodou převařenou v hrnci na kamnech, druhou uvařila v mikrovlnné troubě. Už třetí den květina zalévaná vodou z mikrovlnky začala strádat. Pátý den téměř ležela a devátý den k obrovskému zděšení Arielle (i její babičky) květina uhynula, zatímco její souputnici zalévané vodou z kamen se dařilo výborně. Dívka celý pokus nafotografovala.
Reakce pseudovědecké obce na sebe nenechaly dlouho čekat. Například oblíbený americký konspirační web usahitman.com hned z pokusu vyvodil závěr, že mikrovlny ničí genetickou informaci vody a organismus (včetně lidského) ji pak nedokáže rozpoznat. A protože jídlo je ze značné části tvořenou právě vodou, podle webu je naprosto zřejmé, že vlnění takhle poškozuje veškeré jídlo a vzápětí i lidské zdraví. Autoři článku vyzývají čtenáře k okamžitému vyhození své mikrovlnné trouby. Podle webu totiž její používání poškozuje mozek, metabolismus, porušuje hormonální rovnováhu, snižuje imunitu, zhoršuje paměť, snižuje inteligenci, vyvolává rakovinu a další nemoci.
Rostliny zalévané „ozářenou“ vodou bodovaly
Když se tedy prastará zpráva znovu objevila, stejný pokus jsme se nyní rozhodli provést i my. Vzali jsme devět semen hrachu setého. Rozdělili ho na tři části po třech a nechali na vatě vyklíčit, přičemž první semínka klíčila ve vodě převařené v mikrovlnné troubě, druhá ve vodě vařené v hrnci na elektrickém sporáku a pro zajímavost jsme přidali třetí zálivku, převařenou v rychlovarné konvici.
Semínka klíčila přibližně stejně rychle. Po vyklíčení jsme je přesadili do květináčů a opět je zalévali třemi rozdílně vařenými druhy vody. Jak je vidět na obrázcích, nejlépe se dařilo rostlinkám zalévaným vodou převařenou v mikrovlnné troubě, přibližně stejně prospívaly rostlinky s vodou z rychlovarné konvice a nejhůře na tom po celkem 14 denním pokusu byly rostlinky s vodou z hrnce ze sporáku.
Co z toho vyvodit? Vlastně nic moc. Rozhodně ne závěr, která voda je k rostlinkám přívětivější. Špatný růst u rostlinek zalévaných vodou z hrnce totiž mohl být dán například vadou semen, ale také mnoha dalšími rozličnými faktory. Jeden závěr však učinit určitě lze. A sice, že voda převařená v mikrovlnné troubě v našem případě nijak nezabránila tomu, aby semínka vyklíčila a rostlinka bez problémů vyrostla. (Experiment si koneckonců může každý doma vyzkoušet sám.)
Fyzika zná jen jedno teplo
Vedoucího Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření Státního zdravotního ústavu Lukáše Jelínka výsledky našeho pokusu samozřejmě nepřekvapily, naopak. Mikrovlnky považuje za zcela bezpečné. „Mikrovlny nemohou s vodou udělat nic více, než že jí ohřejí. Fyzika zná jen jedno teplo,“ ubezpečil Jelínek, jenž se s podobnými „hoaxy“, které se snaží vyvolat strach z mikrovln, během své praxe setkal již mnohokrát a vždy je opakovaně nucen vysvětlovat, že se ve většině případů nezakládají na pravdě.
Co jsou mikrovlny?
Mikrovlny jsou vysokofrekvenční radiové vlny (radiofrekvenční elektromagnetická pole) a jsou – stejně jako viditelné světlo – částí elektromagnetického spektra. Mikrovlny se používají především pro vysílání televize, v radarech pro vzdušnou a námořní navigaci a pro telekomunikaci, počítaje v to mobilní telefony. Používají se také v průmyslu při zpracování materiálů, v lékařství pro léčbu diatermií a v kuchyních pro přípravu jídel v mikrovlnné troubě. Molekuly vody se v těchto troubách při absorbování energie mikrovln rozkmitají a působením tření se potravina v troubě ohřívá, tedy vaří a peče. Kovové materiály mikrovlny úplně odrážejí, nekovové materiály jako sklo a některé plasty jsou pro mikrovlny většinou průhledné. Materiály, které obsahují vodu, například potraviny, kapaliny nebo tkáně, účinně pohlcují mikrovlnnou energii, která se pak mění v teplo.
V českých podmínkách článek o údajných škodlivých účincích používání mikrovlnných trub publikoval například časopis s vědeckou tematikou VM Magazín, který rovněž vyzývá k okamžitému vyhození mikrovlnky. Článek, převzatý dalšími weby, mimo jiné uvádí, že vařením jídla v mikrovlnné troubě dochází k úbytku výživné hodnoty potravin. S tím Jelínek ze SZÚ souhlasí. „Pokud jde o ničení vitaminů, ty mikrovlnky opravdu ničí, protože pokrmy zahřívají a vitaminy jsou teplem ničeny. Ovšem mikrovlnné trouby je neničí o nic víc než jiné zdroje tepla,“ vysvětluje.
Mikrovlnky skutečně ničí vitamiíny. Ale stejně jako jakékoliv jiné teploZásadnější výtka, rovněž hojně citovaná na většině webů bojujících proti používání mikrovlnných trub, je, že mikrovlnné záření je radiační, a že tedy může způsobit vážné poškození zdraví, včetně rakoviny. „Bylo nám řečeno, že mikrovlnná příprava jídla není totéž jako jeho ozařování (radiační „treatment“). Budí to dojem, že je užito naprosto rozdílných energetických vln odlišné intenzity. Ani jedna dosavadní úřední studie ovšem neprokázala neškodnost užívání mikrovln,“ uvedl časopis CM Magazín.
Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2005, přeložená Státním zdravotním ústavem ČR, však i tomuto tvrzení oponuje. Uvádí, že jídlo připravené v mikrovlnné troubě se rozhodně nestává radioaktivním. V prostoru trouby ani v jídle připraveném v mikrovlnné troubě nezůstává také žádná mikrovlnná energie, jakmile se trouba vypne. V tomto případě se mikrovlny chovají jako světlo: jakmile se proud do žárovky přeruší, žádné světlo kolem ní nezůstane.
Rizika mikrovlnných trub
WHO tedy shodně s SZÚ uvádí, že pokud se mikrovlnné trouby používají podle návodů dodávaných výrobcem, jsou bezpečné a vhodné pro ohřívání a pro tepelné zpracování jídel. Je však třeba zachovávat určitou opatrnost zvláště pokud jde o možnou expozici mikrovlnám.
Konstrukce mikrovlnných trub zajišťuje, že mikrovlny jsou uzavřeny uvnitř trouby a mohou být spuštěny, jen když je zapnut elektrický spínač a současně jsou zavřená dvířka trouby. Mikrovlny se však mohou dostat do okolí trouby v případě, že jsou poškozená nebo silně znečištěná dvířka, případně je-li trouba neodborně upravována. Je proto důležité udržovat mikrovlnku v dobrém stavu.
V opačném případě mohou mikrovlny unikat a v těle člověka zahřívat exponovanou tkáň. U orgánů se špatnou cirkulací krve a méně účinnou teplotní regulací, jako je oko, nebo u orgánů citlivých na teplotu, jako jsou například varlata, je riziko tepelného poškození větší. Tepelné poškození však může nastat jen při dlouhé expozici velmi vysokým výkonovým úrovním, které velmi překračují hodnoty, jaké se naměří vně mikrovlnných trub.
Jsou známy případy, kdy se lidé přehřátou vodou v mikrovlnce vážně popáliliDalším nebezpečím je možnost popálení. Toto nebezpečí je však dle WHO přibližně stejné jako riziko popálení předměty ohřátými v konvenčních kamnech nebo rozpáleným povrchem pečicího zařízení.
Ohřívání potravin v mikrovlnce má však některé zvláštnosti. Když se začne vařit voda v hrnci na obyčejných kamnech, pára volně odchází bublinkami v kapalině. V mikrovlnce nemusí být na povrchu nádoby žádné bublinky a voda se může přehřát a náhle vzkypět. Náhlý var může být vyvolán jedinou bublinou nebo vniknutím cizího tělesa, například lžíce. Jsou známy případy, kdy se lidé přehřátou vodou vážně popálili.
Jinou zvláštností mikrovlnného vaření je různý příjem tepla u některých potravin. Některé potraviny s jsou složeny z částí, které se různě rychle ohřívají (například vaječný bílek a žloutek) a v důsledku teplotních rozdílů mohou vybouchnout. K explozi potraviny může dojít, když ohříváme například ořechy či vejce ve skořápkách.
Dalším rizikem je, že v mikrovlnné troubě závisí rychlost ohřívání na nastavení výkonu trouby a na obsahu vody, hustotě a množství ohřívaných potravin. Mikrovlnná energie neproniká do hloubky a větší kusy potravy se mohou ohřívat nerovnoměrně. V některých částech jídla proto nemusejí být dostatečně zničeny případné nebezpečné mikroorganismy. Pro možnost nerovnoměrného zahřátí je potřeba nechat připravené jídlo ještě několik minut po vypnutí ohřevu stát, aby teplo mohlo proniknout do celého objemu jídla.
Pokud však jde o kvalitu samotného jídla, například WHO ubezpečuje, že jídlo připravené v mikrovlnné troubě je stejně bezpečné a má stejnou výživnou hodnotu jako jídlo připravené v troubě obyčejné.
