V obcích zůstávají nelegální automaty

Městská část Praha-Libuš uspořádala oficiální setkání se svými seniory. V místní restauraci jim během svátečního setkání namísto vánočních žárovek problikávaly hrací automaty. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby Libuš neměla už od roku 2012 na svém území vyhlášený zákaz hazardu.

„U nás na městské části se propaguje laxní přístup, že když nic nepovolujeme, nemůžeme ani nic kontrolovat. Městská část od roku 2012 žádnou kontrolu neprovedla,“ říká opoziční zastupitelka Pavla Tůmová. Právě ji před rokem blikající „bedny“ na setkání se seniory zarazily. Začala proto pátrat a podobných míst objevila v Libuši ještě několik.

Povinná kontrola

Obce přitom mají ze zákona povinnost nelegální hazard kontrolovat, přestože samy mohou na svém území povolit jen výherní hrací automaty, kde je sázka do pěti korun. Ty, kde je sázka vyšší, nebo takzvané videoterminály schvaluje ministerstvo financí, které jim zároveň také odebírá licence.

„Obec by se měla na svém území čas od času porozhlédnout. Samozřejmě nemůže dopředu vědět, jestli tam je výherní hrací automat nebo interaktivní terminál. Když zjistí, že je na jejím území provozován přístroj, který schvaluje ministerstvo, pak by měla podat podnět specializovanému finančnímu úřadu nebo nám,“ vysvětluje Jiří Vedral ze Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi ministerstva financí. „Bez aktivity obcí se nikam moc nedostaneme,“ dodává.

Do Libuše nakonec přivedla kontrolní skupinu z ministerstva sama Tůmová. Až na jednu výjimku jsou i tak nelegální automaty pořád tam, kde je našla. A to i přesto, že kontrolní skupina podala už před čtyřmi měsíci trestní oznámení. Podle Vedrala je na komunální úrovni strašně málo lidí, kteří by byli aktivní a s ministerstvem spolupracovali.

Jihlava

Podobně jako Tůmová bojuje s nelegálním hazardem také Miluše Šmardová z ekonomického odboru magistrátu v Jihlavě. Ta dokonce jednou zabránila nelegální provozovně ještě předtím, než ji stihli otevřít. „Velmi dobře spolupracuji s městskou policií, na kontroly si je beru s sebou. Sami už teď vědí, co mají přesně dělat, takže mi říkají, kde přibyly nelegální přístroje, napíšou úřední záznam, vyfotí, legitimují obsluhu. Na základě toho pak podávám podněty ke specializovanému finančnímu úřadu a pak trestní oznámení na Policejní prezidium a policii ČR,“ popisuje Šmardová.

V Jihlavě platí zákaz hazardu od roku 2015. Od té doby řeší jiný problém – takzvané kvízomaty, které kombinují triviální znalostní otázky s hrou. I ty jsou podle ministerstva financí nelegální.

„Absolvovali jsme několik seminářů, kde nám říkali, že tam, kde vyhlásí zákaz hazardu, začnou být problémy. Tehdy jsem tomu ještě moc nevěřila, ale v okamžiku, kdy nabyla právní moci rozhodnutí a herny se vyprázdnily, hned do nich začali navážet kvízomaty. Ale ani ty nejsou legální. Ještě ten den jsem šla do ulic kontrolovat, dělala jsem záznamy a podávala trestní oznámení,“ vzpomíná Šmardová.

Teď radí okolním obcím, jak správně s nelegálním hazardem bojovat. Mimo jiné také nedaleké Třešti.

Povolení k provozování

Šestitisícová Třešť se pro zákaz hazardu rozhodla poté, co jej vyhlásila Jihlava. Provozovatelé už totiž začali plánovat, že automaty přestěhují do okolí. „Už se mě dokonce ptali i na nemovitost, kam to chtěli přestěhovat. Pro mě v tu chvíli bylo jednodušší vyhlásit zákaz hazardu také,“ vypráví starosta Vladislav Hynk.

I tady se po vyhlášení zákazu objevily kvízomaty. „Jsem z toho trochu smutný. Myslel jsem si, že naše pravomoci budou větší. Jsme v podstatě bezzubí, někomu to oznámíme, ale konat může jenom policie nebo specializovaný finanční úřad,“ říká Hynk.

Změna má přijít až od roku 2017. Ministerstvo financí počítá, že od té doby by mohla platit nová podoba loterijního zákona. Obce by podle něj měly mít větší pravomoci v povolování, tím pádem i v kontrole. A nově také bude moci nelegální herny kontrolovat celní správa.

„Ministerstvo financí bude vydávat obecné licence, takže když například společnost Synot bude chtít podnikat v nějakém segmentu, dostane od nás obecnou licenci. Obce pak budou vydávat povolení k provozování hry na konkrétním místě, takže bude kontrolovat to, co vydala, nikoli to, co povolilo ministerstvo financí,“ vysvětluje náměstek Ondřej Závodský, který nový loterijní zákon připravuje.

Únik 200 milionů

Ministerstvo financí odhaduje, že kvůli kvízomatům utíká ročně státu 100 milionů korun. Dalších 100 milionů utíká kvůli takzvaným spolkům – uzavřeným prostorům, kam hráče pustí jen s čipem nebo kartou, a to po předchozí registraci. I ty se rozmohly tam, kde hazard zakázali. Jenže města a obce často nevědí, že i tady mají právo udělat kontrolu.

Majitelé nebo barmani se skupině většinou vysmějí, že jde o soukromý prostor, a mají tím pádem smůlu. „Obec v takovém případě většinou sklapne a odejde. Ale to je mýlka, protože soukromý prostor bývá jedna místnost někde v restauraci. Tomu, kdo vás tam nepustí, můžete dát pokutu,“ říká Vedral. A ta není malá. Hospodský může zaplatit až 200 tisíc korun, právnická osoba – tedy majitel – až půl milionu.

„Spolek snadno zaregistrujete na ministerstvu vnitra. Ten, kdo ho řídí, může mít pod sebou až 20 nebo 50 poboček. Nejde tedy jenom o hospodské, ale ta chobotnice má nějakou hlavu. Problém je, že policista hlášení na spolek často nedocení, protože dostane jeden podnět v rámci svého rajonu. A to je jen malá částka,“ míní Vedral. Provozovatelé totiž podle něj velmi dobře vědí, co mají dělat. Peníze ze strojů každý den vybírají, aby případná kontrola našla jen pár stovek.