V Praze vládne desítka, na Moravě ležák

Čepovanou dvanáctku kupují nejvíc návštěvníci hospod na západě republiky, což asi nikoho nepřekvapí. Plzeňsko je rodiště značky Pilsner Urquell a pověstný pils se stal označením pro ležák po celém světě. Dvanáctka však vévodí i hospodám na severní Moravě.

Celkově platí, že ležáky, tedy jedenáctky a dvanáctky dohromady, postupně získávají větší podíl na trhu na úkor méněstupňových výčepních piv. Před deseti lety měly sedmičky až desítky, tedy výčepní piva, dvojnásobný podíl, loni se jim ležáky v republikovém srovnání už prakticky vyrovnaly. Jak však ukazuje nejnovější průzkum společností Nielsen a Data Servis, který vyhodnocuje prodeje v obchodech a v gastronomii, v pražských hospodách jsou desítky stále volbou číslo jedna.

Silné pivo z Moravy

Když postupujeme na pivní mapě republiky dál od hlavního města, odbyt vícestupňových značek roste. V hospodách vládnou dvanáctky, jak už bylo řečeno, v západních Čechách, kde si ukrajují 43procentní podíl. Naopak v obchodech si dvanáctky nejlépe vedou na severní Moravě - v prodejích piv na doma tam vydobyly 20procentní podíl. Tento region je doménou značek Radegast a Ostravar, patřících Plzeňskému Prazdroji, respektive Pivovarům Staropramen.

Dvanáctky jsou zde oblíbené tradičně dlouhé roky. A není to prý jen tím, že horníci měli dost peněz na dražší pití. „Je v tom určitá chlapskost, spojená s pitím silnějšího piva, potřeba uvolnění po náročné práci v těžkém průmyslu a také to, že místní pivovary uměly vždy uvařit velmi dobrou a dobře pitelnou dvanáctku, odpovídající chuťovým preferencím zdejších lidí,“ nabízí vysvětlení Kateřina Nevolová, manažerka výzkumu společnosti Pivovary Staropramen.

Podobné je to s jedenáctkami, které mívaly dříve převahu na severu Čech, ale nyní mají na prodeji v pohostinství největší podíl v porovnání s ostatními pivy na jižní Moravě. Na jihovýchodě republiky vládne Starobrno ze skupiny Heineken. „Jedenáctky jsou produkt, který je ideální alternativou mezi desítkou a dvanáctkou, přičemž je pro zákazníka cenově dostupnější než zažitá dvanáctka,“ zamýšlí se nad oblíbeností a rostoucím odbytem jedenáctek mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Hranice mezi jednotlivými stupni piva je však mírně řečeno pohyblivá. Menší rozdíly v řádu desetin stupně na chuti málokdo pozná. Ostatně třeba generacemi oblíbená a dodnes oceňovaná dvanáctka plzeň se už dlouhé roky nevaří na celých 12 stupňů, ale jen na 11,6 stupně. Leckterá desítka také nemá celých 10 stupňů. Důvod těchto odchylek lze hledat v daňovém systému. Pivovary totiž platí státu spotřební daň stanovenou částkou za každý hektolitr a celý stupeň uvařeného piva, a například desítku tedy v některých případech vaří kvůli úspoře pouze na 9,8 stupně. Z pohledu platby daně se totiž jedná o devítku. Stále častěji se naopak zase prezentují informací, že jejich desítka je skutečně desítkou. A dvanáctka dvanáctkou.

Zatímco v hospodách souhrnně za celé Česko se už téměř vyrovnal prodej desítek s dvanáctkami a jedenáctky jsou až na třetím místě, jiná situace panuje při prodeji piva na doma, tedy lahvového, v PET lahvích nebo plechovkách. „V obchodech si kupujeme nejčastěji desítky, a to téměř ze 60 procent. Jedenáctky a dvanáctky mají vyrovnaný podíl kolem 18 procent,“ popisuje výsledky šetření Nevolová.

V Praze na desítku

Praha je dlouhá desetiletí spíš desítková. Nebo možná ještě déle, pokud bychom vzali v potaz tradici Smíchovské desítky od Staropramenu.

I poté v časech reálného socialismu vládly desítky nejen Praze, ale i celému Česku. „Obecně tehdy dělaly desítky versus dvanáctky podíl přibližně sedmdesát ku třiceti. Jedenáctek bylo minimálně. Přitom ale na Moravě už tehdy býval leckde podíl vyrovnaný. Morava je tradičně silně dvanáctková. V Praze v minulosti býval levý břeh Vltavy hodně o desítce ze Staropramenu, pravý břeh o desítce od Kozla. Dneska ale převládá Gambrinus, ten se stal symbolem desítek po celém Česku,“ popisuje situaci analytik a někdejší dlouholetý výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Gambrinus, který patří české pivovarnické jedničce Plzeňskému Prazdroji, se však za dlouhé roky desítkové nadvlády poněkud přehřál, ačkoli je i dnes nejprodávanější značkou u nás.

Zhruba před deseti lety platilo, že každé čtvrté v Česku prodané pivo neslo tuto značku. Teď až každé páté. Možná. Pivovar už totiž čísla neuvádí. S příchodem mnoha malých a spíš minipivovarů se rozmanitost značek u nás obrovsky rozšířila a pověst desítky Gambrinusu dostala vážné trhliny. Pivovar se to nyní snaží zachránit spoustou inovací. A částečně z kategorie desítek couvá. I když v celkovém množství mají desítky v současné době stále vysoký podíl 84 procent, zbylých 16 procent připadá v rámci značky Gambrinus na ležáky. Tedy jedenáctky a dvanáctky.

O tom, jak rychle se chce tato značka zbavit nálepky synonyma desítky, svědčí i tempo, jakým ležáky na trh zavádí – za jediný (loňský) rok vzrostl jejich podíl o čtyři procenta.

Rozdíl v ceně je malý

„Jedenáctky jsou často k mání za cenu, která se od desítek zas tak moc neliší. Pivař podle mě ale příliš nerozlišuje, zda pije desítku, nebo jedenáctku. On spíš požaduje určitou vyšší plnost chutě,“ říká marketingový manažer značek Gambrinus a Radegast Marek Dvořák. Celkově za republikový trh napříč všemi hospodami se dá říct, že nadvláda desítek to má spočítané.

Zároveň však platí, že se snižuje celkový prodej piva v Česku. To mají na svědomí především zmiňované (a také levnější) desítky, přesněji celá kategorie výčepních piv, počínaje sedmičkami, jejichž odbyt klesá. Pro pivovary však pokles v této pivní kategorii neznamená žádnou tragédii, spíš naopak. Prodají totiž více ležáků. Silnější a plnější pivo sice znamená o něco vyšší spotřební daň, ale také celkovou cenu pro zákazníka a marži. Ležák tak často vydělává pivovaru víc než výčepní desítka nebo devítka.

Údaje, které z obchodů a pohostinských zařízení získaly společnosti Nielsen a Data Servis, ukazují nejen to, že desítky si lidé kupují víc ve formě skleněných a PET lahví na doma než v hospodách, ale i kde konkrétně nejvíc. Vedle severní Moravy si z obchodů nosí lehčí a slabší piva nejčastěji lidé v jižních a západních Čechách, přestože v hospodách tam preferují dvanáctky. „Domů se logicky nakupuje spíš lehčí pivo, které pijí často i ženy, zatímco když se chlap vypraví s kamarády do hospody, dopřeje si leckdy silnější a dražší pití,“ nabízí Veselý jedno z možných vysvětlení.

To ostatně platí logicky i jinde, nejen na západě či jihu republiky. Popisuje to i průzkum, který si Pivovary Staropramen nechaly zpracovat loni u společnosti Ipsos. Vyplývá z něj, že desítky pijí lidé nejčastěji doma, po práci, na zahradě nebo k jídlu. Jedenáctky si prý nejčastěji dáme po sportu, v hospodě nebo na hudebních akcích a festivalech a dvanáctky jdou nejvíc na odbyt při oslavách, slavnostním obědě doma, v restauraci, baru nebo při páteční a sobotní návštěvě hospody.

Jenže to jsou suchá čísla z průzkumu. A lidé se často rozhodují jinak, než uvádějí do dotazníků. „Já to neřeším, jestli na doma, nebo v hospodě, po sportu, nebo na oslavě. Záleží především, jak dlouho se mohu u piva zdržet a kolik mám v peněžence.

Když jsem na cestách, ochutnávám to, co je zrovna pro ten kraj typické. A na jižní Moravě to pivo rozhodně není,“ popisuje své zvyklosti Plzeňan Michal Man.