Před prvním kolem připomínala kampaň místy idylu. Mnozí z osmi protikandidátů Miloše Zemana přiznávají, že se během debat spřátelili. Finále však už podobnou selanku vylučuje. Stejně jako před pěti lety do něj ostře promlouvají „fake news.“
O Jiřím Drahošovi se lze na sociálních sítích dočíst celou řadu pomluv od té, že je estébák, dokonce pedofil a vítač islámských migrantů. Poslední strunu ve své antikampani minulý týden rozehrál i spolek Přátelé Miloše Zemana. V Deníku a Právu vydal inzerát: „Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše!“ Mnohem více než přijímání migrantů přitom někdejší šéf Akademie věd prosazuje pomoc v postižených oblastech, odkud uprchlíci do Evropy přicházejí.
Útočný styl
„S druhým kolem přišel na scénu vyhraněný a útočný Miloš Zeman, který tentokrát hraje vabank. Velmi dobře si uvědomuje, že tečkou za jeho prezidentstvím může být volební prohra,“ hodnotí antireklamu zemanovců odborník na politický marketing Martin Joachymstál.
„Přesně tento typ lží a dezinformací jsem očekával. Je to obyčejná pomluva. Souhlasím pouze s částí Stop imigrantům. Nikdo z nás tady vlny imigrantů nechce,“ reagoval Drahoš na inzerci v novinách.
Internetem se také šíří dopis podepsaný Byzantským katolickým patriarchátem, který Drahoše spojuje s plány na islamizaci Evropy a vyhlazení téměř veškerého lidstva. |
O akademikovi ale kolují i jiné poplašné zprávy. „Kdo volí Jiřího Drahoše, volí ve skutečnosti Miroslava Kalouska budoucím premiérem,“ píše proruský konspirační server Aeronet. Sází přitom na to, že řada Zemanových příznivců považuje někdejšího ministra financí a šéfa TOP 09 za původce všeho špatného v celém Česku.
Internetem se také šíří dopis podepsaný Byzantským katolickým patriarchátem, který Drahoše spojuje s plány na islamizaci Evropy a vyhlazení téměř veškerého lidstva: „V podstatě jde o satanizaci a demoralizaci národů a jejich autogenocidu skrze různé technologie, včetně bratrovražedných válek.“ Drahošův tým musí podobné nepravdy neustále odmítat. Nově mu v tom pomáhá web Popravdě.cz, který dezinformace o finalistovi prezidentské volby shromažďuje a vyvrací.
Zemanovo zdraví
Terčem podobných ataků je ale i Miloš Zeman. Nejčastěji se strefují do jeho údajně špatného zdraví. V posledních měsících loňského roku se brněnský radní Svatopluk Bartík na sociální síti rozepsal o tom, že hradní pán prý trpí rakovinou. Tvrdil, že Zeman do sedmi měsíců zemře. Svůj text dal do souvislosti s blížící se přímou volbou. Prezidentův tým ale jeho tvrzení odmítl. Hrad se s Bartíkem soudí. O radním se ostře vyjádřil i samotný Zeman.
Krátce před prvním kolem prezidentské volby se také náhle vynořila falešná informace, že Zeman – jako stávající hlava státu – automaticky postupuje do kola druhého. Texty na sociálních sítích tvrdily, že kvůli tomu jeho voliči nemusí v prvním kole k urnám. |
Konzilium hlavy státu také nedávno uspořádalo tiskovou konferenci, na níž spekulace o nádorovém onemocnění opět vyvracelo. Potvrdilo pouze dlouho známý fakt, že prezidenta trápí cukrovka a s ní spojená neuropatie v dolních končetinách. Ta je také příčinou Zemanova vrávorání a nejisté chůze. Proto se prezident opírá o hůlku a nosí i speciální obuv.
Krátce před prvním kolem prezidentské volby se také náhle vynořila falešná informace, že Zeman – jako stávající hlava státu – automaticky postupuje do kola druhého. Texty na sociálních sítích tvrdily, že kvůli tomu jeho voliči nemusí v prvním kole k urnám. Později se objevily i na letácích, které někteří voliči v Moravskoslezském kraji našli ve svých schránkách. Letáky označilo za dezinformaci ministerstvo vnitra. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček je dal do souvislosti s antikampaní protikandidátů Miloše Zemana.
Migranty přímo nevítá. Ale u EU Drahoš tápeNeříkám nic jiného než třeba Mirek Topolánek. Těmito slovy reagoval prezidentský kandidát Jiří Drahoš na inzeráty v novinách, které ho spojují s tématem imigrace. Z hesla „ani vítač, ani kývač“, s nímž se pokoušel v prvním kole prorazit na Hrad Topolánek, by si Drahoš ovšem mohl do štítu napsat jen první polovinu. Do uprchlického tématu vstoupil Drahoš již v srpnu 2015, kdy jako tehdejší předseda Akademie věd podepsal výzvu „Vědci proti strachu a lhostejnosti“. Pro jeho kritiky jde o důkaz, že je „vítačem“. Jenže dokument v době, kdy sílil příliv migrantů do Evropy, pouze varoval před populismem, levnými řešeními a nenávistí. „Cizinci žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona, podvodníci a zločinci. Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy,“ stojí ve výzvě. O otevřené náruči a přijímání uprchlíků ale není v dokumentu ani slovo. Výzva navíc obsahuje preambuli, kterou Drahošovi kritici raději necitují. Hned první věta totiž zní: „Cílem této výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace.“ Ani v průběhu kampaně Drahoš neobhajoval politiku otevřené náruče vůči migrantům. „Evropa by měla lépe hájit vnější hranici a kontrolovat ty, kteří k nám přicházejí. Abychom omezili riziko útoků teroristů, musíme posílit všechny složky ochrany, včetně tajných služeb,“ vysvětloval loni v červnu na serveru iDNES.cz. Hned několikrát se také vyslovil proti povinným kvótám. Vesměs tak zastává pozice, které v Česku patří mezi politický mainstream. O přijetí eura nemá jasno Složitější jsou Drahošovy názory na další směřování EU a českou unijní politiku. V té moc čitelný není. Typické je to v otázce přijetí eura. Je pro seriózní diskusi, a ačkoliv třeba pro server info.cz prohlásil, že osobně vidí více argumentů pro společnou evropskou měnu, pro její zavedení se nikdy přímo nevyslovil. Prý nechce jít proti názoru většiny lidí a odborníků. Drahoš se profiluje jako zastánce Unie. „Varianta opustit EU je pro mne nepředstavitelná. Znamenalo by to vyměnit bezpečí a prosperitu za izolaci,“ řekl bývalý šéf Akademie věd k možnému referendu o setrvání v EU. Sám je proti tomu, aby o budoucnosti našeho členství v Unii rozhodovali občané ve všelidovém hlasování. Jednoznačně souhlasí, aby Česko bylo v hlavním proudu evropské integrace a aktivně a sebevědomě v EU vystupovalo. Jenže mezi evropský hlavní proud patří třeba i jím kritizovaná společná azylová politika. Drahoš také nevysvětlil, co znamená sousloví „aktivní politika“ v EU. Naši politici podle něj často v Bruselu mlčí a doma pak říkají něco jiného. Možná měl na mysli expremiéra Bohuslava Sobotku. Spíš to ale působilo, že se nechce pouštět do detailů, které by vyzněly kriticky vůči EU. Na Drahošově údajném „eurohujerství“ je ale mnohem zajímavější jiná věc. Kampaň před druhým kolem se totiž přesunula i do oblastí, o nichž prezident vůbec nerozhoduje. V otázce odmítnutí nových kvót, přijetí eura nebo další prohlubování integrace EU mohou být názory prezidenta důležité, ve skutečnosti ale o naší politice v Unii rozhoduje úřad vlády, tedy Strakova akademie. V Česku je nepsaným územ, že na summity jezdí premiér. Na tom ostatně nic nehodlá měnit ani Miloš Zeman, ani jeho vyzývatel Jiří Drahoš. Blahoslav Hruška |
