Je to dojemná reklama. Malá holčička plastovou injekcí očkuje svou stříbrovlasou babičku, aby se také jako ona chránila proti zákeřným pneumokokům. Má upozornit seniory starší 65 let, že se mohou od října nechat bezplatně očkovat. Šot propaguje Prevenar 13 od firmy Pfizer.
Pneumo 23 vyjde na necelou pětistovku, zatímco Prevenar stojí kolem 1500 korun |
Jenže tuto tzv. konjugovanou vakcínu zdravotní pojišťovny nehradí v plné výši. Bezplatného očkování se přesto důchodcům dostane – mohou se nechat očkovat konkurenčním polysacharidovým přípravkem Pneumo 23, který dodává sanofi-aventis.
Okolo vakcín se rozhořela téměř válka – a nejde o nic menšího než o peníze v řádu stovek milionů korun. Pneumo 23 totiž vyjde na necelou pětistovku, zatímco Prevenar stojí kolem 1500 korun. Nechá-li se během roku očkovat desetina seniorů, náklady na polysacharidový přípravek dosáhnou 87 milionů korun. U Prevenaru by byly třikrát větší.
Zlatý standard
Postup pojišťoven ale začali razantně zpochybňovat lékaři, specialisté na očkování. „Podle stávajícího stavu poznání je zlatým standardem v této věkové skupině očkování konjugovanou vakcínou. Diskuse se vede o tom, zda by mělo ještě následně dojít k očkování vakcínou polysacharidovou, nebo nikoliv,“ ostře se snaží prosadit svůj postoj předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula a jeho kolega Roman Chlíbek v dopise adresovaném Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Česko se řadí k prvním zemím, které pneumokokové očkování seniorům plošně začalo hradit |
Česko se přitom řadí k prvním zemím, které pneumokokové očkování seniorům plošně začalo hradit, řekl LN profesor Chlíbek, když se o této možnosti začalo diskutovat. „Všechny země, které si počítají nákladovou efektivitu, jako třeba Německo či Velká Británie, upřednostňují Pneumo 23,“ namítá náměstek VZP Petr Honěk.
Zákon, který novinku zavedl, navzdory snahám některých poslanců neurčuje, jaký typ vakcíny by měli senioři dostat. „Oba typy jsou registrovány pro očkování pacientů nad 65 let, prošly standardní procedurou, pří níž je hodnocena bezpečnost a účinnost. Obě vakcíny jsou tedy účinné a bezpečné při podání v této věkové skupině,“ zdůraznila mluvčí lékového úřadu Lucie Šustková.
Levnější varianta
Zdravotní pojišťovny tedy daly přednost levnější variantě, která méně zatíží zdravotnický rozpočet. „SÚKL stanovil maximální cenu Pneuma 23 na 482,33 koruny. Porovnali jsme náklady s konkurenčními přípravky a levněji vyšla polysacharidová. Proto budeme až do této výše hradit jakoukoliv vakcínu proti pneumokokům,“ vysvětluje ředitel pro strategii České průmyslové zdravotní pojišťovny Pavel Frňka.
A stejný postoj zastává i ministerstvo zdravotnictví. „Pokud má být vakcína plně hrazena z veřejných peněz, musí být dodržen zákon o veřejném zdravotním pojištění, který hovoří jasně o použití nejméně ekonomicky náročné varianty. Která vakcína to bude, určují zdravotní pojišťovny,“ tlumočil stanovisko ministra jeho mluvčí Jan Štoll.
Chybějí informace
V Česku nemá nikdo zmocnění, aby hodnotil efektivitu očkování. Na rozdíl od nových léků, jejichž nákladovost a přínos jsou přísně sledovány lékovým úřadem. |
Pneumokokové očkování na náklady pojišťoven pro seniorskou populaci není v českých podmínkách až takovou novinkou. Již několik let jsou na základě očkovací vyhlášky očkovány tzv. rizikové skupiny. Jde o lidi, kteří žijí v domovech důchodců a léčebnách. A i jim byl dosud podáván levnější přípravek Pneumo 23. O to víc překvapuje razance, s níž nejen vakcinologové, ale i představitelé seniorských organizací a například i poslankyně Radka Maxová (hnutí ANO) prosazují třikrát dražší variantu.
Přestřelka mezi nimi a pojišťovnou ale otevřela mnohem větší problém. Pacient totiž nemá kromě ceny šanci získat vyvážené informace, zda se spokojit s hrazenou vakcínou, či si výrazně připlatit. V Česku nemá nikdo zmocnění, aby hodnotil efektivitu očkování. Na rozdíl od nových léků, jejichž nákladovost a přínos jsou přísně sledovány lékovým úřadem. „Pokud jsou vakcíny pro určitou skupinu automaticky hrazeny ze zákona, SÚKL u nich nestanovuje úhradu a nezkoumá ani nákladovou efektivitu či dopad na rozpočet,“ vysvětluje Šustková.
Očkovací látky jsou proto do úhrad zaváděny nahodile, někdy i díky lobbistické síle konkrétního výrobce. „Vakcíny by se měly dostat do stejného režimu jako léky, nejsou v ničem odlišné. Pokud se nedají do standardního režimu, budeme podobné situace zažívat stále znovu,“ zdůrazňuje farmakoekonom Tomáš Doležal z organizace iHeta. Vyjma silných prohlášení ani v kauze pneumokoků nikdo nepoložil na stůl odborná data a neprokázal, že mají pojišťovny hradit dražší variantu.
