Používání platební karty, nákupy přes e-shop nebo komunikace přes sociální sítě patří mezi rutinní činnosti, které denně provádějí i statisíce Čechů. Jejich osobní data, stejně jako údaje od jiných evropských zákazníků, přitom často končí za oceánem – většina firem, která stojí za bankovními kartami, velkými e-shopy a osobními profily na webu sídlí v USA.
Od loňska hlídá osobní data putující přes Atlantik dohoda mezi EU a USA, pro niž se vžil název Privacy Shield (Štít soukromí). V Bruselu ji má na starosti eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, která se před měsícem vrátila z mise do Washingtonu. Jako jedna z mála členů neformální evropské vlády měla možnost sejít se s klíčovými lidmi z administrativy prezidenta Donalda Trumpa a namístě si ověřit, jak Američané hodlají dodržovat dohodu o nakládání se soukromými údaji a přístupu k nim uzavřenou ještě za Trumpova předchůdce Baracka Obamy.
Také jiné důvody
V boji za práva evropských zákazníků našla Jourová spojence v podobě velkých IT firem. „Americký byznys je velmi nervózní z představy, že by ten systém skončil. Pro ně je Privacy Shield jistota. A já jim tu jistotu nedám, pokud nebudu mít ujištění, že v USA nebude docházet ke zneužívání osobních dat klientů ze zemí EU,“ řekla eurokomisařka LN.
Spojenectví amerického IT byznysu s Bruselem má i jiné důvody, než je osud osobních dat v USA. Třeba Google se již šest let s Evropskou komisí pře o zneužití dominantního postavení na trhu. |
Jourová věří, že systém dobrovolné registrace v rámci Privacy Shield je dostatečně silnou kartou pro velké hráče. „Na všech jednáních jsem zdůrazňovala, že jde o jednostranné rozhodnutí Evropské komise. Když uvidíme, že jeden z pilířů Privacy Shield spadne, můžeme systém v extrémním případě i zrušit,“ varovala. Pro Američany by to v důsledku znamenalo obstrukce na klíčovém evropském trhu. Museli by veškerá data spravovat přes své pobočky v EU. Nebo uzavřít separátní dohody s ochránci dat v 28 zemích EU – včetně našeho Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Spojenectví amerického IT byznysu s Bruselem má i jiné důvody, než je osud osobních dat v USA. Třeba Google se již šest let s Evropskou komisí pře o zneužití dominantního postavení na trhu. Pomoc při důsledném prosazování Privacy Shield tak může být vstřícným krokem, kterým si IT gigant chce vylepšit pověst přímo v Bruselu.
Spokojenost
V září by měla eurokomisařka připravit první roční hodnocení Privacy Shield, kam Američané slíbili dodat i údaje, jak často je tajné služby žádají o přístup k datům Evropanů. A to po dvou osách – data dodají nejen americké úřady, ale i samotné firmy. „Potřebuji si informace od státu ověřovat ze strany byznysu. Nemám obavy, že bychom je od nich nedostali,“ vysvětluje Jourová. Eurokomisařka se v USA sešla s ministrem spravedlnosti Jeffem Sessionsem a šéfem resortu obchodu Wilburem Rossem. A odjížděla spokojená.
Eurokomisařka se v USA sešla s ministrem spravedlnosti Jeffem Sessionsem a šéfem resortu obchodu Wilburem Rossem. A odjížděla spokojená. |
„Cílem těch schůzek bylo ověřit si, že jsme na jedné lodi, že pro ně je EU seriózním partnerem. A to nám ministr Rosse potvrdil. Dal nám příslib, že žádná nová legislativa, která by EU nepříjemně překvapila, se nechystá,“ řekla eurokomisařka. O překvapení ze strany Bílého domu přitom není nouze. V lednu vydal Trump prezidentský dekret, který umožňuje snadnější sdílení databází občanů třetích zemí americkými zpravodajskými složkami.
Trump také inicioval změnu zákonů, která by umožnila firmám za snadnějších podmínek obchodovat s osobními daty. Jourová přesto věří, že dobrovolná regulace v rámci Privacy Shield, k níž se dosud zavázalo na dva tisíce firem, je dobrou pojistkou. „Prodeji dat nemůžeme zabránit. Ale ten, kdo data importuje do Ameriky, ručí i za to, co se s nimi dál stane. Garance zůstávají a to je na velké firmy dostatečný bič,“ uzavírá.
