Po velkých únorových demonstracích pokračovaly pouliční protesty ve Venezuele i v březnu a klid v ulicích není ani v současnosti. Počet obětí z řad stoupenců i odpůrců vlády a bezpečnostních sil dosáhl devětatřiceti. Zraněno bylo více než pět set osob.
I proto když venezuelský prezident Nicolás Maduro promlouval koncem března v Caracasu na zasedání ministrů zahraničí zemí sdružených v Unii jihoamerických národů (UNASUR), politická podpora některých těchto zemí už nebyla stejně nadšená jako v dřívějších letech.
Nestranná Brazílie
Zejména v Brazílii, největší latinskoamerické ekonomice, se projevuje zklamání z Madurovy reakce na narůstající ekonomické problémy a pouliční protesty vedené opozicí. Podle zdrojů blízkých prezidentce Dilmě Roussefové ji znepokojují tvrdé zákroky venezuelské vlády proti demonstrantům.
Brazilskou prezidentku Dilmu Roussefovou znepokojují tvrdé zákroky venezuelské vlády proti demonstrantům
To ovšem neznamená, že by Brazílie více podporovala venezuelskou opozici. Mnohé představitele venezuelské opozice dokonce rozzlobilo, že Roussefová výslovně neodsoudila nedávné tvrdé Madurovy zásahy proti demonstrantům. Zdá se, že brazilská prezidentka chce mít s venezuelskou opozicí konstruktivní vztahy, ale ani ona, ani další regionální lídři nebudou tolerovat nedemokratické snahy o Madurovo svržení.
Pravdou také je, že politika vládnoucí brazilské Dělnické strany je blízká venezuelskému opozičnímu předákovi Henriquovi Caprilesovi, i když v jeho uskupení jsou i stoupenci konzervativnějších proudů.
Reakce na výtky
Sdružení UNASUR se vyhýbá vyslovovat podporu jedné či druhé straně venezuelského konfliktu. Ústy ministrů zahraničí odsoudilo násilí a vyjádřilo soustrast obětem, venezuelskému lidu i demokraticky zvolené vládě.
Na výtky, že odmítá vést skutečný dialog s opozičními lídry, Maduro reagoval v článku „A Call for Peace“ (Venezuela: výzva k míru) zveřejněném 1. dubna v deníku The New York Times. Uvedl v něm, že přijal doporučení sdružení UNASUR k rozhovorům s opozicí. Kromě výzvy k mírovému řešení venezuelské krize Maduro poukázal na demokratickou legitimitu své vlády a uvedl opatření, která přijala, aby zemi vyvedla z chaosu.
Venezuelský prezident Maduro uvedl opatření své vlády, aby zemi vyvedla z chaosu
Madurova vláda se také obrátila na prezidenta USA Baracka Obamu a vyjádřila přání, aby si obě země znovu vyměnily velvyslance. Z Madurovy strany jde o jasnou snahu odvrátit hrozbu sankcí od americké vlády. Maduro ovšem vyčítá USA podporu protivládní opozici, která podle něho představuje nepatrné procento obyvatel Venezuely, přičemž Obamova vláda jí poskytuje ročně finanční pomoc ve výši přinejmenším pěti miliony dolarů.
Na cestě k přídělovému systému
Venezuelský prezident Maduro však v článku vůbec nezmiňuje zatýkání, mučení a porušování lidských práv příslušníků opozice. Amnesty International ve své nejnovější zprávě uvedla, že Venezuele hrozí „pád do spirály násilí, pokud nebudou podniknuty kroky, které přivedou znesvářené strany k jednacímu stolu. To může nastat, jen když budou plně respektovat lidská práva a zákonnost. Do té doby počet obětí poroste a největší břímě ponesou obyčejní lidé.“
Venezuelané se nadále potýkají s nedostatkem základního spotřebního zboží
Venezuelané se nadále potýkají s nedostatkem základního spotřebního zboží. Státem dotované ceny základních potravin, na něž musejí lidé stát několikahodinové fronty, zneužívají překupníci, kteří skupují potraviny ve velkém a potom je prodávají pod rukou. Podle některých zdrojů končí na černém trhu bezmála polovina výrobků, jejichž cenu dotuje stát.
Ve státních obchodech vláda zavádí počítačový systém, který prostřednictvím identifikačních karet bude zaznamenávat nákupy. Cílem je zabránit tomu, aby si spekulanti vytvářeli zásoby dotovaných potravin a pak s nimi šmelili. Zatím mají tyto karty být dobrovolné a fungovat zároveň jako slevové, ale podle venezuelského spotřebitelského sdružení jde o přímou cestu k přídělovému systému, který 50 let existoval na Kubě.
