Příští rok vypukne v Česku prezidentský předvolební shon. Lidé budou sice novou hlavu státu vybírat až v lednu 2018, všechno podstatné se ale odehraje dříve: oznámení kandidátů, shánění podpisů pod petice, shromažďování peněz na propagaci. A nakonec i samotná kampaň, v níž se vedle věcných argumentů celkem jistě objeví i podpásovky.
Velká část politické scény má v kalendáři červeným fixem zakroužkován 8. březen. Někdy kolem data čtvrtého výročí své inaugurace by totiž prezident Miloš Zeman měl oznámit, jestli se pokusí o obhajobu mandátu. Právě tomu, zda bude znovu kandidovat, přizpůsobí mnohé politické strany výběr případných protikandidátů. Stručně řečeno: začne hledání Antizemana. A to zdaleka nejen u stran, které se od současného prezidenta liší svými ideovými východisky.
Prezidentští kandidáti
Výběr vlastního (proti)kandidáta začíná být důležitý i pro sociální demokracii. Ve finále minulé přímé volby byl její bývalý předseda Zeman tím, koho bez okolků podpořila proti kandidátovi pravicové TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi. Čím dál zřetelnější sbližování prezidenta s hlavním konkurentem ČSSD, jímž je hnutí ANO vicepremiéra Andreje Babiše, však nutí nejsilnější vládní stranu k přehodnocení podpory Zemanovi.
Jména, která se objevila na konci roku 2016, se ale v naprosté většině rýsovala jen v rovině spekulací. Málokdo naplno řekl, že do prezidentské volby skutečně zasáhne. |
Nedávno k hledání vlastního nominanta na Pražský hrad vyzval ministr vnitra Milan Chovanec. ČSSD se totiž obává vzniku jí nepřátelské osy Zeman–Babiš, pokud by současný pán Hradu mandát obhájil. Ovšem i další strany uvažují, koho do volebního klání vyslat. Jména, která se objevila na konci roku 2016, se ale v naprosté většině rýsovala jen v rovině spekulací. Málokdo naplno řekl, že do prezidentské volby skutečně zasáhne.
Takto média zmiňovala šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, exministra spravedlnosti a současného europoslance Jiřího Pospíšila, diplomata Petra Koláře, předsedu ústavního soudu Pavla Rychetského, ministra obrany Martina Stropnického nebo dnes již bývalého senátora Zdeňka Škromacha.
Dosud je tak nejvážnějším zájemcem o křeslo nejvyššího politického reprezentanta textař Michal Horáček. Z doby, kdy mu patřila sázková společnost Fortuna, disponuje značným majetkem. Nemá tak problém s financováním kampaně z vlastní kapsy. Proto si také mohl dovolit veřejně vyhlásit svou kandidaturu, k níž nepotřebuje podporu žádné ze stran.
ANO a ČSSD
Ještě než si lidé začnou vybírat z kandidátů na Pražský hrad, odehrají se volby do Poslanecké sněmovny. Poprvé v novodobé historii se premiérem (politickým, ne úřednickým) může stát politik, který nevzejde z funkcionářů ČSSD nebo ODS. Hnutí ANO se v předvolebních preferencích pohybuje kolem 30 procent, druhá sociální demokracie ztrácí přibližně deset procent. Aby subjekt vedený ministrem financí Babišem volby skutečně vyhrál a měl šanci sestavit vládu, bude muset splnit tři předpoklady.
Pokud to Andrej Babiš myslí vážně s cílem stát se premiérem, musí opustit od osobních útoků na konkurenty a pokusit se naklonit si potenciální partnery pro případnou koalici |
Prvním je silná kampaň vedená jak kontaktně, tak na sociálních sítích. ANO plánuje ušít předvolební propagaci na základě detailních průzkumů takzvaně na míru. Druhým faktorem je, aby se před volbami politici hnutí nenamočili do žádné aféry – to by totiž nabouralo budovanou představu o čistotě jeho politiků. Za třetí: pokud to Andrej Babiš myslí vážně s cílem stát se premiérem, musí opustit od osobních útoků na konkurenty a pokusit se naklonit si potenciální partnery pro případnou koalici.
Sociální demokracie v prosinci otočila směr a zvolila si cestu výrazné levice. Otázkou je, nakolik bude předseda strany Bohuslav Sobotka pro voliče věrohodný coby obhájce takového programu. „Sociální demokraté zvítězili dvakrát za sebou, nikomu se ale ještě nepodařilo vyhrát třikrát v řadě. Výsledky posledních voleb navíc nebyly ze strany ČSSD nijak zářné. Nedokážu si představit, že by ČSSD dokázala vyhrát,“ odhaduje politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.
To, v jaké kondici se ČSSD do kampaně pustí, napoví i březnový sjezd. Vedení strany by potřebovalo okysličit o charismatické tváře, které za sebou mají výsledky v komunální politice a dokážou se vžít do role levicového bijce – takovým kandidátem může být například náchodský starosta Jan Birke.
Lidovci a starostové
Už nyní lze rovněž předpovědět, že předvolební kampaň bude velice tvrdá, a reálně hrozí, že i „špinavá“. Policejní reorganizace, miliardová arbitráž mezi Českými drahami a Škodou Transportation, kauzy Beretta či Vidkun vytvořily dosti nepřátelskou, až válečnou atmosféru mezi ANO a ČSSD, respektive mezi babišovci a zákulisními hybateli sociální demokracie.
Černým koněm voleb se mohou stát lidovci a starostové. Ovšem jen za předpokladu, že se jim podaří domluvit na technologii sestavení společných kandidátních listin, najdou celostátního lídra s ekonomickým zaměřením – a především že se nerozhádají. |
Černým koněm voleb se mohou stát lidovci a starostové. Ovšem jen za předpokladu, že se jim podaří domluvit na technologii sestavení společných kandidátních listin, najdou celostátního lídra s ekonomickým zaměřením – a především že se nerozhádají. Pak by takový subjekt, spekuluje se o názvu Lípa, mohl dosáhnout třeba až k 15 procentům.
„Vývoj v posledních 27 letech ukazuje, že šanci na úspěch má subjekt, který sází na liberální a neagresivní voliče, již v politice apelují na morálku a dobré mravy. Takový prostor tu je, a pokud se podaří domluvit KDU-ČSL a STAN dvoukoalice, mohou zopakovat někdejší úspěch Čtyřkoalice. ČSSD nemusí mít druhé místo jisté,“ dodal Šaradín. Známý politolog naopak vidí skepticky budoucnost TOP 09: „Pokud nepřijde s něčím zásadním, pětiprocentní hranice se jí může velmi vzdálit.“
ODS a Realisté
Na pravici se lídrem pravděpodobně stane ODS, která se pohybuje kolem deseti procent. Zajímavým hráčem by se mohli stát Realisté (Strana regionů) Petra Robejška |
Na pravici se lídrem pravděpodobně stane ODS, která se pohybuje kolem deseti procent. Zajímavým hráčem by se mohli stát Realisté (Strana regionů) Petra Robejška, avšak klíčovým faktorem bude, kolik peněz ze své peněženky upustí miliardář Marek Dospiva – jinak podporovatel nového subjektu české politiky. Úspěch z minulých voleb by mohl zopakovat i Tomio Okamura a jeho hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD).
„Dlouhodobě se hovoří o důležitosti sociálních sítí. Příští rok ale vidím jako první, kdy se opravdu hlavní část boje o nerozhodné voliče povede právě tam. Příkladem je SPD Tomia Okamury, který na sítích vytvořil vlastní realitu a tím mobilizoval voliče,“ uvedl Šaradín. Podle politologa lze očekávat, že do sněmovny se dostane více stran. „Složení Poslanecké sněmovny bude roztříštěné. Myslím, že voliči se nebudou bát podpořit více subjektů,“ uvedl Šaradín.
Začíná superpolitický rokVolební rok 2017 odstartoval o několik dní dříve. Svým svatoštěpánským projevem ho zahájil Miloš Zeman, který opět ukázal, ke komu má na politické scéně momentálně nejblíže. Pochválil ministra financí Andreje Babiše, jehož hnutí ANO bude na podzim hlavním soupeřem sociální demokracie premiéra Bohuslava Sobotky. „Poprvé po mnoha letech budeme mít vyrovnaný nebo dokonce přebytkový rozpočet, což je způsobeno nejen tím, že roste ekonomika, ale také tím, že se lépe vybírají daně a brání se daňovým podvodům,“ prohlásil Zeman. Vládnímu hnutí ANO poblahopřál také k vítězství v nedávných krajských volbách. Babiš kontroval prohlášením, že prezidentův projev byl „sjednocující“, ocenil jeho názor na EU i plánovanou cestu do Bílého domu. Příklon Hradu k Babišovi je špatnou zprávou pro sociální demokracii. Už teď prezident využije každou příležitost, kdy může své bývalé straně zatopit. Za vzpomínku stojí třeba lánský puč, k němuž došlo po minulých sněmovních volbách. Boj o změny Pokud by na podzim 2017 vyhrálo volby ANO, Babiš se stal premiérem a Zeman o pár měsíců později obhájil mandát, ČSSD by v případné nové koalici, vzniklé na podobném základu jako ta současná, hrála o poznání slabší roli. Zeman ve svatoštěpánském projevu připomněl, že když chce, dokáže zůstat nestranný. Zmínil spor mezi ČSSD a ANO o policejní reorganizaci, který v létě otřásal vládou. Boj o změny v policii se zřejmě promítne i do volební kampaně. Nejvyšší ústavní činitel se v něm ale nepostavil ani na jednu stranu barikády. „Prezident má usmiřovat. Pouze na jedné straně to samozřejmě nemůže dělat,“ řekl Zeman. Chybné kroky byly podle hlavy státu ve sporu o reformu policie jak u ANO, tak ČSSD. Ve stejné době, kdy se uskuteční volby do sněmovny, bude vrcholit prezidentská kampaň. Hlavu státu půjdou Češi volit v lednu 2018, zkušenost z minulé přímé volby ale ukazuje, že to podstatné se odehraje o týdny dříve. Rok 2017 však nebude jen rokem voleb. Rodiče se mohou těšit na daňové úlevy, zvýší se minimální mzda o patnáct set korun. Od začátku ledna si děti na základkách nekoupí čokoládu a kuřáci si nejspíše nezapálí v restauraci. Tomáš Tománek |
Rok 2017 v České republice
Valorizace důchodů. Průměrně vzrostou o 308 korun měsíčně.
V platnost vstoupí několik novinek: zvýšení minimální mzdy, další zvýhodnění rodin s dětmi, přísnější regulace hazardu, přísnější pravidla pro provoz domácích kotlů.
Má začít platit „lex Babiš“. Firmy, v nichž má člen vlády aspoň 25 procent, odstřihne od veřejných zakázek, nenárokových dotací a investičních pobídek.
Volební sjezd ČSSD rozhodne o dalším směřování sociální demokracie. Předseda strany Bohuslav Sobotka má funkci téměř jistou, boj se povede o místopředsednické funkce, zejména o post prvního místopředsedy, který obhajuje Milan Chovanec.
Další fáze EET: evidence začne platit i pro maloobchod a velkoobchod.
Rok před vypršením mandátu prezident Miloš Zeman oznámí, zda bude svůj post obhajovat. Zřejmě až poté se začnou ve velkém vynořovat další kandidáti. Strany s jejich nominacemi dosud čekají právě na Zemanovo rozhodnutí.
Končí předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, který prohlásil, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta. V čele akademie jej vystřídá biochemička Eva Zažímalová.
Nejvyšší vedení KDU-ČSL a Starostů budou schvalovat případné spojenectví pro sněmovní volby. 31. března Skončí těžba v černouhelném dole Paskov na Ostravsku.
Vznikne dopravní regulátor, který bude mimo jiné rozhodovat o dopravcích zejména v železniční dopravě a dohlédne na ceny.
Miloš Zeman navštíví Bílý dům. Do Washingtonu ho pozval nově zvolený prezident Donald Trump.
Poprvé se uskuteční jednotné přijímací zkoušky na střední školy z matematiky, gramatiky a literatury.
Měl by začít platit zákaz kouření v restauracích a na dalších veřejných místech. Zákonodárci jej však mohou ještě pozměnit.
V platnost vstoupí nová přestupková norma. Vzrostou sankce například za ztěžování práce zdravotnické záchrance, zavádí se nový přestupek, jímž je urážka policisty či úředníka.
Končí mandát předsedkyni Energetického regulačního úřadu Aleně Vitáskové.
Ministerstvo financí by mělo spustit účtenkovou loterii.
Začne přísnější dohled nad držiteli zbraní. Zbrojní průkaz bude oproti nynějším deseti letům vydáván jen na pět let, lékaři získají přístup do registru majitelů zbraní, aby mohli včas varovat policii před potenciálně nebezpečným střelcem.
Uskuteční se volby do Poslanecké sněmovny. Přesný termín ještě nebyl vyhlášen.
Bude vrcholit kampaň před prezidentskými volbami, které se odehrají zkraje roku 2018. |
Kauzy u soudů
|
Na dopravu má jít 80 miliard
|