KOMENTÁŘ Martina Shabu / Policie má po bleskovém středečním zásahu ministra vnitra Jana Kubiceho nového prezidenta Martina Červíčka. Většina politických komentátorů i opozičních stran – ČSSD a Věci veřejné – je přesvědčena, že jde o mocenský tah ODS. Abychom toto podezření mohli potvrdit, nebo vyvrátit, je nutné rozebrat, jak se odvíjel příběh Červíčkova předchůdce Petra Lessyho a za jaké politické konstelace se nyní odehrálo Červíčkovo jmenování.
Podle indicií, které má ČESKÁ POZICE k dispozici, se nabízí následující vysvětlení středečních událostí: odvolání Lessyho sice z dlouhodobého pohledu nahrálo ODS, aktuálně však ohrozilo vládu Petra Nečase. Ministr vnitra, nestraník Jan Kubice, totiž provedl policejní personální rošádu bez konzultace s politiky, což vpředvečer schvalování klíčového daňového balíčku rozjitřilo emoce v Poslanecké sněmovně.
Zpráva o středečním odvolání prezidenta Policie ČR Petra Lessyho.
Nečas o tom nevěděl
Ihned po Lessyho odvolání (kvůli obvinění z údajného spáchání dvou přečinů – porušení pravomocí úřední osoby a pomluvy) a po jmenování Červíčka se objevily zprávy, že šlo o promyšlený plán. Podle něj se ODS chtěla zbavit Lessyho, jenž měl historicky blízko k Věcem veřejným. Uvolněnou pozici pak obsadila „vlastním“ člověkem, který měl z minulosti vazby na bývalého ministra vnitra Ivana Langera. Plán se podle některých spekulací uskutečnil s posvěcením premiéra Nečase, který loni Kubiceho přivedl do vlády.
Této interpretaci však odporuje několik zásadních skutečností. Sám Kubice na středečním brífinku tvrdil, že premiéra o všem informoval ex post, za což si prý od něj vysloužil pokárání. Co je však důležitější: že nešlo o připravenou věc, potvrdil i důvěryhodný zdroj ČESKÉ POZICE z premiérova okolí: „Nevěděl o tom Nečas ani jeho sekretariát.“
Vše nasvědčuje tomu, že Kubice jednal bez širší politické rozvahyA existuje i další podstatný důvod, jenž naznačuje, že šlo o Kubiceho sólo akci bez koordinace s Nečasem. Příští týden se bude v Poslanecké sněmovně projednávat důležitý balíček zákonů zahrnujících mimo jiné zvýšení DPH. Není tajemstvím, že někteří poslanci ODS váhají, zda pro něj zvednou ruce. Schválení tedy závisí na hlasu každého poslance. Pokud by zákon neprošel, dost podstatně to ohrozí budoucnost koalice i pozici premiéra a předsedy ODS.
Kubice svým středečním krokem vyřešil dlouhodobé osobní spory s Lessym a zároveň udělal službu ODS, jež policejního šéfa dlouhodobě kritizovala. Naštval však nejmenší koaliční stranu LIDEM, která je sestavená z „véčkařských“ rebelů. Ta už avizovala, že kvůli způsobu odvolání Lessyho zvažuje, zda bude dál hlasovat pro vládní návrhy.
Premiér ve čtvrtek debatu o schvalování DPH vyostřil tím, že prohlásil: „Pokud nebudou schváleny reformní zákony, odmítám být v čele vlády, která je jen proto, aby byla.“
Nečas může být nařčen z různých lapsů, považovat ho však po třinácti letech strávených v užším vedení ODS za politického amatéra, jenž si dopředu nespočítá hlasy koalice v klíčovém hlasování, jde jen těžko. Vše tedy nasvědčuje spíše tomu, že Kubice jednal bez širší politické rozvahy a Nečase o záměru sundat Lessyho neinformoval.
Ledaže by existovala ještě další verze, pro niž však nemáme žádné důkazy a která je založená pouze na nepředvídatelném osudu politických her. Co když bylo záměrem ministra Kubiceho shodit vládu premiéra Nečase? Domluvit se na tom mohl například s místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, pro něhož by to před volbami v roce 2014 mohla být poslední příležitost pro sestavení vlastní vlády.
Rozdané funkce
Abychom mohli zrekonstruovat, co napomohlo tomu, že se Lessy musel poroučet nyní, je nutné si připomenout, jak se vlastně do funkce policejního prezidenta dostal. Píše se prosinec 2010 a na Hradě se scházejí lídři koaličních stran ODS, TOP 09 a Věci veřejné s prezidentem Klausem. Téma je jasné – vyřešit požadavek Věcí veřejných, aby z postu policejního prezidenta odešel Oldřich Martinů, kterého do funkce jmenoval Ivan Langer. Ačkoli byl obsah schůzky tajný, následující kroky naznačily, co se asi na Hradě odehrálo.
Co se v prosinci 2010 na Hradě upeklo? Že Věci veřejné obsadí policii a inspekci zase ODS.První v řetězci události byla rezignace Martinů. Následovalo výběrové řízení na obsazení pozice policejního šéfa, které připravil tehdejší ministr vnitra a předseda Věcí veřejných Radek John. V soutěži byl vybrán Johnův favorit Lessy. Už při jeho instalaci se však objevily spekulace, že soutěž neproběhla zcela regulérně. O rok později jeden z členů komise a předseda policejních Nezávislých odborových svazů Milan Štěpánek přiznal, že volba byla nezákonná.
Paralelně s tendrem na šéfa policie začíná vláda připravovat vznik Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). ČESKÁ POZICE loni v červenci uveřejnila zprávu, že se jejím šéfem stane Ivan Bílek, bývalý náměstek policejního prezidenta Martinů a člověk, který měl vždy blízko k ODS a premiéru Nečasovi. O čtyři měsíce se tato informace potvrdila, Nečas Bílka jmenoval do čela nově vytvořené instituce.
Co se tedy na Hradě upeklo? Že Věci veřejné obsadí policii a inspekci zase ODS.
Lessyho opory
Dnes už bývalý policejní prezident Lessy při nástupu do funkce nemohl tušit, že jeho podporovatel John přijde po několika měsících o post ministra vnitra a že se „véčkařští“ ministři po soudu s neformálním lídrem strany Vítem Bártou odtrhnou a založí stranu LIDEM v čele s Karolínou Peake. Během roku tak Lessy ztratil oporu ve vládě a bylo jen otázkou času, kdy se rozhýbe židle i pod ním.
Aby toho nebylo málo, Lessy si „úspěšně“ naštval i Johnova nástupce Kubiceho. A to tím, že mu za celý rok nedokázal předložit návrh reorganizace vedení policie, kterým by sbor ušetřil a jímž by byly posíleny výkonné složky. Letos v létě si pak kvůli údajnému nátlaku Miroslava Kalouska v kauze Casa naštval i druhou koaliční stranu TOP 09.
Veřejnost Lessy utvrzoval v přesvědčení, že chce nekompromisně postupovat v protikorupčním boji a vyšetřování závažné hospodářské kriminalityPro svůj boj za udržení se ve funkci si proto Lessy musel najít nové spojence. Vsadil na veřejnost a na šéfa druhé policejní odborové organizace Petra Buřiče z Unie bezpečnostních sborů.
Veřejnost Lessy utvrzoval v přesvědčení, že chce nekompromisně postupovat v protikorupčním boji a vyšetřování závažné hospodářské kriminality, jež sahá do vysokých politických a byznysových pater. V tom mu zdatně asistoval Tomáš Martinec, šéf protikorupční policie, který nastoupil do funkce ještě za Johna. Právě Martinec byl častým hostem televizních pořadů a člověkem, kterého Lessy posílal na rozhovory s médii, aby ukázal, jak se daří odhalovat trestnou činnost bílých límečků.
Posledním politickým spojencem Lessyho ve vlivné politické pozici zůstal prezident. Václav Klaus ostatně stál i na počátku jeho kariéry. Když se vyostřily spory mezi ministrem Kubicem a Lessym, byl to právě on, kdo se nejvyššího policejního důstojníka zastal. Po jeho odvolání ve středu prohlásil, že je postupem ministra vnitra znepokojen. „Pokládám tento krok (...), učiněný jistě s vědomím premiéra, za věc, která destabilizuje situaci nejen v Policii ČR, ale i na celé naší politické scéně. To vše ve chvíli, kdy se v předvolební atmosféře mají v parlamentu projednávat významné zákony,“ napsal prezident v tiskovém prohlášení.
Sečteno, podtrženo: je s podivem, že se Lessy ubránil koaliční přesile tak dlouho. Nezbývá než konstatovat, že tento boj prohrál a bohužel převážnou část energie bývalý policejní šéf spotřeboval nikoli na stabilizaci a rozvoj policie, nýbrž na udržení vlastní židle.
Červíčkova budoucnost s otazníky
Martin Červíček nastoupil do funkce policejního šéfa s jedním velkým handicapem. Jeho nevýhodou je, že se do celorepublikových důstojnických pozic vyšvihl v poměrně krátkém čase, a to ještě v době, kdy bezpečnostní sbory kontroloval vlivný občanský demokrat Langer. Červíčkovi kritici mají „nabito“ i kvůli jeho partnerskému vztahu s poslankyní ODS Janou Černochovou (ve čtvrtek opustila Černochová kvůli možnému střetu zájmů sněmovní výbor pro bezpečnost a podvýbor pro reformu policie). To vše napovídá, že mu do čela bezpečnostního sboru pomohly politické konexe.
Způsobem, jak bude možné dokázat, že je Červíček nezávislým policistou, je dotažení některých dosud nevyřešených kauz z minulosti, jež míří (nejen) do řad ODS. ČESKÁ POZICE by policejnímu prezidentovi mohla doporučit, aby věnoval pozornost například aféře lobbisty Romana Janouška, kterému před čtyřmi roky švýcarská justice zablokovala peníze na účtu kvůli podezření z praní špinavých peněz, ale v Česku případ vyšuměl. Mezi další podobné případy patří kauza Opencard či údajné vyvádění peněz z pražského dopravního podniku.
Na úvod svého působení ve funkci učinil Červíček den po svém jmenování dvě důležité personální změny. Jako svého náměstka pro vnější službu si vzal dosavadního šéfa jihomoravské policie Tomáše Kužela. A v pozici ekonomického náměstka se rozhodl ponechat Pavla Osvalda. Oba tito důstojníci byli přitom vždy považováni za spojence odvolaného Lessyho. To by mohlo naznačovat, že Červíček nebyl dosazen ODS, aby policii vyčistil od Lessyho lidí.
K odvolání policejního prezidenta jsme vydali také komentáře Jana Schneidera, respektive Zdeňka Ondráčka:
