Podle prognóz měl být výsledek britských voleb těsný, a tudíž neumožnit ani jedné ze dvou největších stran – konzervativní a labouristické – samostatně vládnout. Proto se spekulovalo o koalici levicové Strany práce se Skotskou národní stranou.
Strana práce slibovala omezení škrtů v sociální oblasti, ukončení úsporných opatření a více peněz do zdravotnictví. Šéfka skotských nacionalistů Nicola Sturgeonová pak jednostranné nukleární odzbrojení. Tyto sliby musely rozbušit srdce všech skutečně levicových voličů.
Poté, co však Velká Británie minulý čtvrtek 7. května odvolila a v Londýně pozvolna opadává vzrušení z volebního výsledku, má nejeden úředník v Bruselu silné bolesti hlavy. Překvapivé přesvědčivé vítězství toryů totiž v sobě skrývá nálož, která může změnit mapu politické Evropy.
Brusel v kleštích
Šéf konzervativců a dnes už staronový britský premiér David Cameron využil obav z levicového a nacionálního spojení a démonizoval skotské nacionalisty jako nepřátele Británie. U anglických voličů tuto Cameronovu předvolební strategii podpořil pokles nezaměstnaností a růst ekonomiky. Ve Skotsku naopak vedla k volbě proti Londýnu podporou nacionalistů.
Brusel se dostává do kleští – na jihu EU doutná hrozba řeckého bankrotu, na západě pak odchod Británie z unie, který podle některých průzkumů podporuje až 40 procent Britů |
Výsledkem většinového volebního systému je politická mapa, na které je Anglie v modré barvě konzervativců a Skotsko ve žluté místních nacionalistů. Cameron díky zisku 331 z 650 křesel může vládnout, aniž by musel brát v úvahu koaličního partnera. Brusel má jistotu nepříjemné budoucnosti. Jedním z hlavních předvolebních slibů konzervativců totiž bylo uspořádání referenda o setrvání Británie v Evropské unii – pravděpodobně v roce 2017.
Brusel se tím dostává do kleští – na jihu EU doutná hrozba řeckého bankrotu, na západě pak odchod Británie z unie, který podle některých průzkumů podporuje až 40 procent Britů. Zatímco Řecko musí chtě nechtě přijmout podmínky svých věřitelů, Cameronova pozice je mnohem výhodnější.
Cameronova obratná argumentace
Británie odvádí do Bruselu více peněz, než z něj dostává, a Cameron se nyní opírá o silný voličský mandát. Případná vyjednávání o reformě EU jsou ale pro většinu bruselských byrokratů noční můrou. Cameron totiž kvůli svým slibům musí prezentovat konkrétní výsledky, aby byl britský volič ochotný v reformovaném unijním společenství zůstat.
Cameron obratně argumentuje tím, že reformovaná EU je v zájmu nejen Velké Británie, ale všech jejích členských států |
Navíc Cameron obratně argumentuje tím, že reformovaná EU je v zájmu nejen Velké Británie, ale všech jejích členských států – vedle lepších podmínek pro Londýn chce více hospodářské soutěže, impulsy pro stimulaci ekonomiky a méně regulace. Brusel ale v žádném případě nehodlá znovu vyjednávat o evropských smlouvách, navíc má v živé paměti špatnou zkušenost s referendy v Dánsku, Irsku, Francii nebo v Nizozemsku spojenými s reformou EU.
Pokud by Británie směřovala k opuštění EU, znovu by se však objevila otázka skotské nezávislosti. V loňském referendu 55procentní většina hlasovala pro setrvání ve Spojeném království. O skotské nezávislosti ale mohli rozhodovat obyvatelé Skotska od 16 let i bez státní příslušnosti, nikoli téměř 800 tisíc rodilých Skotů žijících ve zbytku Spojeného království – na rozdíl od statisíců Angličanů, Velšanů a těch příslušníků zahraničních států, kteří se přistěhovali do jedné z částí Velké Británie, ale ne explicitně do Skotska. Tento fakt ovlivnil referendum o skotské nezávislosti a projevil se v jeho výsledku.
Otázka skotské nezávislosti
Jak by referendum dopadlo, kdyby takto nehlasovalo, ukazuje výsledek současných parlamentních voleb, v nichž mohli volit jen britští občané. Kandidáti Skotské národní strany zvítězili v 56 z 59 volebních obvodů.
Pokud by se schylovalo k odchodu Británie z EU, byli by evropsky orientovaní Skotové proti němu a otázka skotské nezávislosti by se opět stala aktuální |
Rozvinuté skotské společenské a sociální cítění je v protikladu k bohatému a egoistickému anglickému jihu. Pokud by se schylovalo k odchodu Británie z EU (Brexitu), byli by evropsky orientovaní Skotové proti němu a otázka skotské nezávislosti by se opět stala aktuální.
Britské parlamentní volby lze označit za historické. Cameronovo vítězství totiž povede buď ke zdlouhavým vyjednáváním o skutečných, a nikoliv jen kosmetických reformách EU, nebo k Brexitu a eventuálně k rozpadu Spojeného království. Buď se tedy promění EU, nebo Británie přestane být jejím členem. V každém případě se ale změní současná politická mapa Evropy.
