Pražští zastupitelé schválili prodej téměř čtyř tisíc bytů. Pro lepší představu, o jak velkou porci jde, uveďme, že během loňského roku se v Praze prodalo celkem zhruba 4300 bytů, což představovalo čtyřicetiprocentní meziroční nárůst.
Město předpokládá, že z prodeje 3855 bytových jednotek získá přibližně čtyři miliardy korun, o něž se navýší jeho rozpočet. Ozývají se ale i hlasy poukazující na to, že se k bytům mohou dostat za výhodných podmínek spekulanti.
Nespravedlivé smlouvy
Proč se vlastně Praha hodlá zbavit části svého bytového fondu? Ke konci loňského roku bylo v majetku města bezmála 11 tisíc bytů. Na výstavbu či dostavbu části z nich byla použita dotace a z nařízení vlády vyplývá, že u takovýchto bytů nelze po dobu dvaceti let měnit majitele. Nájemníci, kteří tyto byty obývají, většinou disponují smlouvami na dobu určitou, standardně na dva roky. Město má tak možnost po uplynutí dvou let zvážit případné zvýšení nájemného.
Praha dává přednost odprodeji nemovitostí právnickým osobám, tedy bytovým družstvům, která založí nájemníci bytůZcela jiná je ale situace v bytech, v nichž mají nájemníci smlouvu na dobu neurčitou. Jde o byty, které byly financovány bez dotací. A právě ty jsou určeny k privatizaci. V důvodové zprávě, kterou na jednání rady předložil náměstek primátora Ivan Kabický (ODS), se konstatuje: „Pro nepřiměřenou právní ochranu není možné, až na taxativně stanovené důvody občanským zákoníkem, tyto nájemní smlouvy vypovědět. Praha tak poskytuje pomoc ve formě bydlení lidem, kteří takovou pomoc nepotřebují.“
Většina bytů určených k prodeji byla postavena v 80. letech a v první polovině 90. let minulého století. Zhruba třetina z nich se nachází ve čtvrti Hlubočepy, dále pak na Černém Mostě, ve Stodůlkách či na Chodově. Město hodlá privatizovat byty ve čtyřech etapách. Z důvodové zprávy vyplývá, že Praha dává přednost odprodeji nemovitostí právnickým osobám, tedy bytovým družstvům, která založí nájemníci bytů. Pokud by se totiž prodávaly všechny byty jednotlivě, znamenalo by to značnou časovou a finanční zátěž.
Zhruba 170 bytů, které jsou určeny do privatizace, je v současné době volných. A Praha pro ně hledá nájemníky. Na úřední desce magistrátu je momentálně nabízeno sedm bytů v Praze 5. Zájemci se mohou hlásit do konce července.
Nájemníci budou vybráni v otevřeném výběrovém řízení. Jediným kritériem je výše nájmu za první měsíc. V dalších měsících už bude nájemník, se kterým město uzavře smlouvu na dobu neurčitou, platit standardní částku odpovídající lokalitě a stavu nemovitosti. Podmínky stanovují, že v rámci jednoho domu může dotyčný podat přihlášku pouze na jeden byt. Původní návrh radních obsahoval ještě další omezení, totiž že zájemce nesmí mít jiný nájemní vztah. Toto kritérium ale nakonec schváleno nebylo.
Pozor na spekulanty
K chystaným pronájmům zaznívají i výhrady, které poukazují na to, že se k bytům mohou dostat spekulanti. Radní sice jejich prostor omezili tím, že je možné podat pouze jednu nabídku na pronájem bytu v jednom domě, i tak ale nelze vyloučit, že místo sebe nenastrčí „bílé koně“. Hlavním důvodem, proč by mohl být zisk nájemní smlouvy lukrativním byznysem, je možnost účastnit se privatizace, a to za stejných podmínek jako dlouhodobí nájemníci.
Noví nájemníci se budou moci účastnit privatizace za stejných podmínek jako ti dlouhodobíZdroje ČESKÉ POZICE uvádějí ještě jednu výtku k pronájmu magistrátních bytů, totiž malou propagaci soutěží. I to nahrává spekulantům. „Výběrová řízení jsou standardně vyvěšena na úřední desce hlavního města a v nejbližších dnech budou zveřejněna na serveru www.reality.cz,“ oponuje tisková mluvčí magistrátu Tereza Králová.
Vraťme se ještě k samotné privatizaci. Cena prodávaných bytů bude vycházet ze znaleckého posudku s obvyklou tržní cenou. Město předpokládá, že z transakce získá zhruba čtyři miliardy korun. Za jeden byt tedy kupující v průměru zaplatí zhruba milion korun. Finanční prostředky budou příjmem rozpočtu. „Část bude využita k investicím do majetku Prahy a vytvoření vhodného bytového fondu pro seniory, zdravotně postižené a další skupiny potřebných žadatelů o bydlení,“ upřesnila Králová.
Praha má za sebou již jednu privatizační bytovou vlnu. Uskutečnila se v letech 1995 až 2006. Město vyčlenilo do převodu vlastnictví 236 domů se 4825 byty. Prodalo se z nich téměř 93 procent a výtěžek dosáhl téměř miliardy korun.
Žádná revoluce
I když v následujících třech letech změní majitele téměř čtyři tisícovky bytů, pražský rezidenční trh žádné dramatické zvraty nečekají. „Závisí to na tom, v jakém horizontu se byty na trh dostanou a jaký k nim bude přístup. Pokud půjde především o prodej současným nájemnikům, tak vliv nebude příliš patrný, stejně jako v situaci, že se prodej rozprostře na několik let,” říká Ondřej Novotný, vedoucí výzkumu trhu v mezinárodní realitní společnosti Jones Lang LaSalle.
Jak bylo zmíněno, část ze čtyř miliard korun z privatizace půjde na sociální bydlení. Ani v této oblasti ale nečekejme revoluci. „Zatím tomu na základě současného fungování municipalit a jejich přístupu k sociálnímu bydlení nic nenaznačuje,“ dodává Novotný. Jeho slova nepřímo potvrzuje mluvčí magistrátu Králová. „O konkrétní formě a způsobu (vytvoření sociálního bytového fondu – pozn.red.) dosud nebylo rozhodnuto. V současné době je nejdůležitější zvládnout proces transformace.“
