Je jen otázkou času, kdy hlavní město, podobně jako v neděli část Moravskoslezského kraje, zahalí s příchodem inverzního počasí koktejl jedovatých látek. Přitom Praha se od Ostravska v jednom liší – znečištění je způsobeno především automobilovou dopravou, nikoli průmyslem. Pomoci by tak mohlo zavedení nízkoemisních zón, tedy například omezení vjezdu automobilů do centra. Jenže se zdá, že radním se do zavádění regulačních opatření příliš nechce.
Překročení imisních limitů polétavého prachu (suspendovanch částic PM10) se potenciálně dotýká několika stovek tisíc obyvatel hlavního města, v případě zdraví nebezpečného benzo(a)pyrenu dokonce až milionu obyvatel. Automobily vytvářejí v Praze emise tuhých látek ze 70 procent, přičemž zhruba polovina je způsobena osobními vozy a polovina kamiony. Také proto jsou mapy znečištění ovzduší nejčervenější kolem magistrály a hlavních dopravních tepen, kde se během inverze dýchá nejhůře.
Magistrát se k zavedení nízkoemisních zón zavázal už v roce 2009, kdy vydal integrovaný krajský program snižování emisí. Konkrétně má podle dokumentu vymezit na území hlavního města nízkoemisní zóny do 12 měsíců od jeho vydání. Opatření mají (nebo spíš měla) mít podobu rozvoje regulačních nástrojů, například zákazů vjezdu pro nákladní automobily, zón placeného stání, mýtného systému a tak dále.
Zavedení nízkoemisních zón je inspirováno západními zeměmi, kde tato opatření již fungují. Jen v Německu je ustanovilo několik desítek měst. „Například v Berlíně se podařilo zavedením nízkoemisní zóny významně snížit znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi a oxidy dusíku,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví na pracovní skupině, která se na pražském magistrátu schází kvůli zavádění zón.
V kompetenci obcí
Mocnou zbraň dalo nyní do rukou obcím i ministerstvo životního prostředí (MŽP), když na podzim poslalo do vlády návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla pro nízkoemisní zóny. V praxi to znamená, že si obec bude moci určit, jaké typy motorových vozidel a kam v rámci svého území vpustí. S trochou štěstí by tato opatření mohly obce prostřednictvím nařízení zavést od roku 2014. „Nízkoemisní zóny jsou nástrojem, kterým se sníží v obcích prašnost, množství výfukových zplodin i hluk,“ vysvětlil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa důvody návrhu.
Plakety podle emisí
Nízkoemisní zóna má být podle MŽP vytyčena značkami zákazu vjezdu, které budou doplněny podobou emisní plakety, pro níž omezení platit nebude. Plakety budou rozděleny podle toho, jakou hodnotu emisí klasifikace Euro automobil splňuje. Vozidla, která jsou nejšetrnější k životnímu prostředí, budou označena zelenou plaketou a budou mít povolen vjezd do všech typů nízkoemisních zón. Emisní plakety budou podobné dálničním známkám a jejich distribuci budou zajišťovat obce s rozšířenou působností a Státní fond životního prostředí. V budoucnu bude možné plaketu získat i od dalších subjektů, které může pověřit ministerstvo a které o distribuci projeví zájem. Mohlo by se to týkat například stanic technické kontroly, prodej by mohl probíhat také přes internet. Cena plakety bude 80 korun.
Krok MŽP se dá také chápat jako snaha vyhnout se nepopulárním opatřením, kterým omezování vjezdu aut do center obcí určitě je. „Zavedení nízkoemisních zón bude plně v kompetenci obcí. Ony nejlépe vědí, jaké jsou místní podmínky. Ministerstvo dává pouze možnost nízkoemisní zónu vyhlásit, konkrétní řešení je plně v rukou obcí,“ upřesňuje Chalupa.
Na auta nikdo jen tak nesáhne
Přestože bude pro obce vyhlášení nízkoemisních zón snadnější, a Praha měla mít plán na jejich zavedení dokonce již hotový, konkrétní činy nejsou vidět. V současné době existují v hlavním městě jen zóny zákazu vjezdu nákladních automobilů nad 3,5 tuny, šest tun a autobusů. Výjimky pro zóny zákazu vjezdu automobilů nad 3,5 tuny a autobusů mohou být uděleny jen vozidlům splňujícím emisní normu Euro 2, od ledna příštího roku se norma zpřísňuje na Euro 4.
Jenže opatření, která by omezovala vjezd osobních automobilů přímo do centra, si nikdo uplatnit netroufne. Rovnalo by se to totiž politické sebevraždě, a Praha na to navíc není připravená, protože nemá dokončený tunel Blanka, ani městský okruh.
Vedení Prahy připouští, že jedním z možných výstupů studie proveditelnosti může být i to, že zavedení nízkoemisní zóny není efektivní„V této chvíli můžeme uvést pouze to, že Praha sestavila pracovní skupinu, jež má zóny v městských ulicích vytyčit a vysvětlit její přínosy. Vypracujeme analýzu proveditelnosti zřízení nízkoemisních zón v Praze. Je třeba odpovědně posoudit, zda a jaký přínos by případné zavedení těchto zón mělo,“ uvedl pražský radní Radek Lohynský.
Vedení města připouští, že jedním z možných výstupů studie proveditelnosti může být i to, že zavedení takové zóny není efektivní, neboť případné zhoršení kvality ovzduší v okolí objízdných tras by nebylo převáženo zlepšením uvnitř zóny.
Toho se obává i Vratislav Filler ze sdružení Auto*Mat. „Pokud přijdou smogové dny, měla by rada uzavřít centrum pro automobily. Není pravdou, že objízdné trasy mohou zamoření vzduchu zhoršit. Je třeba včas upozornit obyvatele, návštěvníky metropole i lidi dojíždějící za prací, aby používali v první řadě veřejnou dopravu,“ uvedl Filler.
Konkrétní rozsah nízkoemisní zóny ani případných objízdných tras však zatím není specifikován. Existují pouze dva návrhy předložené Technickou správou komunikací. Až bude ukončena veřejná soutěž na zpracování studie jejich proveditelnosti, budou se k nim moci vyjádřit i městské části, případně dotčené okolní obce.
