Zájem o spoření roste. Úroky se zvyšují, ale inflaci nepokryjí

S vyššími mzdami roste i zájem Čechů o spoření. Navzdory nepříliš výhodným podmínkám jsou na špici pozornosti spořicí účty. Některé banky sice začaly zvyšovat úrokové sazby, inflaci ale stále nepřekonávají. Zejména menší a středně velké banky začaly reagovat na růst základní úrokové sazby České národní banky. Ta počátkem května vzrostla na dvě procenta. Právě za tuto sazbu si komerční banky ukládají u ČNB přebytečné peníze. V uplynulých týdnech proto výrazně zvýšily úroky u spoření nováček trhu Trinity Bank, Air Bank či jedna z pěti největších bank na trhu Moneta Money Bank.

Už u více než deseti bank se tak lze dostat na dlouhodobé úročení mezi jedním až 1,6 procenta ročně. Problém je, že ani taková sazba nepokryje současnou inflaci, která v dubnu činila 2,8 procenta. Za uložené peníze si tedy toho lidé koupí méně než ve chvíli, kdy je na účet ukládali. „Bonusové úroky na spořicích účtech jsme zvyšovali v polovině května. Nyní tak na spořicím účtu klientům úročíme bonusovou sazbou 1,3 procenta zůstatek do 250 tisíc korun,“ říká mluvčí Air Bank Jana Karasová. To znamená, že namísto dosavadních maximálně 2,5 tisíce korun ročně dostane klient banky asi 3276 korun.

Komerční banka a ČSOB

K výraznému zvýšení pak přistoupila na konci dubna Moneta. Ta zvedla úročení u vkladů do půl milionu korun z půl procenta na 1,2 procenta. „Úrok může získat kterýkoliv náš stávající i zcela nový klient, a to bez dalších podmínek,“ říká mluvčí banky Martina Lambert. Další velké banky jako Komerční banka, ČSOB či Česká spořitelna se do lepšího zhodnocení vkladů na spořicích účtech zatím nehrnou. V polovině května přišel s atraktivní nabídkou i nováček na bankovním trhu Trinity Bank. Ta nabídla zhodnocení u konta Výhoda+ ve výši 1,58 procenta, a to bez ohledu na vloženou částku.

Jenže to má háček. Nabídka platí pro prvních osm tisíc klientů. Do začátku června ji přitom využilo více než dva tisíce nových klientů s průměrnou výší vkladu kolem 600 tisíc korun. Jedinou bankou, jejíž nabídka u spoření překonává inflaci, je tuzemská Raiffeisenbank s účtem eKonto XL. „Novým klientům garantujeme sazbu tři procenta ročně na prvních šest měsíců u vkladů do výše 150 tisíc korun,“ říká mluvčí banky Petra Kopecká.

Po uplynutí této doby jsou vklady úročeny sazbou jedno procento v případě aktivního využívání osobního účtu. Navíc je akce časově omezená do konce června. Banka už dříve připustila, že nabídkou jí jde především o získání nových klientů. Těch díky kampani získala řádově desetitisíce. Na zhodnocení ve výši dvou procent se lze dostat i u největších bank, jako je Komerční banka či ČSOB. Výhodné úročení je však navázáno na využívání jejich investičních produktů. Běžní střadatelé tak na vysoké zhodnocení ve většině případů spíše nedosáhnou.

Nárůst o 30 procent

Česká spořitelna u vkladů do 200 tisíc korun nabízí úročení ve výši 0,2 procenta. „Zvyšovat úrok na spořicích účtech v tuto chvíli neplánujeme. Chováme se jako správný hospodář a v situaci, kdy je na trhu obrovský přebytek likvidity, nechceme zvyšovat úroky na vkladech,“ hájí banku její mluvčí Lukáš Kropík. „Zejména menší banky si však mohou dovolit zvýšit sazby, nalákat kapitál klientů, uložit dané prostředky u ČNB a vydělávat na rozdílu mezi tím, kolik od ČNB dostanou a kolik vyplatí klientům,“ vysvětluje Josef Rajdl, analytik společnosti Fincentrum.

„Velké banky toto obvykle udělat nemohou, protože i s prakticky nulovým úročením mají velké množství vkladů a čisté výnosy z nových prostředků by nemusely kompenzovat dodatečné úrokové náklady, které by musely platit všem klientům,“ doplňuje Rajdl. Zájem o spoření přitom mezi lidmi roste.Podle portálu Půjčka.co se zvýšil od prosince 2018 do května 2019 o více než 30 procent. Příliv vkladů přitom hlásí i ty banky, které neúročí příliš výhodně.

Počet spořicích účtů u České spořitelny vzrostl od počátku roku o 50 tisíc na dnešních1,3 milionu. Celkově naspořená částka na Spoření ČS činí více než 107 miliard korun. Počet vkladů občanů u Komerční banky se pak ke konci března meziročně zvýšil o necelých osm procent na 277,9 miliardy korun.