Představení jménem Sazka se minulé úterý definitivně přehouplo do poklidnější etudy, a to po potvrzení konkurzu vrchním soudem. Jakékoliv další napadení tohoto rozhodnutí nemá odkladný účinek, a tak se hlavní věřitelé v čele se skupinami PPF Petra Kellnera a KKCG Karla Komárka mohou v klidu soustředit na přípravu loterijní firmy k prodeji.
Jenže po trhu již kolují informace, že odpůrci dosavadního průběhu insolvenčního řízení mají k dispozici ještě poslední wunderwaffe. Zázračná zbraň se jmenuje žaloba na zmatečnost, respektive nesprávné obsazení soudu soudcem Jaromírem Harmachem.
V extrémním případě by mohla následovat žaloba ze strany PPF a KKCG na stát, že nezajistil řádný a transparentní průběh řízení
Mezi důvody pro odvolání proti prohlášení konkurzu tento argument uváděla společnost Gladiolus, za níž stojí skupina Penta a E-Invest Martina Ulčáka. Poté, co své odvolání proti konkurzu stáhl Aleš Hušák, se soud důvody v dalších odvoláních (Gladiolusu a E-Investu) vůbec nezabýval. Co kdyby však městský soud případné žalobě pro nesprávné obsazení soudu vyhověl? Pak by se zcela jistě například PPF a KKCG odvolaly k vrchnímu soudu. A kdyby i ten potvrdil, že soudce Harmach dostal případ Sazky v rozporu s rozvrhem práce? V tomto extrémním případě by mohla následovat žaloba ze strany zmíněných skupin na stát, že nezajistil řádný a transparentní průběh řízení.
Paralela s OP Prostějov
Zní to nepravděpodobně? Možná, jenže se nabízí paralela. A to příběh prohlášení konkurzu na oděvní společnost OP Prostějov, kde přesně s takovou žalobou uspěla Česká spořitelna (ČS).
V případě OP Prostějov znemožnil soudce Jan Kozák České spořitelně coby největšímu věřiteli hlasovat na schůzi věřitelů o složení věřitelského výboru. Výbor pak vloni v květnu rozhodl o konkurzu, přičemž ČS se v té době přikláněla k reorganizaci. ČS svou žalobu na zmatečnost založila na tom, že dle rozvrhu práce, takzvaného kolečka, neměl být soudci Kozákovi případ OP Prostějov přidělen, protože jeho senát nebyl v době podání návrhu na prohlášení insolvence na řadě. Pořadí na něj nevycházelo ani v jiném kolečku, které by se uplatňovalo, kdyby současně s insolvenčním návrhem byl podán také návrh na reorganizaci firmy.
Krajský soud dal vloni v prosinci České spořitelně zapravdu. Proti jeho verdiktu o zrušení konkurzu se však odvolal druhý největší věřitel OP Prostějov, společnost Pyrghos Lefkos. Vrchní soud v Olomouci letos v dubnu rozhodnutí krajského soudu potvrdil a téměř rok staré prohlášení konkurzu zrušil. Jenže to už se firma dostala do takové ekonomické situace, kdy jiné řešení než opětovné prohlášení konkurzu nebylo de facto reálné. Soudkyně, kterou na základě verdiktu vrchního soudu jmenoval pro řešení případu OP Prostějov předseda Krajského soudu v Brně, letos v květnu znovu rozhodla o prohlášení konkurzu.
Špatně obsazený soud? Možná ano.
Dle mluvčího KKCG Daniela Plovajka sice takovou paralelu mezi oběma případy hledat nelze a rozhodnutí soudu o konkurzu je naprosto jednoznačné. „V usnesení Vrchního soudu stojí, že proti němu není dovolání přípustné,“ dodal Plovajko pro ČESKOU POZICI. Jenže žalobu pro zmatečnost lze podat i proti pravomocnému usnesení.
Co by se tedy teoreticky ještě mohlo odehrát v Sazce? Mohl by třeba Gladiolus mít šanci se svými argumenty o nesprávném obsazení soudu uspět? Nelze vyloučit, že ano. Ostatně to naznačil i advokát KKCG David Koláček ve svém vyjádření k již zmíněnému odvolání Gladiolusu proti prohlášení konkurzu.
„S ohledem na skutečnost, že Věřitel (KKCG – pozn. red.) není schopen posoudit důvodnost vynechání jednotlivých soudních oddělení, patrného z insolvenčního rejstříku, má věřitel za to, že mu nepřísluší vyjadřovat se k tomu, zda v konkrétních poměrech Insolvenčního řízení byl princip zákonného soudce zachován či porušen,“ stojí ve vyjádření zveřejněném v insolvenčním rejstříku. Koláček zároveň žádá, aby vrchní soud tuto otázku přezkoumal a definitivně dokázal, že insolvenční řízení se Sazkou bylo přiděleno správnému soudnímu oddělení, aby tak bylo „eliminováno riziko dalšího napadání rozhodnutí vydaných Insolvenčním soudem“.
Jenže jak jsme uvedli již výše, poté, co Aleš Hušák stáhl své odvolání proti prohlášení konkurzu, odvolací soud se důvody uvedenými v odvolání Gladiolusu vůbec nezabýval, protože dle jeho názoru neměli právo odvolání podat. V případě žaloby na zmatečnost by se jimi ale Městský soud v Praze zabývat musel.
Zpátky k 17. lednu...
Pak by bylo zajímavé sledovat, do jaké fáze by se insolvenční řízení se Sazkou dostalo. Klíčové by bylo, jaké rozhodnutí soudu by případný žalobce napadl. Čistě hypoteticky by dokonce mohla být zrušena všechna rozhodnutí soudce Harmacha, která vydal od zahájení insolvenčního řízení 17. ledna. Tedy od chvíle, kdy Radovan Vítek podal k městskému soudu návrh na insolvenci. To by pak Aleš Hušák mohl klidně dostat zpátky klíče od sídla Sazky a s plnou parádou se na čas vrátit do úřadu.
I kdyby soud teoreticky zrušil jen vyhlášení konkurzu, mohlo by to pro Sazku znamenat smrtelnou ránu. Kdo ví, zda by se ke slovu nedostala i varianta reorganizace, i když je téměř jisté, že věřitelský výbor by znovu prosadil konkurz. Určitě by ale nastalo období další nejistoty, které by mohlo trvat týdny, ne-li měsíce. To vše by jistě významně zasáhlo do snahy insolvenčního správce a věřitelského výboru obnovit důvěru nejen sázejících, ale i provozovatelů terminálů Sazky a dalších obchodních partnerů.
Možná je to scénář z říše fantazie a všichni velcí kluci usilující o loterijního giganta se nakonec v klidu dohodnou, jak ostatně soudí i řada zasvěcených, kteří se v právní bitvě o Sazku orientují. Prozatím podal Gladiolus minulý týden stížnost k Ústavnímu soudu pro porušení práv věřitele. Jenže v Sazce už jsme byli svědky tolika kotrmelců... Doufejme, že jako jeden z poražených kromě sportovních svazů nevyjde z téhle bitvy nakonec i daňový poplatník.
