Získá česká vláda z Bruselu peníze na tři ropné projekty?

Napětí okolo dodávek ropy, které ještě eskaloval ukrajinský konflikt, přinutilo k akci také českou vládu. Ta předložila do Bruselu tři předběžné žádosti o financování projektů týkajících se přepravy či skladování ropy. Podle informací ČESKÉ POZICE jde především o navýšení kapacity ropovodu TAL, který vede z Itálie do Německa, ale je dále propojen také s Českem.

Mezi českými projekty je rovněž výstavba zcela nového ropovodu, který by spojil tuzemsko s Německem, a výstavba nových zásobníků ropy státní společnosti Mero v Nelahozevsi. Tyto projekty patří podle českého návrhu k těm, které by mohly získat peníze z takzvaného Junckerova balíčku – tedy díky velkolepému, ale i často zpochybňovanému investičnímu plánu Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem.

Energetická bezpečnost

„Projekty, které posilují energetickou bezpečnost, mají velkou šanci na schválení,“ říká český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Zároveň ale upozorňuje, že bude záležet na tom, jak jsou jednotlivé projekty připravené.

Celkem stovkami miliard eur by do Junckerova balíčku měli přispět Evropská investiční banka, Evropská unie ze svého rozpočtu, jednotlivé členské státy EU i soukromí investoři. Prouza připomíná, že jednotlivé projekty se budou realizovat už v letech 2015 až 2017. Právě proto je důležité, aby už byly v pokročilejším stadiu přípravy.

V případě přepravních cest se proto reálnější jeví spíše navýšení kapacity ropovodu TAL než budování zcela nového potrubí, o kterém se teprve vedou jednání s ropnými firmami, jež působí v Německu. Zcela nový ropovod byl navíc zamýšlen spíše jako další cesta pro ruskou ropu do Německa – tentokrát přes české území.

Navazoval by tím na ropovod Družba. Navzdory tomu by mohl posílit energetickou bezpečnost Česka, které by se stalo tranzitní zemí – pokud předpokládáme, že Rusům bude vždy záležet na stabilních dodávkách do Německa.

Ropovod TAL

Nejdůležitější je nicméně v tuto chvíli posílení ropovodu TAL. To má z českého hlediska zásadní význam pro případ, že by se tuzemské rafinerie musely vyrovnávat s přerušením dodávek ruské ropy přes Ukrajinu.

Ropovody

Z Bavorska sice vede do Česka ropovod IKL, který je schopný pokrýt veškerou tuzemskou potřebu suroviny. Jenže nejdříve se do tohoto potrubí musí ropa dostat – konkrétně právě zmiňovaným ropovodem TAL z italského přístavu Terst. Teoreticky to může být opět ruská ropa přepravovaná z Ruska tankery nebo surovina odjinud. Potíž je v tom, že ropovod TAL bývá zcela vytížen. Češi proto žádají zvýšení přepravní kapacity o šest milionů tun ročně.

První krok z hlediska přístupu k ropovodu TAL udělala česká firma Mero už v roce 2012, kdy se dohodla s nadnárodní společností Shell na odkoupení pětiprocentního podílu v tomto potrubí. Jako akcionář tím Mero získala lepší přístup k využití volné kapacity.

Nyní Češi iniciovali vypracování analýzy, která má zjistit právě možnosti navýšení kapacity. Ve hře jsou dvě varianty – buď zrychlit tok ropy takzvanými inhibitory (přídavky), nebo vybudováním další čerpací stanice. Ve druhém případě jde o dražší variantu, jež by vyšla až na 45 milionů eur.

„Jako státní společnost se snažíme zajistit dodatečnou kapacitu v ropovodu TAL, abychom dále posílili energetickou bezpečnost země pro případ jakýchkoliv výpadků ropovodu Družba,“ konstatoval generální ředitel Mero Jaroslav Pantůček.

Nejasné vyhlídky

Otázkou podle dostupných informací zůstává, zda by novou investici do rozšíření kapacity realizovali i další akcionáři TAL, nebo pouze Mero. Pokud by šlo čistě o tuzemskou investici, Češi by usilovali, aby dodatečná kapacita byla rezervována pro ně.

Nejasné vyhlídky má projekt budování nových zásobníků v Nelahozevsi. Tento projekt totiž vycházel z předpokladu, že Česko navýší své rezervy ropy a ropných produktů z 90 na 120 dnů. Tento plán ale zatím ztroskotával na sporech, kdo by měl takové navýšení financovat – zda stát, nebo soukromé firmy, které podnikají v českém ropném odvětví.

Šéf další státní společnosti Čepro Jan Duspěva upozorňuje, že českou energetickou bezpečnost je možné posílit i jinak. Tato firma totiž začala skladovat německé strategické rezervy nafty. „To nám umožňuje v případě potřeby požádat německou stranu, aby nám část rezerv prodala,“ ujišťuje Duspěva. Taková spolupráce mezi dvěma členskými státy je však možná pouze v případě, že Němci budou mít dostatek vlastních zásob.