Pořadí-li se vládě prosadit sjednocení daně z přidané hodnoty od roku 2013 na 17,5 procenta, jak se minulý týden dohodli lídři koaličních stran, bude to mít dlouhodobý pozitivní efekt na veřejné rozpočty ve výši 20,2 miliardy korun. O něco hůře dopadne samotný státní rozpočet, jehož deficit by měl v důsledku změn od roku 2015 klesnout o 14,8 miliardy korun.
Ze studie, kterou vypracovali Libor Dušek a Petr Janský z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), vyplývá, že kvůli daňovým změnám nastane přerozdělení peněz v rámci veřejných rozpočtů. Více než pět miliard korun se přesune z rozpočtu státního k jiným subjektům veřejného sektoru, zejména obcím a krajům.
Na letošní rok poslanci schválili státní rozpočet se schodkem 135 miliard korun. Loni deficit činil 156,4 miliardy.
Příspěvek daňových změn ke snížení deficitu je nejvýraznější v roce 2012 - plus 22,4 miliardy korunAutoři výpočtů se domnívají, že příspěvek daňových změn ke snížení deficitu je nejvýraznější v roce 2012 (22,4 miliardy korun), kdy pouze rostou příjmy ze zvýšené spodní sazby DPH na 14 procent a ještě nevznikají dodatečné výdaje na valorizaci důchodů. Naopak ve třetím roce – 2014 – se kumuluje pokles příjmů v základní sazbě DPH, pokles cen zboží nyní zdaněného základní sazbou deset procent a valorizace důchodů za nejvyšší růst cen ve druhém roce. Deficit oproti dnešku tak bude nižší o 15,8 miliardy korun. Důchody bude dle studie nutné celkově dodatečně valorizovat o 0,86 procenta, čímž se zvýší výdaje státního rozpočtu o tři miliardy.
Premiér Petr Nečas při prezentaci koaliční dohody uvedl, že příjmy rozpočtu by po zvýšení spodní sazby DPH v roce 2012 na 14 procent měly stoupnout o 26 či 27 miliard korun. Po úplném sjednocení v roce 2013 na 17,5 procenta odhadl výnos ještě o čtyři miliardy vyšší. Původní plán počítal se zvýšením výnosů o 58 miliard korun, to se ale měly obě sazby DPH sjednotit na 20 procentech. Změny ve výši daně z přidané hodnoty mají doprovázet chystanou penzijní reformu.
