Když pražská TOP 09 ve středu informovala, že na čtvrtek 11. dubna chystá mimořádnou tiskovou konferenci k aktuálnímu vývoji v kauze obviněných pražských radních kvůli Opencard, s napětím jsme očekávali, s jakou „peckou“ politici přijdou. A také přišli – tedy spíše na první pohled, jak se pokusíme ukázat.
Podle náměstka pražského primátora Pavla Richtera (TOP 09) vyšetřovatel případu Oldřich Hluško v obvinění opsal teze studentské práce, jejímž autorem je – teď se podržte – Richterův syn Martin. Richterův advokát Jiří Herczeg pak uvedl, že budou požadovat, aby byl Hluškovi pro podjatost případ odebrán.
Richterův syn je přesvědčen, že vyšetřovatel bez uvedení zdroje převzal zhruba pětinu jeho studentské práce. Jeho otec proto podal Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů porušování autorského práva a zneužití pravomoci úřední osoby.
Mluvčí Pavel Hanták z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který případ vyšetřuje, webu Novinky.cz sdělil, že útvar se k případu vyjadřovat nebude. Případ dozoruje pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová ČESKÉ POZICI řekla, že ani zastupitelství nebude k údajnému plagiátu podávat žádné informace.
Příklad plagiátorství?
Martin Richter, tehdy student prvního ročníku Právnické fakulty UK, v závěru své práce v roce 2012 uvedl:
„Zastupitelé tedy jsou jednoznačně trestněprávně odpovědní za hlasování. To, že se to v praxi příliš neuplatňuje, je otázka spíše efektivity či nezávislosti orgánů činných v trestním řízení. Každopádně bych vzhledem k výše uvedenému doporučil každému zastupiteli, pokud chce vyloučit svou trestněprávní odpovědnost, aby postupoval vždy s péčí řádného hospodáře a byl bedlivý jako při péči a správě vlastního majetku. Jen tak se může spolehlivě riziku trestněprávní odpovědnosti vyhnout.“
Vyšetřovatel Oldřich Hluško v obvinění radních napsal bez citace téměř identický odstavec:
„Zastupitelé tedy jsou jednoznačně trestněprávně odpovědní za hlasování. Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že zastupitel, pokud chce vyloučit svou trestněprávní odpovědnost, musí vždy postupovat s péčí řádného hospodáře a byl bedlivý jako při péči a správě vlastního majetku. Jen tak se může spolehlivě riziku trestněprávní odpovědnosti vyhnout.“
Kdyby měl být případ Hluškovi odebrán, v zásadě by mohly nastat tři varianty dalšího vývoje:
Buď by šéf českobudějovické expozitury ÚOOZ přidělil vyšetřování jinému policistovi v dané expozituře;
nebo by ředitel ÚOOZ Robert Šlachta šetřením pověřil jinou expozituru ve svém útvaru;
případně by dozorující státní zástupkyně Dagmar Máchová mohla případ přidělit jinému útvaru – tedy místo ÚOOZ třeba Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).
Na první pohled tedy čtvrteční odhalení Pavla Richtera a jeho syna působilo jako skutečná „pecka“.
Co na bývalý detektiv?
Zajímalo nás proto, jak závažný by tento případ údajného Hluškova plagiátu mohl být pro vyšetřování kontraktu mezi hlavním městem a firmou Haguess, za který byli na konci března pražští radní (s výjimkou Aleksandry Udženiji) obviněni. Záležitost jsme konzultovali s bývalým vyšetřovatelem kauzy Opencard a spolupracovníkem redakce Zdeňkem Ondráčkem. Podle něho zmiňované opisování nebude pro průběh vyšetřování zásadní a dramatické. Ondráček ČESKÉ POZICI řekl, že v trestním spisu se ještě nikdy v životě nesetkal s tím, že by vyšetřovatel například v poznámce pod čarou něco citoval.
„Daný vyšetřovatel vycházel z otevřených zdrojů – ať to jsou nálezy Ústavního soudu či rozsudky jiných soudů. Nikde se nepíše, že by tam měl být nějaký odkaz pod čarou. Vyšetřovatel sepsal pouze odůvodnění a uvádí, proč se rozhodl tak, jak rozhodl. Když Hluško píše, že zastupitelstvo je jednoznačně trestně odpovědné za hlasování, samozřejmě to může být někde uvedeno a našli bychom to v deseti jiných publikacích. Studentská práce byla otevřeným informačním zdrojem uloženým například někde v knihovně. K plagiátorství dochází například ve vědecké práci. Usnesení o zahájení trestního stíhání ale není vědecká práce.“
Hluškovo případné opisování tedy do průběhu kauzy zřejmě nijak zásadně nezasáhne a zůstane spíše jen v rovině paradoxu a bizarní situace. Nestává se totiž běžně, že by detektiv opisoval od studenta práv, který je synem politika, na něhož má vyšetřovatel políčeno.
Kauze Opencard se ČESKÁ POZICE dlouhodobě věnuje, naposledy například v těchto článcích:
