Ministerstvo financí v těchto dnech a týdnech masivně a definitivně odebírá povolení na provozování videoloterijních terminálů ve městech a obcích, kde platí zákazové vyhlášky. Konečně přestane být pravdou, že Česká republika je „kasino Evropy“ s nejvyšším počtem automatů na tisíc obyvatel. Boj za rozumnou regulaci hazardu tím však nekončí, nýbrž začíná, píše konzultant Unie herního průmyslu ČR Andrej Čírtek.
KOMENTÁŘ Andreje Čírtka / Realitou je, že v průběhu několika měsíců skutečně nastane v České republice prudký propad počtu automatů se sázkovými hrami a také počtu míst, kde se tento druh sázkových her provozuje. Nejde však o výsledek nějaké systematické strategie regulace hazardu, ale živelné tvorby místních vyhlášek, které se liší město od města. Často nejsou výsledkem odborného posouzení místní nabídky hazardních her, ale aktuální politické situace na radnicích. Proto existuje široká paleta přístupů od ponechání určité kvantity adres heren a kasin až po totální prohibici.
Kuriózní je vyhláška Jesenic u Prahy, která povoluje provoz automatů na jediném místě jediné firmě, jejíž název je ve vyhlášce přímo uveden. V Česku asi neexistuje jiný obecný právní předpis, který by umožňoval monopolní podnikání jednomu otevřeně pojmenovanému soukromému subjektu.
Fakta z českých i zahraničních průzkumů totiž hovoří jasně: problémoví hráči nejsou závislí na jednom druhu sázkových herBez ohledu na nekonzistentnost místní regulace, svůj účel srazit počet automatů v ČR nakonec splní. Omezení nabídky jednoho druhu sázkových her ale přece neznamená regulaci hazardu. Fakta z českých i zahraničních průzkumů totiž hovoří jasně: problémoví hráči nejsou závislí na jednom druhu sázkových her. V ordinacích psychiatrů se ve srovnatelné míře objevují i hráči závislí na kurzových sázkách. Závislé hraní může vyvolat rovněž široce propagovaný „dovednostní“ poker nebo i obyčejné keno, které si může hráč vsadit v každé trafice. Zaměření politiků a aktivistů (u některých se dá hovořit až o posedlosti) na regulaci jediného druhu hazardu – videoloterijních terminálů a automatů – je česká specialita.
Na počátku byla Sazka
Pro férovost je nutné přiznat, že tuhle specialitu si uvařili podnikatelé působící v branži heren a kasin částečně sami. Vlna rozšíření videoloterijních terminálů začala v polovině minulého desetiletí, kdy byl pod vlivem lobbování tehdejší Sazky rozšířen zákon o loteriích o možnost provozovat jakékoliv zařízení pro hraní sázkových her, byť nebylo v zákoně přesně definováno.
Situaci využily firmy provozující starší výherní hrací přístroje v hernách a kasinech jako únik před veškerou regulacíTehdejší vládce Sazky Aleš Hušák měl zřejmě představu, že ze zisků nové sázkové hry – videoloterijních terminálů – utáhne financování arény v pražských Vysočanech. Tomu by odpovídal i originální model odvodů z těchto sázkových her, kdy místo daní mohl provozovatel „výjimečné hry“ posílat peníze na neziskový účel, který si sám zvolí (vysočanskou arénu provozovalo občanské sdružení Zelený ostrov).
Ironií osudu Hušákova Sazka se svými terminály na trhu nikdy neuspěla a místo toho situaci využily firmy provozující starší výherní hrací přístroje v hernách a kasinech jako únik před veškerou regulací. Videoloterijní terminály v zásadě rozbily do té doby existující pravidla na trhu a do značné míry setřely rozdíl mezi hernami a kasiny. Všude šlo hrát za obrovské sázky. A tržby z těchto her navíc nebyly zatíženy tradičním zdaněním. Část firem si uvědomovala, že do budoucna znamenají videoloterijní terminály obrovský problém ve vztazích se státem i městy, ale nakonec úplně neodolal nikdo. Nešlo zůstat stranou.
Branže podnikatelů s hernami a kasiny porušila dvě základní pravidla nutná pro její podnikatelskou jistotu:
- Hazardní hry mají být viditelné jenom pro ty, kteří je sami vyhledávají. Zaplavit centra měst hernami nízkého standardu je pro část veřejnosti, politiků a médií rudým hadrem na býka.
- O zisky z hazardních her se musejí podnikatelé dělit se státem, municipalitami a neziskovým sektorem. Z videoloterijních terminálů municipality neměly zpočátku žádný daňový výnos, stát na tom nebyl o mnoho lépe, a zdaleka ne všechny odvody na neziskovou sféru sloužily k účelu, který si veřejnost jako neziskovou představuje.
Tvrdý bumerang
Neregulované umísťování videoloterijních terminálů kdekoliv se muselo branži nutně po několika letech vrátit jako bumerang. Ten má podobu tvrdého zdanění, které se v součtu nyní blíží polovině tržeb, a regulace, jež má podobu libovůle obecních zastupitelstev schopných (v některých případech) měnit regulační vyhlášku o hazardu na každé schůzi.
Důležitější než tržby na pár let jsou pro odvětví hazardních her slušné vztahy s regulátoryPro podnikatele, kteří chtějí nadále působit v oboru heren a kasin, se tentokrát žádné jednoduché řešení a la videoloterijní terminály nenabízí a už nikdy nabízet nebude. Nemá význam křičet, že je legální podnikání v hazardu obětí podlých mediálních útoků a lží aktivistů, nota bene v situaci, kdy je v ČR dosud nejvíce (legálních) automatů na hlavu z okolních zemí.
Nezbývá než uznat, že to, co krátkodobě přinášelo velké zisky, byla z dlouhodobého hlediska naprosto chybná strategie, protože důležitější než tržby na pár let jsou pro odvětví hazardních her slušné vztahy s regulátory. Nutností pro návrat podnikatelské jistoty je investovat do programů společenské odpovědnosti zaměřených na prevenci i řešení následků škodlivého hraní a trpělivá a pravdivá komunikace na základě empirických dat. Potom třeba i Matěj Hollan pochopí, že automaty sice můžou zmizet, ale hráči nikoliv.
Co udělá branže?
Černým koněm dostihu v obcházení regulace můžou být zařízení na bázi internetuDoprovodným jevem současné situace, jehož rozsah se nyní nedá plně odhadnout, bude snaha drobných hazardních živnostníků obejít komunální zákazy. Na výběr je několik řešení – od pořízení takzvaných kvizardů (automatů kombinujících sázkovou hru se znalostními otázkami) přes provozování soukromého „sportovního klubu“ s automaty až po nic neskrývající černou hernu, kam provozovatel instaluje nepovolené výherní hrací přístroje.
Černým koněm dostihu v obcházení regulace pak můžou být zařízení na bázi internetu, kdy hráči budou hrát v prostředí nápadně připomínajícím hernu, ale oficiálně nazvaném internetová kavárna. Displeje budou zobrazovat hru ze zahraničního internetového kasina, které hráč jako by z vlastní vůle navštívil, místo aby četl články na Wikipedii nebo si pouštěl klipy z YouTube.
A co stát?
Státu pak nastává politicky nelehký úkol, jak dále regulaci hazardu řešit. Pro skutečně odpovědný přístup je nutné přiznat fakt, že hazard nejsou jen automaty, ale i všechny ostatní druhy sázkových her včetně takzvaného dovednostního pokeru.
Míra hazardu každé hry je dána dvěma faktory: výší sázek a rychlostí hry (tedy jak rychle se hráč dozví výsledek).
- Výše sázek: prohrát kalhoty extrémně vysokou sázkou je možné nejen u videoloterijních terminálů, ale i v kurzovém sázení, karetních či jiných živých hrách v kasinech i mimo ně, a dokonce i keno v trafice umožňuje slušnou útratu.
- Rychlost hry: zde budou automatové hry s délkou trvání hry dvě vteřiny vždy nepřekonatelné. Na druhou stranu i provozovatelé jiných druhů sázkových her se snaží nabídnout hráči stále rychlejší hraní (viz sázení na nahodilé události ještě během sportovních zápasů či zkracování tahů tradičních loterijních her).
A propos: víte, že jeden tah hry keno, kterou nabízí Sazka non stop na svých všudypřítomných terminálech, trvá jen pět minut, což dává možnost 288 her za den?
Samostatnou kapitolou je pak regulace internetového hraní, které stát sice oficiálně zakazuje, v praxi však nemá žádný nástroj, kterým by nabídku sázkových her na internetu ze zahraničí danil či reguloval.
Nechat regulaci v současné situaci, že obce můžou měnit názor na každé schůzi zastupitelstva, přispívá pouze ke korupciKaždá rozumná regulace sázkových her by měla především respektovat reálnou situaci „v terénu“. Pokud je preference českých hráčů hrát rychlé automatové hry, ať už v kamenné herně nebo na internetu, a na druhém místě jsou kurzové sázky s podobným potenciálem rizikovosti, těžko na tom stát či obce něco změní. Prohibiční regulace jednoho druhu sázkových her může být krátkodobě politicky líbivá, dlouhodobě je ale neúčinná.
Stát by neměl považovat regulaci hazardu za pomstu za minulé hříchy, notabene když k jejich páchání svým dílem přispěl. Místo toho by měl dát podnikatelům v hazardu určitou míru podnikatelské jistoty, a za to od nich vyžadovat různá plnění, kromě daní i reálná opatření pro prevenci i řešení následků rizikového hraní. Nechat regulaci v současné situaci, že obce můžou měnit názor na každé schůzi zastupitelstva, přispívá pouze ke korupci, nikoliv k odpovědnému podnikání v branži sázkových her.
Aktuální názor té části podnikatelů v segmentu heren a kasin, která nechce jít šedou či černou cestou, shrnuje výrok jednoho z nich: „Je mi už jedno, jaký systém se vymyslí, ale ať mám jistotu podnikání při dodržení podmínek minimálně na pět let.“
