DEBATA JANA MACHÁČKA Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí. |
Bezhotovostní ekonomika je považována za pokrokovou záležitost. Zrušení bankovek a mincí je přece tak progresivní! Švédsko je první bezhotovostní ekonomikou na světě. Ekonom a bankéř Satyajit Das na serveru Bloombergu nicméně doporučuje, aby si lidé, kteří žádají zrušení hotovosti, dvakrát rozmysleli, co chtějí.
Argumentem pro zákaz hotovosti je boj s daňovými úniky, terorismem a jinou kriminalitou a také nízké náklady na pohyb peněz a hladší tok finančních fondů v ekonomice, tedy také vyšší efektivita transakcí. Mluví se i o lepší hygieně, bankovky jsou nasáklé bůhvíčím, a tak hrozí infekce.
Zrušení hotovosti je však podle Dase diskriminační. Každý, kdo drží velkou hotovost, nemusí být ještě zločinec. Kriminálníci si vždy najdou jiné možnosti kam přelít zisky: zlato, drahokamy, cizí měna, která není zrušena, kryptoměny v hloubi temného internetu apod.
Pokud navíc vlády zavedou z nejrůznějších důvodů negativní úrokovou míru nebo něco takového efektivně hrozí, mohou se občané vládě bránit hromaděním hotovosti. Když hotovost nebude, státu už neutečou. Co si myslíte o zrušení hotovosti?
Pavel Kohout, Partners
Zneužitelné státem
Existuje řada rozumných argumentů ve prospěch zrušení hotových peněz. Existuje jen jeden protiargument pro jejich zachování, který je však klíčový. Plně elektronické peníze by byly dokonale kontrolovatelné státem – a není dobré, když stát má absolutní kontrolu a absolutní moc nad čímkoli. Každá absolutní moc nad občany bude totiž nevyhnutelně zneužita proti nim. Nevyhnutelně a zákonitě stát zneužije jakoukoli moc. Plně elektronické peníze umožňují celou škálu zneužití, počínaje zápornými úrokovými sazbami až po úplnou konfiskaci vkladů. A ať nikdo netvrdí, že se to ve vyspělé demokratické společnosti nemůže přihodit. Může, pokud státu svěříme tuto moc.
Tomáš Ježek, český ekonom
Zbytečný extremismus
Úplné zrušení bankovek a mincí je zcela zbytečný extremismus. Stávající možnost bezhotovostního placení je plně vyhovující.
Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě
Předčasná úvaha
Úvahy o zrušení hotovosti jsou zřejmě velice předčasné. Naposled se něco podobného stalo, když papírové peníze (a kovové žetony, které s hodnotou, jíž představují, nemají nic společného) zcela nahradily poctivé mince, což trvalo velice dlouho. Různé formy oběživa mohou vedle sebe žít bez velkých problémů. Pokud jde o boj proti kriminalitě, není existence hotovosti klíčová: jednak je možno potřebného efektu dosáhnout eliminací bankovek s vysokými hodnotami, jednak si zločin již dávno pomáhá jinými prostředky než přepravou pytlů či kufrů plných papírových peněz.
K faktickému zrušení hotovosti dojde, až bude po všech stránkách a při všech příležitostech praktičtější platba bezhotovostní. Poměrná nákladnost udržování kvalitní hotovosti k tomu ovšem nabádá, takže se takový stav blíží asi rychleji, než jsme si před několika desetiletími mysleli. Potřebuje to však, aby to tak viděla velká většina populace světa, a to bude ještě nějaký čas trvat. Rušit hotovost fermanem dříve, než se tak stane, by nebyl dobrý nápad.
Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE
Profesoři z Harvardu
Ohledně dnešního by mohlo stačit, když se přihlásím k produkci Institutu Václava Klause, zejména k jeho Newsletteru a v něm uveřejněné zdrcující kritice bezhotovostního projektu harvardského profesora Kennetha Rogoffa (Princeton University Press 2016, 296 stran) z pera Hany Lipovské.
K uvedenému textu nemám co podstatného dodat. Snad bych jen mohl trochu anekdoticky poznamenat, že zatímco Rogoff varuje před bankovkami jako šiřiteli infekčních chorob, já si je občas schovávám pro jejich výtvarnou hodnotu.
Na druhé straně a poněkud nad rámec tématu musím přiznat, že uvedená diskuse mě trochu vrací do dob, kdy jsme zde zaváděli kapitalismus, a to i formou listinných investičních kupónů vyměňovaných za zaknihované akcie „bezhotovostně“ evidované v centrálním počítači Střediska cenných papírů. Přiznám i to, že pozdější přeměnu těchto akcií na listinné jsem sledoval s nelibostí, obavami a dokonce i podezřením. Tak či onak, dnešní debatě by mohlo být ku prospěchu, kdyby si na Harvardu připomenuli transformační úsilí zemí střední a východní Evropy a zamysleli se nad docela zajímavými odlišnostmi mezi penězi a cennými papíry.
Miroslav Radiměřský, Mendelova univerzita v Brně
Ústup ze scény. Žádný zánik
Historie peněz je historií boje proti hotovosti. Veškeré finanční instrumenty, které vznikly, nejsou ničím jiným než snahou se hotovosti zbavit či ji omezit. V principu není rozdíl mezi šekovou knížkou a platební kartou. I papírové peníze, původní bankovky čili úpisy vydávané obchodními bankami, byly nahrazením hotovosti ražené z měnového kovu. Papírové peníze vznikly jako nástroj bezhotovostního platebního styku.
Změny v ekonomice mnohdy nejsou tak revoluční, jak se na první pohled jeví. Mění se prostředky, avšak principy zůstávají stejné. |
Nastíněný exkurz do historie poukazuje na to, že změny v ekonomice mnohdy nejsou tak revoluční, jak se na první pohled jeví. Mění se prostředky, avšak principy zůstávají stejné. Proto by bylo lepší, abychom se zrušení hotovosti či dokonce jejímu zákazu vyhnuli.
Na druhou stranu je podpora bezhotovostní ekonomiky prospěšná. Není důvod bránit ústupu hotovosti. Přesto nelze mluvit o jejím zániku. I barterová ekonomika přežívá a velké problémy jí nečiní, že jednou je lahev domácí slivovice směněna za pomoc se stěhováním, jindy za něco zcela jiného. Nejedná se samozřejmě o univerzální nástroj, ale přežívá. Něco podobného lze očekávat i od hotovosti. Ustoupí ze scény a své roli bude sloužit ve specifičtějších podmínkách.
Vedle ústupu klasické hotovosti lze předpokládat, že se opět promění její vnímání a charakter. Hotovostí budoucnosti se mohou snadno stát různé věrnostní, klubové a předplacené karty, které nosíme běžně v peněžence. Již nyní mají i svoji bezhotovostní tvář, v podobně například mobilních aplikací.
Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Brusel; ekonom České spořitelny
Pokrok vyžaduje změnu
Je důležité oddělit definiční rysy peněz od forem, které tuto podstatu mohou naplňovat. Fakt, že několik set či v některých civilizacích i několik tisíc let byly nositelem této podstaty nejrůznější formy hotovostních peněz, jejichž váha v současnosti s technologickými i finančními inovacemi pozbývá na významu, žádným způsobem neznamená ohrožení naplňování funkcí, jež mají peníze plnit.
Využití elektrotechnických a digitálních výdobytků v podobě elektronického bankovnictví a možností mobilní telefonie pro provádění finančních transakcí poskytuje komfort, který je s hotovostí nedosažitelný. |
Technologický, finanční i společenský pokrok si celkem přirozeně vyžaduje, aby peníze změnily svoji formu. Díky technologickým možnostem a společenské akceptanci bylo umožněno provádění takových transakcí, které dříve nebyly možné. Využití elektrotechnických a digitálních výdobytků v podobě elektronického bankovnictví a možností mobilní telefonie pro provádění finančních transakcí poskytuje komfort (rychlost, šíře nabídky, spolehlivost, transparentnost apod.), který je s prostou hotovostí nedosažitelný.
Dalším zásadním argumentem vedle přirozené praktičnosti je legitimita finančních transakcí, respektive snazší možnost potírání kriminality. Z pohledu aktuální reakce při úniku z prostředí záporných sazeb je alternativou akumulace hotovosti například provádění reálných investic do nemovitých a movitých aktiv.
